Autorem knihy Trhačka zubů, kterou vydalo roku 2017 nakladatelství Argo, je francouzský spisovatel Franz-Olivier Giesbert. Giesbert se sice narodil ve Spojených státech, má však francouzské, německé, skotské a židovské kořeny. Od útlého věku žije ve francouzské Normandii, kde vyrůstal pod vlivem silně věřící matky. Absolvoval práva a žurnalistiku, stal se politickým novinářem v Nouvel Observateur, později byl šéfredaktorem tohoto listu. Jeho kariéra pokračovala ve vedení deníku Le Figaro a týdeníku Le Point.

Nakladatelství Argo vydalo kromě titulu Trhačka zubů ještě další dva Giesbertovy romány – Himmlerova kuchařka (2014) a Láska je věčná, dokud trvá (2016). Mají společný koncept, jejich hlavní hrdinky jako by byly středem dějinných či společenských událostí, zvládnou se „přimotat“ do většiny důležitých momentů a potkat mnoho podstatných osobností. V tomto aspektu jsou příběhy nereálné, což ale paradoxně nepůsobí uměle. Jako by chtěl spisovatel svou hrdinku provést peripetiemi doby, aby ukázal pestrost zvoleného tématu bez nutnosti tvořit desítky různých postav. Vzdáleně mi to připomnělo schéma, dle kterého je napsán slavný humoristický román Forrest Gump. Hlavní postava v této knize se rovněž dostává do neuvěřitelných situací a provází takřka všechny podstatné události své doby.

Hlavní postavou příběhu je Lucile, pomocnice v zubařské ordinaci, která byla vírem událostí stržena do Velké francouzské revoluce přímo v centru Francie. Odhodlaná a naštvaná na všechny, kteří páchají ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství nepravosti, rozhodne se tyto zločince ve jménu revoluce trestat. Její povolání je pro činnost samozvané ochránkyně práv slabších příhodné – zubařské řemeslo jí posadí na křeslo mnoho důležitých osob a poskytne jí tak množství příležitostí k pomstě.

Jak jsem již poznamenala, autor nechává svou hlavní hrdinku projít všemožnými událostmi Velké francouzské revoluce, aby mohl čtenáři co nejlépe a nejosobněji zprostředkovat dění tohoto historicky významného období a osobnosti, jež se ho účastnily. Za účelem seznámit čtenáře beletristickou formou s co největším množstvím osobností a událostí revoluce mohl autor buď stvořit velké množství postav, jejichž pohled by následně popisoval, nebo postavu jednu, která by však musela všechno popisované prožít sama. Autor zvolil možnost druhou, a i když musel ke zdárnému provedení svého záměru vymyslet množství více či méně uvěřitelných náhod, přesto nepůsobí výsledek překombinovaně (nejspíše proto, že ona překombinovanost se jeví jako autorův účel).

Předností knihy je zajímavý sloh, který čtenáře rychle vtáhne do děje. Díky tomu, že líčení událostí je subjektivní (z pohledu hlavní postavy), čtenář si připadá jako ve středu dění a snadno se s Lucilou ztotožní. Titul Trhačka zubů doporučuji fanouškům historických románů inspirovaných skutečnými událostmi.

Související knihy

Giesbert, Franz-Olivier

Argo, 2017