Přinášíme vám ukázku z knihy Magický autobus,
kterou napsali Marek Hladký a Jitka Hladká.
Knihu vydalo nakladatelství Grada.

No řekněte, kolika lidem se splní sen, že příběh, který se mnohokrát odehrál v jejich podvědomí, ožije a oni ho najdou na pultech knihkupectví? Já mezi takové šťastlivce patřím! Ne že by příběh, který za chvilku budete číst, byl můj, ale i já jsem se v dětství projížděl magickým autobusem, který poháněla má fantazie, místo světel zářily mé oči a já, stejně jako Aurélie a Lojzíček, jsem díky tomu stařičkému veteránu navštívil ta nejkouzelnější místa a prožil ta nejbáječnější dobrodružství, o kterých si dospělí můžou nechat jen zdát…
Václav Kopta

U potoka, kterému se odjakživa říká Hostavický, stojí nové domy. V nich žije s maminkou a tatínkem malá Aurélie, která už přece jen o trošičku povyrostla, stejně jako její bratr Lojzíček. A k nim ještě nedávno přibyla dvojčata, bratříček se sestřičkou. To je vám nadělení, čtyři děti! Ať se Aurélie snaží sebevíc, pořád jako by za všechno mohla ona sama.
„Jsi přece nejstarší,“ vysvětlují jí rodiče.
Ale ona nechce být nejstarší a nejzodpovědnější! Chce být sama sebou… Aurélie se pomalu probouzí. Měla krásný, barevný sen. Zdálo se jí o tom, jak byla malá, tak akorát, aby se o ni všichni starali. A v tom snu byl i pan Lunapark a paní Bankovka! A byli stejně tak blázniví a hráli všemi barvami jako v té knize Magický autobus, kterou Aurélie dostala před pár dny k narozeninám. Aurélie od té knihy nemohla odtrhnout oči, doslova hltala každou další kapitolu. A pokaždé si řekla: „Vždyť je to o mně!“
Aurélie ještě netuší, že právě tato kniha má magickou moc změnit celý její život, i životy těch, které má tak ráda. Aurélie se líně protáhne a otevře pomalu oči. Její bratr je už vzhůru a zase hraje na tabletu tu svoji hru. Má strašný název Lovci snů.
„Lojzíčku, už chodíš od první třídy, měl by ses aspoň učit číst. A ne pořád koukat na displej a lovit v něm ty puntíky!“
„To jsou nejnovější Lovci snů! Nová hra! Prostě bomba! Ale tomu ty nemůžeš rozumět,“ odsekne Lojzíček, aniž z tabletu spustí oči.
Aurélie se už nechce hádat. Radši zavře oči a vychutnává si barvy, které právě viděla ve svém snu.
„Kdybych věděl, jak se do té hry dostat, tak to udělám. A už bych se sem nikdy nevrátil,“ procedil mezi zuby najednou Lojzíček.
To Aurélii nadobro probralo.
„Jak to mluvíš?“
Lojzíček jen sklopil oči a ještě víc se zavrtal do peřiny. To bude zase dohadování, dostat ho z vyhřáté postele. Aurélie si najednou uvědomila, že ani jí se moc nechce vstávat. Že ani ona nechce opustit bezpečí pelíšku, ve kterém se dá tak krásně snít… Pomalu se rozhlíží kolem sebe. Venku zase pršelo. Stromy u potoka jsou ponořené do mlhy. Svět okolo je čím dál tím temnější, uplakanější, šedivější. I rodiče to říkají. A v posledních dnech přestali zpívat i ptáci. I na louce u potoka, kterému se od nepaměti říká Hostavický, zavládlo děsivé, smutné ticho. Stromy přestaly šumět. Aurélie si toho všeho dobře všímala, ale nebyl nikdo, komu by se mohla svěřit. Lojzíček? Pořád si hraje ty své hry. Už by měl začít číst, prvňák jeden! Třeba zrovna tu krásně barevnou knihu Magický autobus, reptala v duchu Aurélie. Ale marně. A rodiče? Ti se pořád jen točí okolo dvojčátek, která se batolí a usmívají. A tak Aurélie čte aspoň jim. Poslední dobou má dokonce čím dál silnější pocit, že jí ta dvě batolátka rozumějí každé slovo!
Zatímco jim každou volnou chvilku předčítala, dvojčátka se na ni usmívala. A občas se jí zdálo, že se pousmáli i rodiče, kteří také poslouchali. Jako by si sami na něco vzpomněli. Jako by sami chtěli něco říct. Nadechli se, ale pak… Zase zvážněli – a svět okolo, který se na pár okamžiků rozsvítil vdechnutím krásných barev, náhle opět potemněl. Aurélie měla pocit, že v takových chvílích zaslechla i šumění stromů a zpěv ptáků. Přesně to, na co si sama ještě pamatovala, a co se z života okolo tak nenápadně vytrácelo. Ovšem dnes má Aurélie velký den! Půjde se svým bráškou na křest knihy Magický autobus! Křest je takové seznámení knihy se čtenáři, vysvětlovala ještě včera Lojzíčkovi. Každá kniha se totiž narodí stejně jako děťátko. To je vám příprav. To je vám starostí. A pak, když je na světě, sejdou se všichni, kdo se na ní podíleli, a knihu pokřtí. A taky podepíší. Oslavují zkrátka, že je nové dílo na světě. A kdo knihu ještě nemá, může si ji koupit!

