Knihu Do posledního dechu autora Roberta Bryndzy vydalo nakladatelství Cosmopolis.

PONDĚLÍ, 29. SRPNA 2016

Byly tři hodiny ráno a zápach mrtvého těla zaplnil auto. Horko neustávalo už několik dní. Zapnul klimatizaci naplno, ale odér stále pronikal z kufru auta. Rozkládala se rychle.

Do kufru ji položil před dvěma hodinami. Mouchy si ji našly hned, takže musel ve tmě máchat rukama, aby je odehnal. Přišlo mu směšné, jak se ohání a rozmachuje. Kdyby byla ještě naživu, možná by se tomu také zasmála.

Nehledě na riziko si tyto noční výlety, kdy jel po opuštěné dálnici a přes předměstí do Londýna, užíval. Dvě křižovatky nazpátek zhasl světla, a když zabočil do zpustlé rezidenční ulice, vypnul motor. Auto projíždělo na volnoběh tiše kolem domů s tmavými okny až k úpatí kopce, za nímž se vynořila malá opuštěná textilní továrna. Od silnice ji oddělovalo parkoviště. Vysoké stromy lemovaly chodník, jenž se topil ve tmě, zatímco světla z města vrhala na okolí rozmazané oranžové odlesky. Zabočil na parkoviště, přičemž drncal a přejížděl přes kořeny stromů, které vzdouvaly asfalt.

Zamířil k řadě kontejnerů stojících u vchodu do továrny a prudce zatočil doleva. Zastavil tak, že mezi kufrem auta a posledním kontejnerem nebyla mezera větší než třicet centimetrů.

Chvíli jen tiše seděl. Protější domy byly skryté za stromy a v místě, kde se řadové domky stýkaly s parkovištěm, stála pouze cihlová zeď. Natáhl se k přihrádce na palubní desce a vyndal latexové rukavice. Vystoupil z auta. Zaplavila ho vlna horka sálajícího z popraskaného asfaltu. Rukavice měl uvnitř během pár vteřin mokré. Když otevřel kufr, vletěla mu do obličeje masařka. Máchl rukou a odplivl si.

Odsunul víko kontejneru. Vyvalil se na něj zápach a další odporné mouchy, které kladly svá vajíčka do zahnívajících odpadků. Odehnal je a přitom si znovu hlasitě odplivl. Pak se otočil ke kufru.

Byla tak krásná. Až do úplného konce ještě před pár hodinami, i když plakala a prosila. I když měla mastné vlasy a špinavé oblečení. Teď se z ní stala jen bezvládná věc. Její tělo už nebylo potřebné. Jí ani jemu.

Jedním plynulým pohybem ji vyzvedl z kufru a položil na černé pytle. Pak zavřel víko kontejneru. Rozhlédl se kolem sebe. Byl sám, a hlavně zmizela ona. Posadil se do auta a vydal se na dlouhou cestu domů.

Brzy ráno k továrně zamířila z jednoho z protějších domů žena s napěchovaným černým pytlem. Během víkendu nevyváželi popelnice a na návštěvu k ní přijeli příbuzní s miminkem. Odsunula víko prvního kontejneru, aby dovnitř hodila odpadky. Vyvalilo se na ni mračno much. Ustoupila a snažila se je od sebe odehnat. A pak to uviděla – nahoře na černých pytlech leželo tělo mladé dívky. Byla surově zbitá, jedno opuchlé oko měla zavřené, hlavu jí pokrývalo několik hlubokých ran a její tělo se v ranním horku hemžilo mouchami.

Pak ženu udeřil zápach. Upustila pytel a rozběhla se po sálajícím asfaltu.

O autorovi

Robert Bryndza je britský autor žijící trvale na Slovensku se svým manželem Jánem. Jeho kniha, Dívka v ledu (The Girl in the Ice), které se již prodalo přes milion výtisků, byla označena jako The Wall Street Journal a USA Today bestseller. Jedná se o první díl poutavé série s vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou. I pokračování Noční lov (Night Stalker), Temné hlubiny (Dark Water), Do posledního dechu (Last Breath), Cold Blood a Deadly Secrets se drží na předních příčkách prodávaných knih. Kromě této série je Robert Bryndza taktéž autorem romanticky a humorně laděných zahraničních bestsellerů.

Zdroj informací: nakladatelství Grada

Nakladatelství Cosmopolis vzniklo na jaře roku 2015 a je součástí zavedeného nakladatelského domu Grada. Logo značky v sobě zahrnuje hned několik významů: hřbety stojících knih, živoucí město a rytmus. Přináší tak svým čtenářům knihy z celého světa, zahraniční i českou beletrii všech žánrů, a současně drží prst na tepu doby. Pestrou skladbu žánrů (od detektivek a thrillerů přes humor až po čtení pro ženy) ilustruje také motto redakce: knihy všech barev.

Související knihy

Bryndza, Robert

Cosmopolis, 2018