Ačkoli řád křižovníků s červenou hvězdou velkou měrou zasáhl do historie českých zemí, obzvláště pak v období po bitvě na Bílé hoře (stal se například ekonomickou platformou pro již roku 1562 obnovené pražské arcibiskupství), mnoho lidí o něm má pouze velmi povrchní a často i zkreslené informace, popřípadě název tohoto řádu ani neznají. Zlepšit povědomí o historii řádu křižovníků s důrazem na jeho vrcholné období za generalátu Františka Matouše Böhmba může publikace Křižovníci v době vrcholného baroka s podtitulem „za generalátu Františka Matouše Böhmba 1722–1750“, kterou vydalo roku 2017 nakladatelství Lidové noviny. Jejím autorem je Marek Pučalík.

Marek Pučalík se věnuje tématice křižovníků s červenou hvězdou již od počátků svého studia. Studium oboru katolická teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zakončil diplomovou prací Ikonografie řádu Křižovníků s červenou hvězdou, jeho závěrečná práce v oboru dějiny křesťanského umění byla zaměřena na komendu českých křižovníků a kostel sv. Josefa v Bratislavě. Pro svou disertační práci si Pučalík zvolil téma Umělecký mecenát křižovnického velmistra Františka Matouše Böhma 1722–1750, což, jak již čtenáři tuší, určuje téma jeho knihy.

Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou má hned několik prvenství. Je to jediný církevní rytířský řád, který byl založen v českých zemích, a zároveň je jediným mužským řádem založeným ženou, konkrétně sv. Anežkou Českou. Z původně malého řádu se křižovníci stali hybateli barokní kultury a štědrými mecenáši umění. Právě na skvosty výtvarného umění, spojené s působením tohoto řádu, se autor orientuje. Toto zaměření je konkretizováno osobou velmistra řádu Františka Matouše Böhmba, za jehož působení došlo k rozšíření řádu i do Uher a Vídně.

Po úvodních kapitolách, líčících historii a chod řádu, se autor ujímá rozboru unikátních barokních staveb v areálu střední Evropy a děl známých umělců, která je zdobí. Neopomíná ani řádovou hudbu, které věnoval samostatnou kapitolu. Z analyzovaných sakrálních staveb můžeme jmenovat například kostel v Kynšperku nad Ohří, Chlum svaté Máří, kostel sv. Josefa v Bratislavě, kostel sv. Marie Magdalény v Karlových Varech nebo kostel sv. Františka v Praze. Text je doprovázen četnými ilustracemi, které čtenáři umožňují lépe si představit vliv křižovníků s červenou hvězdou na architekturu, malířství i sochařství.

Text je psán čtivým jazykem a čiší z něj autorova erudice. Jedinou drobnou výtku bych měla k úvodu, kde autor píše, že „Předloženou knihu ať laskavý čtenář bere do rukou jako neumělý prvotní pokus uchopit…“, načež dodává, že „Práce trvala dlouhou řadu let, kdy bylo nutno sesbírat velké množství materiálů, navštívit mnohé lokality a prosedět hodiny v archivech.“ Tyto dvě informace působí bezprostředně za sebou jako falešná skromnost, zvláště když následuje fundovaná a evidentně s velkou péčí psaná studie.

Kniha pravděpodobně nezaujme čtenáře, které obvykle historie nezajímá, popřípadě svůj styk s historií omezují na návštěvu několika hradů o letních prázdninách, a to především kvůli tomu, že se výklad týká (do jisté míry) méně známých lokalit a cílí primárně na odborné čtenáře. Publikace tak bude spíše vyhovovat těm, kteří se o historii zajímají soustavněji a do jejich koníčků patří i kunsthistorie.

Související knihy

Křižovníci v době vrcholného baroka
za generátu Františka Matouše Böhmba 1722-1750

Pučalík, Marek

Nakladatelství Lidové noviny, 2017