——————–

Pokud se chcete s hlavní hrdinkou Aurélií seznámit blíže, podívejte se na další ukázku.

O autorech a ilustrátorovi

Marek Hladký (1971) je spisovatel, scenárista, producent, dramaturg, vysokoškolský pedagog.Společně se svou manželkou Jitkou napsal pohádkové knihy Velká pohádka o malé víle, Magický autobus a alegorický příběh pro děti i dospělé Tajemství pergamenů (naše ukázka). Je autorem námětu a scénáře celovečerního životopisného filmu o profesoru Josefu Thomayerovi Prosté krutosti v režii Vladimíra Drhy, s Radoslavem Brzobohatým v hlavní roli. Podle jeho scénáře byl natočen detektivní film Tónina smrti v hlavních rolích s Markem Vašutem, Jiřím Langmajerem a Nelou Boudovou. V roce 2002 napsal detektivní novelu Anděl smrti. Národní divadlo Brno v lednu 2011 uvedlo v režii Zdenka Plachého jeho divadelní hru Zaslíbení, kterou napsal společně s Lenkou Plachou. Pro Národní divadlo Brno napsal v roce 2012 divadelní hru Černá Madona Brněnská. Je autorem mnoha reportáží v pořadech Černé ovce, Klekánice a Ta naše povaha česká. Působil ve vedení České televize, Národního divadla Brno a celoplošné soukromé televize. V současné době působí jako producent v oblasti uměleckých projektů a vysokoškolský pedagog.

Jitka Hladká (1977) je spisovatelka, manažerka. Společně se svým manželem Markem Hladkým napsala pohádkové knihy Velká pohádka o malé víle (naše ukázka), Magický autobus a příběh pro děti i dospělé Tajemství pergamenů. Podílela se na vzniku cyklu dokumentárních pořadů mapujících současnou divadelní scénu a pořadů, které se zabývaly marketingem mezinárodních společností působících na českém trhu. Jako manažerka se věnuje oblasti zdravého spánku a technologiím zpracování přírodních materiálů.

Petr Kopl (1976) se narodil se v Třebíči. Tam vystudoval obchodní školu. Obchodem se ale zabýval jen krátce. Velmi záhy si začal budovat kariéru ilustrátora a komiksového kreslíře. V současné době žije v Jihlavě a věnuje se komiksu a ilustracím. Petr Kopl je autorem téměř dvou desítek komiksových knih, píše scénáře, ilustruje knihy, věnuje se grafice v prestižní reklamní agentuře a s hereckou společností De Facto Mimo procestoval mnoho zemí. Je držitelem ceny Fabula Rasa v kategorii nejlepší český scenárista a nejlepší český kreslíř za rok 2012, 2013. Roku 2014 opět obhájil svůj titul Český kreslíř. Jeho už proslulé Štěky Broka Špindíry se staly bezmála kultovním komiksem současných čtenářů. Některé z jeho knih vyšly také v zahraničí. Své práce vystavoval například v Londýně, Bruselu i v Berlíně.

Zdroj informací: nakladatelství Grada

Knihy s logem Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. Nabídka společnosti pokrývá široké spektrum odborné literatury z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Vydává např. tituly s právní tematikou, ekonomické, z oblasti financí a účetnictví, psychologické, zdravotnické, s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví atd. Značka BAMBOOK je určena všem dětským čtenářům. Nabídkou dětských knížek provází její maskot, pandí kluk Bambook, který seznamuje děti se světem čtení a příběhů.

Související knihy

Hladká, Jitka – Hladký, Marek

Grada, 2017