Za záhadami a tajemnými místy nemusíte chodit daleko. V našich luzích a hájích najdete překvapivě mnoho podivuhodných jevů a bytostí. V nejednom hradě straší a v nejednom městě kolují zvláštní legendy. Především v našich dějinách lze najít množství podivností a záhad. Autorka vybírá z českých záhad nejrůznější zajímavosti od poltergeistů přes upíry až po kontakty s mimozemšťany. Nezapomíná ani na tajemný původ Boženy Němcové či na největší rukopisnou knihu světa, českou Ďáblovu bibli. Poodhrňte tedy závoj tajemna a nechte se unášet našimi Akty X.

České záhady

Naše Akta X
Autorka: Štěpánka Saadouni

Počet stran: 200
Vazba: vázaná
Formát: 140×210 mm
ISBN: 978-80-906481-6-6
Doporučená cena: 252 Kč

Knihu České záhady vydalo nakladatelství Černý drak.

Ukázka z knihy

Bratrstvo nezranitelných
Slovo fext znamená pevný nebo tvrdý a přímo se váže i k německému slovu „kugelfest“, tedy kulí nezranitelný. Fexti se objevují v lidových bájích i v seriózních historických pramenech. Jejich těla nepodléhají rozkladu, po smrti vydávají výraznou fialkovou vůni. S příběhy o fextech se setkáváme nejčastěji ve středních a východních Čechách, ale zmínky o těchto záhadných bytostech nacházíme i v kronikách na západní Moravě. Fexti byli hrdiny lidových příběhů, podle pověsti nelze fexta zabít, lze jej ale zastřelit kulí vyrobenou ze skla. Netlející těla fextů byla dokonce lámána na kousky a nošena jako talisman.

Ve sbírkách císaře
Tato víra v tajemnou moc fextů byla silná dokonce ještě v 19. století, kdy svému otci daroval kousek fextova těla i proslulý buditel František Vladislav Hek, jehož životní osudy posloužily spisovateli Aloisi Jiráskovi jako předloha k jeho slavnému románu F. L. Věk. Poslední doložený případ člověka, kterého je možné považovat za fexta, pochází z poměrně nedávné doby, z období 1. světové války, ze Záběhlic u Prahy, kde žil Emanuel Sýkora, zvláštní člověk vykonávající povolání hrobníka. Proslul údajně nadlidskou silou i léčitelskými schopnostmi.
Co se týče nejslavnějšího českého fexta, tak jeho tělo bylo objeveno za doby císaře Rudolfa II., kdy se rozšiřoval zámek v Brandýse nad Labem, deset kilometrů od Prahy. Císař, který miloval vše zajímavé a kuriózní, tehdy zařadil fexta do svých sbírek. V dalších letech jeho tělo zkoumali proslulí učenci své doby, jako například astronomové Tycho de Brahe a Johannes Kepler. O tělo fexta projevil zájem i Angličan Edward Kelly a Rabbi Low, tvůrce Golema. Jaké byly výsledky jejich zkoumání, nevíme.

Přečtěte si celou ukázku.

Štěpánka Saadouni

Novinářka Štěpánka Saadouni žije na Havlíčkobrodsku a píše o sociální problematice a zdravotnictví.

Nakladatelství Černý Drak je zaměřené na fantasy, sci-fi, historii, tajemno, duchovno, přírodu a ekologii. V plánu má vydávat beletrii i literaturu faktu, která má cokoli společného s výše uvedenými kategoriemi. Upřednostňuje však prvořadě fantasy beletrii.

Související knihy

Saadouni, Štěpánka

Černý drak, 2017