Narodila se v porodnici, přesto je úředně nalezenec.
Když ji totiž Ina s Jaromírem ke svým dvěma biologicky vlastním synům adoptovali, měla téměř ve všech kolonkách rodného listu vepsán údaj Nezjištěno. Ina rozuměla trápením, která Malce její složitý příběh přinášel. Toužila stát při ní, ale mnohdy to zkrátka nevyšlo.
Dvaadvacetiletá Malka se dostává do nečekané životní situace, která ji nutí zaplnit prázdná místa svého života a odpovědět si na otázku, co vlastně dělá mámu mámou. Čtyřicetiletá Alice tohle promýšlet nepotřebuje — zřetelně to vnímá svou intuicí, avšak složité konstelace mateřství, do kterých se dostává, jsou i pro ni nečekanou výzvou. Otcem dítěte, které obě ženy spojí, je Alicin manžel Roman, jenž po dítěti hluboce touží.
Román Malinka je především svižně a vtipně vyprávěný příběh, který s nesmlouvavou naléhavostí zobrazuje krizi lidské identity, zamýšlí se nad její podstatou a právem na ni. Rodičovství v mnoha podobách se v něm vymyká definicím. Postavy románu se navzájem potřebují k životu, ale ten je často škodolibě plácá přes prsty.

Malinka

Autorka: Dita Táborská

Počet stran: 439
Vazba: vázaná
Formát: 00 mm
ISBN: 978-80-5777-096-7
Doporučená cena: 329 Kč

Knihu Malinka vydalo nakladatelství Host.

Ukázka z knihy

Bar Moulin Rouge byl příjemně dekadentní, vysoké barové židle zajišťovaly přiblížení kolen, z nichž ta ženská byla ovinutá jen punčochovou slupičkou, černou jako noc kolem. To chtěli oba.
„Tys mi vlastně nenapsala nic kloudnýho o sobě, jen jsem pochopil, že jsi sama. Jak může být taková krásná holka sama?“
Uf, trochu přízemní. Zrychlíme. „Jsem vdova.“
Plác! Vdova se Romanovi rozblemcla na vysokém čele, funivě se vydrápala na lebku, sedla si, klátivýma nohama ho ve zběsilém rytmu začala kopat do temene a spokojeně nasávala cigaretový kouř. Romanovi se lehounce rozšířily zorničky a ruka se skleničkou se jemně, skoro neviditelně pozastavila v pohybu směrem k výrazným ústům. „Vdova? Cože? Kolik ti proboha je?“
Takt?! „Dvacet.“ Mělo by to být snadno zapamatovatelné a důrazné. Marcato. A tempo. (str. 9, 10)

Přečtěte si celou ukázku, kterou nakladatelství poskytlo k nahlédnutí.

O autorce

Dita Táborská (* 1981) vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala externě pro Českou televizi a Český rozhlas, působila na politickém a tiskovém oddělení izraelského velvyslanectví a v roce 2009 vstoupila do služeb českého ministerstva zahraničních věcí. V současnosti se věnuje ponejvíce své rodině. Román Malinka je její prvotina.

Zdroj informací a fotografie: nakladatelství Host

Výňatek z rozhovoru s autorkou

Román Malinka je Váš knižní debut. Jak to tedy s psaním vůbec máte? Předtím jste psala „do šuplíku“, nebo je to zároveň Váš první rozmáchlejší literární text?

Rozmáchla jsem se poprvé, moje šuplíky zejí prázdnotou — nejsem šuplíkář v žádném slova smyslu. Jsem psavka obecná, ale donedávna se to týkalo jen dopisů, pracovních textů a seznamů na nákupy potravin.

Témata Vaší knihy (a koneckonců i název) jsou veskrze ženské — těhotenství, porod, mateřství, nenaplněné mateřství — přesto má kniha velmi daleko k žánrové ženské četbě. Máte nějaké literární blížence — ať už mezi současnými českými autorkami, nebo obecně?

Biologicky vzato je kniha Malinka ženského pohlaví, to ano, ale snad by mohla být právě proto svůdná i pro muže. Pokud jde o autory, jejichž knihy způsobily kardiologické zážitky mně, tak těch je mnoho: Laurence Sterne, Michail Bulgakov, Karel Čapek, Ťiang Žung, Maxine Hong Kingstonová, Amy Tanová, Jan Balabán (romány), Olga Tokarczuková. Svou osvěžující prostotou mě pravidelně blaží Jiří Hájíček, úchvatné je Jezero Bianky Bellové, to je konečně vpravdě vizionářská kniha. Ale také je tu Ronja, dcera loupežníka, Alenka v říši divů, Letopisy Narnie…

Opravdu působivé vykreslení různých prostředí (centrum náhradní rodinné péče, zubní ordinace, natáčení filmu, kojenecký ústav) naznačuje, že s nimi máte osobní zkušenost. Je to opravdu tak, nebo je to výsledek důkladných rešerší?

Převážně to tak je — je to důsledek nedostatku fantazie. Ale není to podstatné, protože autenticita textu nerovná se osobní prožitek autora. Autorské klíče mohou text zbytečně zamykat. Malinku jsem vypiplala, jak jen jsem mohla, a teď už jí jen tiše držím palce a přeju jí, aby živelně pochytala co nejvíce lidských srdcí. Věřím, že bude schopná přesáhnout své rodiče, z nichž sice pochází, ale není jimi — na jejich příběhu už nezáleží.

Zdroj: TZ nakladatelství Host

Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují především na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory. V posledních letech se velmi výrazně rozšířila řada překladové beletrie, severských kriminálních románů a thrillerů. Bylo to totiž právě nakladatelství Host, které přineslo českým čtenářům kriminální romány Stiega Larssona, Larse Keplera, Jussiho Adlera-Olsena či Henninga Mankella, jež se okamžitě staly bestsellery.

Související knihy

Táborská, Dita

Host, 2017