Syntéza Dějiny Polska, kterou vydalo roku 2017 nakladatelství Lidové noviny v edici Dějiny států, je společným dílem čtyř významných historiků. Jiří Friedl je vědecký pracovník Historického ústavu Akademie věd ČR. Věnuje se dějinám Polska a česko/československo-polských vztahů ve 20. století. Polský medievista Tomasz Jurek se specializuje na dějiny Slezska. Pracuje v Instytucie Historii im. Tadeusza Manteuffla PAN. Další člen autorského kolektivu Miloš Řezník je profesorem evropských regionálních dějin na Filozofické fakultě univerzity v Chemnitz a spolupředseda Česko-německé komise historiků. Zabývá se dějinami Polska a habsburské monarchie se zaměřením na dějiny kolektivních identit, historickou paměť a proměny elit. A v neposlední řadě Martin Wihoda působí na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se především dějinami raného středověku.

Titul Dějiny Polska je komplexním líčením dramatických polských dějin, v rámci kterých je zobrazen například i zrod a vývoj polského nacionalismu. Jde o dlouho očekávanou knižní novinku. Dosud si český čtenář musel vystačit se socialistickými pracemi, které rozhodně nereflektovaly moderní metody historického bádání a byly poplatné době svého vzniku. Autoři dávají vývoj polských reálií do kontextu s vývojem reálií českých, přičemž se ale snaží nesklouznout k neúměrnému zveličování významu českého vlivu na vývoj Polska, což je relativně častým problémem historických prací o polských dějinách od autorů českého původu.

Kniha přehledně shrnuje vývoj polského státu a snaží se zorientovat čtenáře v hlavních souvislostech. Autoři za tímto účelem rezignovali na koncentrované představení dat, jmen či událostí. Výklad je rozčleněn na sedm kapitol, které popisují polské dějiny v chronologickém sledu a představují jednotlivé fáze vývoje Polska. Jmenovitě kniha obsahuje kapitoly „Polsko v době knížecí“, „Pozdně středověké království“, „Raně novověká Rzeczpospolita“, „Zrod moderní polské společnosti“, „Polsko ve 20. století“, „Dějiny současného Polska“ a „Tisíciletý příběh jednoho nelehkého sousedství“. Kapitola o pozdně středověkém vývoji je překladem polské práce Tomasze Jurka.

Jako velmi zajímavou hodnotím část věnující se vztahu mezi Polským královstvím a Litevským velkoknížectvím. Toto dějinné období, komplikované množstvím unií a dohod, dokázali autoři podat čtenáři srozumitelně a přehledně. Škoda jen, že v knize nebyl prostor toto téma hlouběji rozvést. Samo o sobě by vydalo na objemnou knihu.

Kniha není primárně určena pro čtenáře, který k ní přichází historií nepolíbený. Autoři představují polské dějiny v evropském kontextu, a tedy od čtenáře vyžadují jistou znalost dějinných souvislostí. Titul tedy doporučuji spíše čtenářům, kteří se o dějiny i současnost Polska hlouběji zajímají, a ocení možnost seznámit se prostřednictvím erudovaného výkladu se souvislostmi, které má historický vývoj Polska (v tomto kontextu je nutno zmínit především odlišný vývoj v německém, ruském a rakouském záboru po dělení Polska) s dnešní situací. Dále oceňuji výběrový seznam literatury, sloužící k prohloubenému studia polských dějin, a velké množství map, přehledů a obrazového materiálu, které usnadňují orientaci ve výkladu.

Související knihy

Jurek, Tomasz – Wihoda, Martin – Friedl, Jiří – Řezník, Miloš

Nakladatelství Lidové noviny, 2017