Michaela a Lukáš Vincourovi napsali poetickou pohádku Tenkrát Svět. Své čtenáře zvou do budoucnosti planety Země, do krásného, harmonického světa, kde neexistuje žádné utrpení. V tomto světě lidé žijí v souladu s přírodou, díky čemuž vidí kouzelné bytosti (skřítky, víly, mořské panny, duchy přírody, …).

Vypravěč čtenáře seznamuje se sedmiletým Vilíkem, zvídavým klučinou, jehož nejlepší kamarádkou je víla Jasmínka. Od ní se Vilík jednoho dne začne dozvídat o Tenkrát Světě. Tenkrát Svět je svět, ve kterém v současné době žijeme. Náš způsob života, jehož součástí je zabíjení a pojídání zvířat, Vilíkovi připadá naprosto nepochopitelný. Vypraví se proto i za dalšími kamarády a prosí je, aby mu i oni vyprávěli o tom, co kdysi bylo. Jako by nechtěl uvěřit, že se něco takového opravdu mohlo dít… Každý z nich Vilíka seznámí s částí minulosti – kravička Zaira vypráví o mléčném průmyslu, stromočlověk Leontýn o ničení přírody, skřítek Valerián o lovu a myslivosti, …

Pokud si přečtete jen anotaci knihy, zřejmě vás nenapadne, že se jedná o „veganskou“ pohádku. Anotace totiž mluví o přírodě a kouzelných bytostech. Tušit téma knihy asi začnete, pokud si vyhledáte informace o autorech na internetu. Těžko říct, zda zamlčení celkového poselství knihy byl záměr, aby se kniha dostala k většímu počtu čtenářů. Přeci jen slůvko veganství působí na mnohé lidi jako onen pověstný rudý hadr na býka.

Autoři srozumitelnou formou zachycují několik hlavních problémů naší neveganské společnosti z pohledu veganů – je to nejen konzumace masa, ale i již zmiňovaný mléčný průmysl a odebírání telat kravám krátce po narození, rybolov, lov lesní zvěře či ničení přírody. Zkrátka způsob života, který nebere ohledy na druhé. Malý Vilík se upřímně diví, jak je možné, že se někdo mohl chovat ke zvířátkům a přírodě tak zle.

Silnou stránkou knihy je její grafické zpracování, jehož autorkou je Dominika Nováková. Téměř každá dvojstrana obsahuje barevné ilustrace a každá dvojstrana má barevné pozadí a různou barvu písma. V jednom případě nebyla volba barev šťastná – na světle růžovém podkladu je bílé písmo hůře vidět. Jinak ale po vizuální stránce působí kniha velmi dobře, ilustrace se velmi dobře hodí k tématu knihy.

Ukázka z knihy Tenkrát Svět – Vyprávění víly Jasmínky

Dojem z knihy trochu kazí nedostatečná korektura – vyskytují se tu gramatické chyby v interpunkci, ve skloňování zájmen atd.

Myslím si, že ve vegetariánských a hlavně „veganských“ rodinách bude tato kniha slavit úspěch. (Slovo veganství je v uvozovkách z toho důvodu, že tento pojem je poměrně široký – někdo jej vnímá jen v souvislosti se stravou, pro jiného je to životní filosofie zahrnující i další aspekty života, jako například kosmetiku a drogistické zboží netestované na zvířatech atd.) Téma zpracovává citlivě a může tak být dobrým odrazovým můstkem pro rozhovory rodičů s dětmi na téma ochrany přírody i zvířat.

Jenže co ostatní rodiny? Mnohé děti mají rády zvířátka, mívají doma pejska, morčátko, chodí na výlety do zoo, poslouchají od rodičů, že tahat kočky za ocas je špatné, že se ke zvířátkům máme chovat hezky. Některé děti pak, když dostanou na talíř maso, říkají, že je jim kuřátka či rybičky líto a že je smutné, že je zvířátko mrtvé. Otázkou proto zůstává, zda kniha zaujme i rodiny, kde je maso běžnou součástí stravy; zda maso konzumující rodiče knihu Tenkrát Svět svým dětem pořídí. Mohlo by se totiž stát, že dítě začne odmítat jíst tuto formu bílkovin.

Kniha by ale své uplatnění mohla najít také v rodinách, kde rodiče přecházejí na vegetariánskou či veganskou stravu a chtějí svým dětem vhodnou formou zdůvodnit, proč tak činí.

Související knihy

Vincourová, Michaela – Vincour, Lukáš

Lukáš Vincour, 2017