Šlechta v Československu mezi lety 1918 a 1948

Dita Jelinkova Homolova_Slechta v promenach
V době dramatických společenských proměn se měnila i česko-moravská šlechta. Jak se v letech 1918–1948 nahlíželo na její postavení? Co příslušníci šlechty učinili pro to, aby si zachovali svůj majetek?

Česko-moravská rodová šlechta coby specifická a po dlouhá staletí privilegovaná sociální vrstva byla po pádu habsburské monarchie vystavena dramatickým společenským proměnám. Vnější struktury, které do roku 1918 utvářely společenský řád, v němž výsadní role připadala šlechtě, se zhroutily. Měnila se ale v nových kulisách samotná šlechta? Autorka si klade otázku, zda se v důsledku rozsáhlých společenských otřesů neproměňovala i její identita. Kniha o osudech aristokracie v období 1918–1948 téma nahlíží z několika perspektiv. Zaměřuje se na proměny postavení šlechty v procesu rozsáhlé společenské transformace v letech 1918–1948 a na důsledky ztráty jejího sociálního, ekonomického a symbolického kapitálu. Zároveň analyzuje strategie, k nimž se příslušníci šlechty uchylovali za účelem zachování svého postavení a majetku. V neposlední řadě se zabývá odrazem prožívaných ztrát v osobních dokumentech (dosud opomíjených denících a korespondencí) různých šlechticů a také šlechtičen.

 

Šlechta v proměnách

Osudy aristokracie v Československu v letech 1918–1948
Autorka: Dita Jelínková Homolová

Počet stran: 506
Vazba: vázaná
Formát: 145×200 mm
ISBN: 978-80-7422-520-8
Doporučená cena: 499 Kč

Knihu Šlechta v proměnách vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

 

Ukázka z knihy

Dvacet let po zhroucení habsburské monarchie nastal pro šlechtu další otřes. Rok 1938 byl bohatý na politické události, které představitele šlechty hluboce zasáhly. Jejich národnostní identifikace však rozhodovala o tom, která z nich se jich dotkla citelněji, zda to byl anšlus, mnichovská dohoda, anebo vídeňská arbitráž. Ačkoliv se všichni příslušníci šlechty do roku 1918 považovali za integrální součást habsburské monarchie, existovaly rozdíly ve vnímání „užší“ a „širší“ vlasti, které se projevily i v tomto krizovém roce. Pro Ernsta Laudona či Marii Theresii Kálnokyovou měla větší vnitřní význam příslušnost rakouská, z čehož vyplývalo jejich bolestné prožívání anšlusu, zatímco rozpad Československa jako důsledek Hitlerovy expanzivní politiky vnímali s odstupem, v druhém případě dokonce se zadostiučiněním. (str. 155)

Přečtěte si celou ukázku.

 

Doporučujeme

Zajímá vás literatura o šlechtických rodech a jejich osudech? Pak by vás mohly zaujmout třeba i následující knihy: Ve společenství bohů a hrdinů, Společenstvo hrdinů nebo Reprezentace české středověké šlechty.


Nakladatelství Lidové noviny vzniklo v roce 1993 v deníku Lidové noviny. Tento původ do jisté míry předurčil vydavatelský směr NLN. Tituly a projekty mají převážně odborný, vzdělávací a informační charakter s důrazem na mimořádnou náročnost, kvalitu a novost obsahu i zpracování. Nakladatelství se cítí odpovědné za obsah textů, které připravuje, i za myšlenky, které svou prací podporuje. Je pro něj důležité správné a bohaté užívání českého jazyka a váží si toho, že s ním spolupracuje řada vynikajících odborníků.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeŠlechta v proměnách
Osudy aristokracie v Československu v letech 1918–1948

Jelínková Homolová, Dita

Nakladatelství Lidové noviny, 2018

Napsat komentář