Síla jedince

Gross_JedinyMuz
Dokáže jeden člověk zásadním způsobem změnit směr dějin? Ale jistě, příkladů takového vlivu najdeme v historii nespočet. Ale co když je vliv toho jednoho vyvoleného závislý na zásahu jiného Jediného muže?

Před krátkou dobou se mi naprosto nečekaně a prakticky omylem dostala do rukou kniha Andrewa Grosse Jediný muž (The One Man, 2016), jejíž český překlad Evy Kadlecové připravilo na říjen 2017 nakladatelství CPress, člen skupiny Albatros Media.

Andrew Gross (* 1952) je současným americkým autorem, jehož stávající portfolio čítá šestnáct románů. Prvních pět knih vydal ve spolupráci s Jamesem Pattersonem v rozmezí let 2003 až 2006. Samostatnou kariéru zahájil v roce 2007 románem Modrá zóna (The Blue Zone, česky 2008). Od té doby představuje každý rok jednu knihu. Kromě sedmi na sobě nezávislých publikací je i otcem zatím čtyřdílné série případů detektiva jménem Ty Hauck. Převládajícím spojovacím prvkem příběhů, jež Andrew Gross předkládá svým čtenářům, je orientace na rodinné vazby, na osudy, s nimiž se lze snadno ztotožnit, ať už jsou skutečné, nebo jen vysněné. Zároveň autor nabízí k prožitku situace, které ne vždy patří mezi tu nejvyhledávanější zkušenost, příběhy, v nichž se běžný člověk vinou svou či jiných dostane, mírně řečeno, mimo svou komfortní zónu.

Jediný muž je první ze zatím dvou knih s poněkud odlišným přístupem. Spolu s titulem The Saboteur z letošního srpna se vrací do období druhé světové války a nabízí pohled na ni prostřednictvím filozofie „co kdyby“. Konkrétně v dnes představovaném titulu Jediný muž se autor pokouší vykreslit pokus o záchranu jednoho stěžejního židovského fyzika, jenž na rozdíl od jiných svých kolegů nestihl opustit Evropu včas a byl válečnou mašinérií zavlečen do pracovního tábora v Osvětimi. Dá se tedy tušit, že půjde o knihu velice dramatickou. A přesně tak tomu je.

Čtyři stovky stran jsou rozděleny do čtyř částí o celkovém počtu sedmdesáti sedmi kapitol, jimž předchází Prolog a na něž navazují Epilog a Poznámky autora. V úplném závěru knihy nechybí odkazy na zdroje, z nichž Andrew Gross při přípravě Jediného muže čerpal. Myslím, že právě v Poznámkách autora naleznou čtenáři ty nejpodstatnější informace, včetně toho, které postavy a situace v románu jsou inspirovány přímo reálnými osobami, a které jsou dílem fikce, jakkoli pravděpodobné. Z tohoto pohledu jsou právě Poznámky autora naprosto výjimečné a hlavně cenné.

Hlavní nosnou myšlenkou příběhu je otázka, zda by jediný člověk mohl pomoci rozhodnout výsledky nebo alespoň dobu trvání světové války. A pokud ano, do jaké míry lze počítat s jeho záchranou ze smrtelné pasti vyhlazovacího a pracovního tábora, kam byli Židé sváženi po desítkách tisíc. Na misi za vysvobozením takové stěžejní osobnosti, stařičkého profesora Mendla (jehož postava je jedna z těch hypotetických), se přímo z pověření prezidenta Roosevelta vydá jediný muž, polský Žid Nathan Blum. Nejde samozřejmě do úplné temnoty. Všichni, kdo se na této akci podílejí, čerpají z informací dvou českých uprchlíků (oba jsou skutečné historicky potvrzené osoby), jimž se jako jedněm z mála, ne-li jediným, únik z pekla Osvětimi podařil. Andrew Gross se ani v takto dramatickém příběhu nevyhýbá svému zvyku zdůrazňovat rodinné vazby nebo pocit odpovědnosti za vlastní krev. Zároveň dává i těm čtenářům, kteří se s vyprávěním z období světové války neměli ještě příležitost setkat, pocítit hořkost a zoufalství té doby. Stejně jako hrdinství, které ji nutně muselo provázet. Často smrtelné hrdinství. Na druhou stranu nepřivírá oči ani před všudypřítomnou zradou, udavačstvím a zvěrstvy, jež pod rouškou války daly příležitost vyniknout celým hordám jedinců s násilnickými sklony.

Zatímco první dvě části knihy uvádějí čtenáře do situace, seznamují se stěžejními postavami a děj v nich tak nějak přirozeně plyne, část třetí a čtvrtá jsou ze zcela jiné ligy. Tady příběh dostává rychlý a dramatický spád, je plný překvapivých zvratů a odhalení, výrazně propracovanější co do psychologie postav i prožitku. Čtenář je vtažen do prostředí, které by raději ani nikdy nepoznal, ale přesto se od něj nemůže odtrhnout a jakoby ani nestíhal otáčet těch zbylých dvě stě stran. Kniha se od své poloviny čte doslova jedním dechem. A kromě autora nese na tomto úspěchu nepochybně svůj výrazný podíl i dovednost překladatelky.

Naprosto pochopitelný úspěch Jediného muže určitě přispěl i ke vzniku novely The Saboteur, jež vyšla na sklonku léta 2017. I zde se jedná o dobu druhé světové války a příběh je založen na reálných podkladech. A stejně jako v Jediném muži, i tady bude muset hrdina mnohé obětovat a rozhodnout se, zda osud světa je důležitější než jeho vlastní pocity.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeJediný muž

Gross, Andrew

CPress, 2017

Napsat komentář