Brunovi je devět. Má starší sestru přezdívanou „Beznadějný případ“ a tři prima kamarády. Jenže žije ve válečném Berlíně, jeho tatínek nosí krásnou uniformu a má velké poslání, kvůli němuž Bruno musí ze dne na den opustit krásný dům i své kamarády a odstěhovat se do ošklivého domu. Na rušné ulice města a dobrodružné výpravy po jeho zákoutích může zapomenout…

Nedaleko Brunova nového bydliště je vysoký plot s ostnatým drátem a za ním žijí podivní lidé – i ve dne chodí v pruhovaném pyžamu. A jsou tam dokonce i děti! To se musí prozkoumat!

Druhé české vydání knihy Chlapec v pruhovaném pyžamu irského autora Johna Boynea (*1971) vydalo letos nakladatelství Slovart (první vydání 2008, BB/art). Kniha přináší neobvyklý pohled na problematiku holokaustu, pohled očima dítěte, jehož otec je nacista. Nenechte se ale mýlit, že by šlo o knihu pro děti, přestože by to tak mohlo na první pohled vypadat. Jistěže Brunovi porozumí i děti, vždyť je jedním z nich, ale mnohem více z příběhu vytěží dospělí čtenáři.

Bruno žije v úplné nevědomosti o politické situaci. Vlastně ani nechápe, co to má otec za zaměstnání. Ví jediné, že otec nosí uniformu a je důležitý, protože je návštěvou poctil dokonce sám „Fíra“. Mnohem raději by byl, kdyby jeho táta byl pekař, kuchař či zedník. Bohužel ani netuší, co se děje v „Oušicu“, kam se musel s rodinou přestěhovat. Žije si svůj dětský, nepoznamenaný život, a když nemůže za kamarády do Berlína, touží si je najít i v novém bydlišti. Prostě obyčejný kluk, kterému se přátelství stane osudným.

Tragikomický příběh čtenáře znovu přesvědčí o tom, jak velký vliv na své děti mají rodiče. Stejně jako ve filmu Život je krásný, je pro malého Bruna důležité, co mu řekli rodiče. Možná ve snaze jej uchránit před vším, co se kolem děje, nebo možná proto, že na něj neměli čas… I když svět kolem sebe intenzivně vnímá, je jeho perspektiva jiná, než dospělého člověka, a tak věcem dává jiný význam.

Nyní, v době naprosté informační zahlcenosti, nám může být Brunova nevědomost podezřelá, musíme si však uvědomit, že žil v jiných časech. Ovšem i tehdy platilo, že nevědomost zabíjí. Znovu jsem pochopila, jak důležité je věci dětem vysvětlovat, ne jen korigovat příkazy a zákazy, protože ty tu jsou přece od toho, aby se porušovaly…

Bruno nemá žádné předsudky vůči lidem a má naprosto přirozenou nechuť k tomu, kdo se chová agresivně a povýšenecky. Je stejný jako chlapec za plotem, má stejné sny a stejné touhy.

Příběh je vyprávěn svižně, stručně a čtivě, právě tak, aby jej mohly číst malí čtenáři od devíti let. Pro ně z knihy bude dobrodružný příběh ne nepodobný sci-fi. Aby však zcela pochopily kontext, bude třeba knihu číst s nimi a hodně vysvětlovat. Proto by možná Chlapec v pruhovaném pyžamu mohl být naší příležitostí objasnit potomkům nenásilnou a nepoučující formou holokaust. Prostor k tomu poskytuje docela určitě. Je jen na nás, jak se té příležitosti chopíme…

Související knihy

Chlapec v pruhovaném pyžamu
Dva malí kluci na opačných stranách velkého plotu

Boyne, John

Slovart, 2017