Daniel Meron

Nové uvedení knihy Viktora Fischla Hovory s Janem Masarykem, která vychází v nakladatelství Garamond (jde o třetí vydání v České republice), se konalo v Knihovně Václava Havla dne 7. června 2017 za účasti editora Petra Himmela, literárního vědce Michala Špirita a bývalého ministra Alexandra Vondry; večer uvedl spisovatel Jáchym Topol. Vedle již zmíněných hostů přivítal Topol také vzácnou návštěvu, a to Jeho Excelenci velvyslance státu Izrael pana Daniela Merona s chotí. Ten ve své řeči kromě jiného vyzdvihl způsob, jakým Fischl dokázal čtenářům zprostředkovat Masarykovu lásku k lidem, a podtrhl tři „zásadní témata“, skrze něž Fischl ukázal Masarykův vztah k Izraeli: pomoc československé exilové vlády nově vznikajícímu státu Izrael, významná Masarykova role při organizaci dodávky zbraní a letadel do Izraele a jeho vstřícnost při exodu židovských uprchlíků z Polska přes Československo do Izraele. Svůj projev ukončil větou pronesenou česky:

„Proto děkuji Janu Masaryku.“

Než se ale odřekl mikrofonu, představil svoji ženu, příbuznou Viktora Fischla.

„Je pro mne ctí,“ řekla paní Meronová, „být zde nejen jako žena izraelského ambasadora, ale i jako součást větší rodiny Viktora Fischla.“

Kromě rodinných vazeb sahajících do doby, kdy české země ještě byly součástí Rakouska-Uherska a soužití svých prarodičů s Vikym (jak nazývali Viktora Fischla) ve válečném Londýně připomněla také osobní setkávání s ním poté, co se sama z Anglie přestěhovala do Izraele.

„Viky se zajímal o diplomatickou kariéru mého manžela a v jistém smyslu je naše mise zde pokračováním Vikyho profesní kariéry,“ ukončila své vzpomínání paní Meronová.

Poté se jakýmsi průvodcem následující diskuse nad knihou stal její editor Petr Himmel. Nejprve pohovořil o knižní genezi díla. Z pochopitelných důvodů nemohlo být po svém napsání v 50. letech publikováno v komunistickém Českoslovenku; českého vydání se dočkalo až v roce 1996. Tehdy do České republiky přijel i Viktor Fischl osobně. O něm a jeho Hovorech s Janem Masarykem stejně jako i o Masarykovi samotném natočil dokument Pavel Štingl, a právě sekvence z tohoto filmu, tematicky vybrané k jednotlivým bodům diskuse, ústrojně prokládaly mluvené slovo. První z nich zachytila rozhovor, který nad vydanou knihou s autorem vedla Táňa Fišerová. Na její poznámku vztahující se k jeho jazykové vybavenosti Fischl říká:

„Jediný jazyk, který skutečně ovládám, je čeština; v ní píšu svoji lyrickou prózu.“

A lyrická próza se stala tématem pro literárního vědce Michala Špirita.

„Svět Fischlových knih není plný složitých zápletek, čas v něm teče pozvolna a lidé, kteří v něm pobývají, žijí svými každodenními zájmy. Nad nimi plynou zásadní otázky: Je Bůh? Jaký je? Jakou neseme vinu? Co máme dělat?“

Lyričnost jeho próz dle Špirita spočívá v tom, že jsou nadčasové, „byly srozumitelné pro nakladatele exilové jako pro nakladatele 90. let i let příštích“.

zleva: Alexander Vondra, Michal Špirit, Petr Himmel

Neodmyslitelně s básnickým jazykem přišla „na přetřes“ bodrá, lidová mluva Jana Masaryka. A na tomto místě oba hovořící pánové, jak Petr Himmel, tak Michal Špirit, akcentovali Fischlovu skromnost zapřít svoji básnickou řeč a nechat zaznívat Masarykova slova v jejich autentické podobě. Způsob, jakým Masaryk hovořil, si přítomné publikum pak mohlo připomenout další ukázkou ze Štinglova dokumentárního filmu zachycující ministrovy promluvy.

Tím se otevřel prostor pro vystoupení Alexandra Vondry, který se zaměřil na Masarykovu osobnost coby diplomata a politika. Odtud byl už krůček k posledním dům Masarykova veřejného působení a k jeho tragické smrti (okamžiky z jeho pohřbu byly zpřítomněny opět díky dokumentu Pavla Štingla).

Účastníci diskuse však nechtěli večer nad knihou Viktora Fischla Hovory s Janem Masarykem ukončit tak smutně. A proto na závěr přečetli výňatek, v němž naplno zazněl nejen Masarykův laskavý humor, ale především jeho láska k člověku.

Související knihy

Fischl, Viktor

Garamond, 2017