Nakladatelství CPress, člen skupiny Albatros Media, představilo v dubnu 2017 mimo jiných i novou knihu Brada Thora Cizí agent (Foreign Agent, 2016). Překlad pochází od Evy Kadlecové.

Brad Thor (narozený 21. dubna 1969) je americký autor, známý hlavně svou sérií špionážních a na terorismus orientovaných akčních příběhů agenta Scota Harvatha. První z knih této série vydal Brad Thor hned druhý den roku 2002 pod názvem The Liones of Lucerne (česky Elitní žoldáci, 2003). Od té doby nemine rok, aby autor nevydal jednu novou knihu. Asi největší ohlas vzbudil v pořadí sedmý příběh Harvathových dobrodružství s názvem The Last Patriot z roku 2008, díky němuž se po nějakou dobu o Bradu Thorovi hovořilo jako o druhém Salmanu Rushdiem, tedy jako o potenciálním cíli islámských radikálů. Ve stejném roce údajně Brad Thor využil ochoty týmu Black Ops a připojil se k jejich misi v Afghánistánu jako pozorovatel, aby z této zkušenosti čerpal do dalšího, osmého pokračování Harvathových příběhů s názvem The Apostle (2009, Apoštol). Celá série má v době psaní této recenze patnáct publikovaných knih, přičemž dnes představovaný Cizí agent je právě tou patnáctou. Na závěr června 2017 je ale ohlášeno vydání šestnáctého pokračování s názvem Use of Force (Použití síly).

Scot Harvath, hlavní postava brzy již šestnácti románů Brada Thora, je klasickým, dnes populárním hrdinou, jenž pro dobro světa neváhá nasadit nejen svůj život, ale často i životy svých spolupracovníků. Je v mnohém podobný hrdinům tohoto žánru, jakými jsou třeba Jack Reacher od Lee Childa, Jason Bourne od Roberta Ludluma a později Erica van Lustbadera, David Trevellyan od Andrewa Granta a mnoha dalším, protože s neohroženými ochránci lidstva se v posledních desetiletích protrhl příslovečný pytel. Zároveň se ale Harvath od ostatních v lecčems liší. Naštěstí. Definici toho, v čem přesně je onen rozdíl, bych si dovolil ponechat na každém čtenáři, protože předpokládám, že i v tomto bodě se ne všichni shodnou. Co si ale dovolím prozradit, je skutečnost, že na českém trhu je Cizí agent již třetí přeloženou knihou z Harvathovy série, i když první Elitní žoldáky a druhou Stopu zabijáka (Path of the Assassin, 2003, česky 2004) vydalo jiné nakladatelství (Domino) a každou z nich navíc překládal jiný překladatel (Dalibor Míček, Jiří Balek). Proč si nakladatelství CPress pro svoji premiéru v tomto ohledu vybralo knihu v pořadí „až“ patnáctou, to je pro mne naprostou záhadou. Možná se za tím skrývá snaha být co nejaktuálnější, což by vcelku dávalo smysl. Sám autor totiž v jednom televizním rozhovoru prohlásil, že jak Cizího agenta psal, doháněly smyšlené události popsané v knize ty skutečné, jež světem otřásaly doopravdy. Zde se možná hodí připomenout, že Brad Thor byl členem skupiny zvané Red Cell, v níž se v rámci oddělení vnitřní bezpečnosti sdružovali tvořiví analytici schopní předkládat příslušným orgánům vize všech možných variant možných teroristických činů.

Vlastní děj Cizího agenta je sice poměrně prostý, protože představuje dnes mediálně intenzivně propíranou honbu za zločiny Islámského státu. Na druhou stranu je ale čtenářům předkládána spletitá a často i na první pohled těžko rozmotatelná pavučina intrik, dvojitých i vícenásobných agentů, krátkodobých i věčných spojenectví mezi příslušníky stejných, ale i znepřátelených stran. Příběh sám je ale do jisté míry utopicky naivní, protože představuje příslušníky bezpečnostního řetězce až po úroveň samotného prezidenta Spojených států amerických jako vysoce profesionální a nikdy nechybující osobnosti, které přísně dodržují své povinnosti a odpovědnost vůči nadřízeným. S takovým aparátem postrádajícím prvek nekompetence a tím pádem i nepříjemné náhody je pochopitelně výrazně snazší porazit prakticky jakéhokoli nepřítele. V reálném životě se ale zpravidla náhodě i neschopnosti vyhnout nelze. Přesto je na místě poznamenat, že „černobílá“ forma může knize přidat na čtenářské popularitě. Takto tématicky zaměřenou knihu si čtenář volí typicky proto, aby si trochu odpočinul od nebezpečného světa tam venku, jak nám jej denně předkládají média.

Ke čtivosti příběhu přispívá rozdělení této tří set padesáti dvou stránkové knihy do sedmdesáti čtyř poměrně krátkých kapitol, epilogu a poděkování autora. Co naopak může při četbě rušit, jsou častá kostrbatá slovní spojení, na první pohled nekončící souvětí, v nichž se lze snadno ztratit, a nezřídka i situace předpokládající, že se čtenář dovtípí, aniž k vytvoření závěru dostal dost indicií. Naopak ve prospěch románu mluví schopnost autora budovat příběh s gradujícím napětím, aniž jej uměle dosahuje za použití přehnaného násilí či hrubých výrazů. Zda jsou první dvě zmíněná negativa dílem přímo autorovým, nebo se objevila až s překladem, nedokáži naneštěstí posoudit, nemaje k ruce originál.

Co říci závěrem? Svět kolem nás se jednoznačně mění. Že to není vždy jen k lepšímu, je nepřehlédnutelný fakt. Brad Thor se nebojí ukázat svým čtenářům právě tuto nevlídnou tvář dnešní společnosti a možná právě to z něj dělá tak úspěšného současného autora. Cizí agent je nakonec tedy dobře zvoleným zástupcem Thorovy tvorby a pro všechny zájemce o tento žánr bude nepochybně představovat vítaný kousek do sbírky.

Související knihy

Thor, Brad

CPress, 2017