Autor se narodil 12. května 1891 v Háji u Opavy do rodiny lékaře. Sám vystudoval medicínu a také se stal lékařem. K jeho předkům patřil i šlechtický rod Vančurů z Řehnic a byl dokonce příbuzným Jiřího Mahena (dědečkové těchto mužů byli bratři).

Později se začal věnovat pouze literatuře. Patřil ke generaci bratří Čapků, ale do literatury vstoupil až po první světové válce. Jeho zájem původně směřoval k výtvarnému umění. Tento fakt se pak odrazil ve vizuální obraznosti Vančurova stylu.

Byl členem Devětsilu a jeho prvním předsedou. Devětsil bylo seskupení českých avantgardních umělců založené roku 1920. Po založení Devětsilu se členové věnovali proletářské literatuře a tvz. magickému realismu. Později se spíše angažovali v poetismu. Vančura byl také považován za nejvýraznějšího prozaika imaginativního směru.

Prvním románem byl Pekař Jan Marhoul, který byl vydán v roce 1924. Dílo vypráví o pracovitém pekařském mistru, který přijde na mizinu a v bídě pak umírá. Marhoul je tak příznačným hrdinou autora. Je to člověk originální, družný a plný radosti, ale nehodí se do světa vypočítavosti a citové prázdnoty.

V roce 1926 vyšlo dílo, jenž později zfilmoval Jiří Menzel. Jedná se o Rozmarné léto, které je humorným vyprávěním o životě v jednom malém lázeňském městečku s názvem Krokovy Vary. Poklidný život v tomto městě přeruší příjezd kouzelníka a jeho půvabné asistentky. Hlavními postavami jsou tři kamarádi, kteří se pravidelně scházejí na plovárně, kde jeden z nich pracuje. Toto léto ale není typické, a tak místo koupání a opalování se chytají ryby. Autor svým dílem kritizuje hlavně maloměšťáctví, stereotyp a nudnost. V knize není podstatný příběh, ale spíš Vančurův jazyk, jenž je pro něj tak typický. Jazyk většinou napodobuje starou češtinu a usiluje o zvukomalbu.

Mezi další známá díla však patří zajisté Kubula a Kuba Kubikula a Markéta Lazarová. Obě napsal v roce 1931, tedy ve svých čtyřiceti letech. Markéta Lazarová je dodnes velmi oceňovaným dílem a byla mnohokrát zfilmovaná a zdramatizovaná. Kubula se stal oblíbeným večerníčkem, kterého mají rády snad všechny generace.

V Markétě Lazarové je také hlavně důraz na jazyk a atmosféru, děj je zde druhotný. Hlavními hrdiny jsou zde dvě rodiny – Lazarovi a Kozlíkové. Obě rodiny se spojí, aby porazily královo vojsko, ale není to tak snadné, jak by se zdálo. A tak začíná dobrodružná příběh, na jehož konci nečeká nic dobrého.

Sám autor pronesl krásnou větu, která je opravdu pravdivá a já s ní souhlasím:

„Kniha bez čtenářů je věc mrtvá. Teprve zájem, odpor, souhlas a nové a nové prožívání zaznamenaného životního obsahu propůjčuje slovesné tkáni tep skutečnosti.“ (Chaloupka Otakar: Setkání s Českými spisovateli)

Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojové organizace při Národním revolučním výboru.V roce 1929 byl v souvislosti se změnami ve vedení a prohlášením sedmi spisovatelů z KSČ vyloučen.

Vančura byl popraven 1. června 1942 za heydrichiády v Praze. O čtyři roky později byl jmenován in memoriam národním umělcem.

Zdroj:
http://www.imaturita.cz/maturitni-otazky/ctenarsky-denik/vladislav-vancura—rozmarne-leto/402/
Česká literatura od počátku k dnešku
Chaloupka Otakar: Setkání s Českými spisovateli

Foto: wikipedia