Nakladatelství BizBooks, člen skupiny Albatros Media, vydalo na sklonku září 2017 sbírku Se psem mě baví svět složenou z příspěvků mnoha více či méně známých českých osobností.

S nápadem sestavit povídání o našich psích souputnících přišla Veronika Hájková spolu se svými kolegy z projektu stejného názvu: „Se psem mne baví svět“. K účasti pak přizvala celou řadu osobností naší kulturní scény. Ne všichni původně oslovení se však ke spolupráci uvolili, ne každý dodal svůj díl včas. Výsledkem je ale nakonec soubor dvaceti osmi povídek, básniček či prostě textů, z nichž ani dva si nejsou, kromě všeobjímající lásky k psímu plemeni, podobné.

Každý příspěvek je hned na úvod dekorován malůvkou odpovídajícího psího plemene. Ilustrace pocházejí z větší části z dílny Weroniky Gray, nemalou měrou však přispěla i Kateřina Kaira Hrachovcová. Posledních patnáct stran pak pokrývají fotografie z archivů některých autorů příspěvků.

První příspěvek pochází zcela logicky od Veroniky Hájkové, která si přisvojila právo přidat ještě jeden kamsi za polovinu textů. Ve sbírce jsou zařazeny i texty obou ilustrátorek. Dalšími přispěvateli se pak stali: David Kraus, Lukáš Pavlásek, Marta Kubišová, Robert Kodym, Ivan Mládek, Geňa Genzer, Ilona Svobodová, Karin Krajčo Babinská, Patricie Solaříková, Kateřina Dubská, Veronika Žilková, Dana Syslová, Tereza Černochová, Bára Nesvadbová, Jana Pechlátová, Lenka Zahradnická, Vanda Hybnerová, Lucie Vondráčková, Igor Chaun, Petr Vacek, Zora Jandová, Martin Zounar, Peter Nagy a konečně psí gentleman Sebastian.

Nejkratším, jednostránkovým příspěvkem je úvaha Lucie Vondáčkové „Miluju zvířata“. Naproti tomu „Monty“ Igora Chauna je s desetkrát větším počtem stran druhým nejdelším textem. Zároveň je zpracován s takovou řemeslnou zručností, že jde o příjemně gradovanou povídku se vším všudy. Sedmistránkové povídání Lukáše Pavláska „Psi jsou rádi na světě“ je vtipným příspěvkem v té části, kde se jeho autor vyjadřuje v próze či vlastními ilustracemi, zatímco úsek básnické tvorby, pocházející z již publikovaných knih, mne do značné míry nemile překvapil svou nepříliš kvalitní formou, zvlášť, když sám bolestně vím, jak těžké je prosadit se na českém trhu dětské literatury. Bezkonkurenčně nejdelší povídání připravila Weronika Gray. Na patnácti stranách líčí dlouhý boj psího Hurvajse a paničky Máni s nadbytečnými kily. K přístupu napsat svůj příspěvek z psího pohledu se koneckonců uchýlilo víc přispěvatelů. Za všechny zmiňme třeba Báru Nesvadbovou se stěhovacím příběhem „Velký bílý dům“ nebo Geňu Genzera s kraťoučkým povídáním „Bob“. Někteří z autorů vsadili na líčení příhod a vazeb s jedním konkrétním psím miláčkem, jiní se do toho vrhli po hlavě a nabídli čtenářům hned celou škálu psů. Z těchto autorů pak mnozí líčí řadu po sobě jdoucích pejsánků, jiní naopak představují svoji stávající (pře)početnou smečku.

Po jazykové stránce jsou příspěvky opravdu pestré. Tím, jak je sbírka složena z textů lidí různých profesí, je zcela přirozené, že jsou rozdílné i jejich projevy. A tak někde narazíme na jazyk ryze hovorový, jinde na krásnou a stylově čistou češtinu. Snad s jedinou výjimkou se však všechny povídky, úvahy a zamyšlení čtou snadno a nevyžadují k pochopení nějaké zvláštní mentální úsilí. Já osobně měl napoprvé trochu potíže s textem Vandy Hybnerové. Je hodně úsečný, plný citoslovcí a zvukových transkripcí. Zvláště úvodní třístránkový odstavec je náročný na soustředění. Postavy se v něm doslova míhají a proplétají. Což, na druhou stranu, je možná, jak nad tím tak přemýšlím, dokonalé vyjádření reality. Takže beru zpět: „hemžení“ Vandy Hybnerové s názvem „Chlupy v zavřeným másle“ je nakonec opravdu věrným popisem psího mumraje.

Jsa majitelem ročního štěněte australského ovčáka roztomilého jména Chicco, vnímal jsem mnohé z úvah ve sbírce Se psem mě baví svět s úsměvem (někdy tesklivým) na rtech. Do značné míry mne celá kniha uklidnila v tom, že Chicco není ani nejdivočejší, ani nejneposlušnější pes na světě. A pocítil jsem k němu, navzdory každodennímu vyčerpávajícímu očekávání, cože zase nového na zahradě zničil, nový příval lásky. Vzájemného propojení. A tak se teď omluvím, rozloučím a půjdu ho ven podrbat a proběhnout se s ním někam do lesa a na louku. Protože tohle je vážně fakt: se psem nás baví svět.

Související knihy

Se psem mě baví svět
Povídání známých lidí o (zatím) neznámých psech

kolektiv autorů

BizBooks, 2017