Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova přinášejí shrnutí půlstoleté tvorby významného publicisty, filmového novináře, překladatele, spisovatele, pedagoga, politického komentátora a v neposlední řadě zakladatele výboru Oni byli první, shromažďujícího svědectví o osobách zavlečených po druhé světové válce z Československa do sovětských koncentračních táborů. Kniha vznikla na základě nedokončených pamětí Vladimíra Bystrova a byla doplněna o velké množství archivních materiálů z jeho pozůstalosti. Mnohé z těchto dokumentů jsou publikovány vůbec poprvé – například protokol z moskevského procesu s Vladimírovým otcem Nikolajem, odsouzeným za „protisovětskou činnost“ na deset let nucené práce v sibiřském GULAGu, jeho dopisy z lágru a zoufalé, leč neúnavné apely Nikolajovy ženy na zástupce československé vlády.
Rovněž poprvé je zde v celém rozsahu uveřejněn zakázaný rozhovor s Janem Werichem z roku 1959 (včetně jeho zvukové podoby), scénář kabaretu Polotrapno, který Bystrov napsal v roce 1960 s Miloslavem Šimkem a při jehož realizaci se dala dohromady dvojice Šimek & Grossmann, vyprávění o pražské návštěvě Shirley Temple-Blackové v okamžiku okupace „spřátelenými“ vojsky v srpnu 1968 (včetně série unikátních snímků), vzpomínky na setkání s Jevgenijem Jevtušenkem, dcerou Fjodora Šaljapina, malířkou Toyen na ostrově Île Saint-Louis či s živou předlohou sochy Karla Dvořáka Čtrnáctiletá. Za zmínku stojí rovněž vzpomínky na Vladimíra Bystrova z pera Jiřího Menzela, Jiřího Stránského a dalších přátel.
Základ první části knihy tvoří bezmála dvě stovky rozhovorů s filmovými tvůrci, jež byly publikovány mezi lety 1958 a 1972 v periodikách Film a doba, Film a divadlo, Kino, Svobodné slovo, Mladý svět, Květy aj. Koncem padesátých let stihl začínající žurnalista Vladimír Bystrov vyzpovídat první generaci českého filmu (Machatý, Burian, Pištěk, Vítová, Frič, Wasserman). V téže době vedl v časopise Film a doba odborné rozpravy o kinematografii s Alfrédem Radokem, Kadárem a Klosem, Jiřím Weissem nebo Karlem Högerem. Kromě rozhovorů s klasiky české filmové tvorby (Vláčil, Pojar, Trnka, Brdečka, Zeman) jsou dodnes informačně cenné články mapující vznik a vývoj nové vlny (Menzel, Jireš, Bočan, Forman, Němec, Weigl, Schmidt, Kachyňa, Procházka). Mezi lety 1964 a 1968 Bystrov spoluvytvářel Festivalový deník MFF Karlovy Vary, pro který zpovídal hvězdy formátu Henryho Fondy, Elii Kazana, Tonyho Curtise či Blakea Edwardse. S dalšími zahraničními herci a režiséry (Jeanne Moreauová, Claude Lelouch, Sophia Lorenová, Andrzej Wajda) se setkával nejen z pozice tiskového tajemníka Filmového studia Barrandov, ale i poté, co byl z této funkce po čistkách v roce 1969 odvolán.
Z krátkého období mezi lety 1969 a 1972 pocházejí rozmluvy s důležitými postavami sovětské kinematografie (Smoktunovskij, Bondarev, Ozerov, Bondarčuk). V následujících dvou dekádách se smělo Bystrovovo jméno v tisku objevit jen výjimečně – nepodepsané zůstaly rozhovory s předními českými sochaři (Jan Kodet, Vincenc Vingler, Břetislav Benda, Zdena Fibichová, Věra Merhautová, Valerián Karoušek). Po revoluci stál Bystrov u vzniku Syndikátu novinářů ČR, časopisu Reflex a výboru Oni byli první. Postupně se přeorientoval na politické komentáře, jejichž výběr tvoří závěr knihy.
Velký prostor byl věnován třem kauzám: případu Bystrovova bratrance Vladivoje Tomka, jednoho z posledních lidí popravených na našem území z politických důvodů; případu Vladimírova otce Nikolaje Bystrova, ruského emigranta, odvlečeného v roce 1945 do GULAGu; a případu Bystrovova prastrýce Nicholase Johnsona, jenž byl pobočníkem bratra cara Mikuláše II., velkoknížete Michaila II. Alexandroviče. Osudy každého z nich jsou zcela jedinečné. Synové Vladimíra Bystrova a jeho třetí žena Marta rekonstruovali korespondenci Nikolaje Bystrova ze sibiřského koncentráku i jeho výslechový protokol z Moskvy. Shromáždili dosud neznámé údaje a dopátrali se skutečného příběhu Nikolajova strýce, příslušníka britsko-německého rodu usazeného v Rusku, který byl spolu s velkoknížetem Michailem zavražděn bolševiky měsíc před carskou rodinou. Vrcholem obsáhlé publikace je stať Vladimíra Bystrova mladšího, který se vydal proti proudu času a s mravenčí pílí mapuje dramatické životy svých předků.

