Jan Weiss se narodil 10.5.1892 v Jilemnici, studoval na gymnáziích v Hradci a ve Dvoře Králové. V roce 1914, krátce po nástupu na práva ve Vídni, musel narukovat. Bojoval na italské a ruské frontě a prošel několika zajateckými tábory, jejichž kruté podmínky inspirovaly mnohé z jeho děl. Později se stal členem československých legií, ale protože během války přišel o prst, působil zde jenom jako úředník. Do Čech se vrátil až na počátku roku 1920 a brzy získal zaměstnání na Ministerstvu veřejných prací. Kvůli nacistické okupaci musel předčasně odejít do výslužby, v roce 1945 se však na své místo vrátil. Již o dva roky později odešel do důchodu a od té doby se plně věnoval literární činnosti.

Debutoval však o mnoho let dříve, již v roce 1924 povídkou Ruce uveřejněnou v časopise Československá samostatnost. O tři roky později vydal povídkový soubor Barák smrti, v němž jsou již zřetelně patrné charakteristické rysy Weissovy tvorby: čerpání z vlastních válečných zkušeností a prolínání reality a snu. Tyto prvky najdeme i v jeho další próze Dům o tisíci patrech (1929), kde je blouznění tyfem nemocného zajatce konfrontováno s krutou skutečností okolního světa. V dalších povídkách potom Weiss motiv tenké hranice mezi reálným a fiktivním světem rozvíjí prostřednictvím postav s rozštěpenou osobností, vytváření paralelních světů nebo konfrontaci děje filmu a situací vznikajících při jeho natáčení.

V románu Spáč ve zvěrokruhu (1937) se Weiss dotýká sociální problematiky, ale také se začíná soustředit na psychologii hrdiny. Tato tendence ovlivňuje jeho další literární činnost. Vzniká tak například sbírka Povídky o lásce a nenávisti (1944), ale také román Přišel z hor (1941), v němž se Weiss staví proti přílišné racionalizaci lidské existence a přivádí na scénu postavu Krakonoše.

Po druhé světové válce se Weiss v románu Volání o pomoc (1946) věnuje tématu nacistické okupace, ve sbírce Příběhy staré a nové (1954) zase zobrazuje psychický stav člověka ve společnosti ovládané počínajícím socialismem. Ve druhé polovině 50. let se vrací k fantastické literatuře a stává se jedním ze zakladatelů české sci-fi. Mezi jeho díla spadající do žánru vědeckofantastické literatury patří například O bílém koni (1959) nebo Hádání o budoucím (1963).

Jan Weiss zemřel 7.3.1972 v Praze ve věku nedožitých osmdesáti let.

Zdroje:
http://www.slovnikceskeliteratury.cz
http://www.spisovatele.cz/jan-weiss

http://www.legie.info/autor/314-jan-weiss/zakladni-info#zalozky