Ukázka z knihy

PRODAVAČKA

(Pátrání po živé předloze sochy Karla Dvořáka Čtrnáctiletá)

 V jedné monografii jsem našel malou poznámku, že modelu bylo tenkrát šestnáct let. A ačkoliv pro seznámení s touto bronzovou dívkou, prodchnutou mučivou, i když ještě neprobuzenou žádostí těla a teprve kráčející vstříc odvěké ženské touze dát se životu (jak to hezky charakterizoval jeden výtvarný kritik a historik umění), není jméno jejího předobrazu tím nejdůležitějším, přece jsem ho ze zvědavosti zkusil vypátrat.
Když Karel Dvořák dělal její první skicu, byl už profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Proto jsem jednoho dne usedl u malého stolku v kavárně Slavia s jeho někdejší žačkou, sochařkou Věrou Beránkovou-Ducháčkovou, a s jeho žákem a dlouholetým asistentem, sochařem a grafikem Janem Červem.

Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova

Autor: Michal Bystrov

Počet stran: 954
Vazba: vázaná
Formát: 165×235 mm
ISBN: 978-80-749-2333-3
Doporučená cena: 690 Kč

Knihu Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova vydalo nakladatelství Galén.

O autorovi

Michal Bystrov je český novinář, spisovatel, písničkář, básník a překladatel. Jeho nahrávky najdete na webech Bandcamp, Bandzone a Soundcloud, knížky seženete na internetu a u dobrých knihkupců. S Michalovými články se v současnosti můžete setkávat na stránkách Deníku, Reflexu a UNI. Od roku 1999 publikoval stovky recenzí, portrétů, rozhovorů a reportáží v Lidových a Hospodářských novinách, v Respektu, Reportéru, magazínech Rock & Pop a Rock & All, v rozhlase atd. Překládá životopisy těch, které má rád (Dylan, Cohen, Simon, Springsteen). Pátrá po vzniku starých zlidovělých skladeb (úspěšná série knih Příběhy písní). V poslední době vystupuje do popředí jeho činnost editorská – viz tituly Od samomluvy k chóru aneb Písniček se držte! a Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova. Více o autorovi na http://www.michalbystrov.cz.

Nakladatelství Galén vzniklo v roce 1993 se záměrem profilovat se jako odborný nakladatelský dům v oblasti medicíny. Během téměř dvacetiletého fungování bylo vydáno více než 500 publikací, ediční záměr se navíc rozšířil i do jiných oblastí. Díky kvalitě své produkce se Galén stal partnerem Karlovy univerzity pro řadu koedičních titulů, získal mnohá ocenění svých publikací a vytvořil oceňovanou standardní autorsko-redakčně-polygrafickou kvalitu jednotlivých publikací.

Související knihy

Bystrov, Michal

Galén, 2017