Je čtvrteční dopoledne 11. května 2017, otevírají se brány Výstaviště Praha, první návštěvníci vstupují do sálů Průmyslového paláce. U vstupu obdrží brožuru s programem a plánek mapující stánky všech vystavovatelů. Ve střední hale jsou rozmístěny stánky zahraničních hostů, kterých se do Prahy sjelo více než z třiceti zemí (mimo jiné z Izraele, Francie, Španělska, Norska), levé a pravé křídlo pak náleží vystavovatelům českým. Není snadné se dle programu, v němž jsou podchyceny paralelně probíhající přednášky, debaty se spisovateli, autogramiády, křty knih, vyhlášení vítězů různých literárních soutěží, rozhodnout, kam zamířit nejdříve. Nezbývá než si stanovit priority – motivované buď dychtivostí spatřit co nejvíce spisovatelských celebrit, zvědavostí, co nového přináší na trh tvorba pro dětské čtenáře včetně deskových her, loutkových divadélek, stavebnic, nebo touhou zachytit co nejvíce informací o literární tvorbě jako takové či úkolem podchytit knižní produkci nakladatelství, která nám přirostla k srdci. A vyrazit.

Zleva: Marie Ryantová, Jaroslav Vrbenský, Renáta Fučíková

Rozhoduji se pro střízlivou kombinaci předložených kritérií. Nejprve tedy zamířím do levého křídla, v němž vystavují svoji knižní produkci nakladatelství mně blízká, a systematicky dle mapy beru jednu uličku za druhou. Přicházím ke stánku nakladatelství Vyšehrad, a to v okamžiku, kdy jsou udíleny výroční ceny za rok 2016. Nositelem ceny za překlad knihy Johna Harta Tíha nenávisti se stává Jindřich Manďák; cenu za výtvarné zpracování knihy Shakespeare obdrží Renáta Fučíková (která také převyprávěla 12 Shakespearových dramat v publikaci obsažených); cenu za původní práci získává Marie Ryantová, autorka knihy Polyxena z Lobkovic; poslední ocenění náleží Jaroslavu Vrbenskému za dlouholetý přínos pro nakladatelství a za vedení ediční řady Základní teologická témata. Rozhlížím se po pultu s vystavenými tituly. Žánrová rozrůzněnost publikovaných děl je úctyhodná stejně jako výběr jednotlivých titulů a autorů, kteří sami o sobě hovoří o vysoké umělecké či odborné kvalitě: čtenář si může vybrat díla klasické i moderní české a světové beletrie, rozhovory se známými osobnostmi, monografie a také literaturu odbornou, zahrnující jak tematiku historickou, tak filosofickou a teologickou. V neposlední řadě jsou zde zastoupeny i tituly „pro život“, jakými jsou kuchařky, knihy o zdraví a životním stylu, a audioknihy. Krátké rozloučení s ředitelem Vyšehradu ing. Pravomilem Novákem a ubírám se dál.

Knihy Vyšehradu

Pavel Čech

Upoutá mne malebná, jak ze starých časů vyhlížející místnost, v níž za stylovým stolkem sedí kmenový autor sice malého, ale pro knižní kulturu velmi přínosného nakladatelství Petrkov (název Petrkov odkazuje na rodiště výjimečného českého básníka, překladatele a grafika Bohuslava Reynka). Malíř, spisovatel a ilustrátor Pavel Čech podepisuje své knížky věnované dětem (Tajemství ostrova za prkennou ohradou, Velké dobrodružství Pepíka Střechy) . Už při prvním pohledu na titulní stranu knih ve vás svojí výtvarnou podobou probouzí pocit něčeho tajemného, hravého a jemného. Ostatně i v dalších titulech, které nakladatelství PETRKOV nabízí (B. Reynek, Pod prahem svítá, F. Jammes, Klekání, F. X. Halas, Osudy), se nalézá tajemství lidské duše, její krásy a touhy po harmonii.

Míjím stánky obklopené dětmi; některé přitahují jejich pozornost nepřeberným množstvím stolních her, jiné knížkami a další třeba loutkovým divadlem. Do cesty se mi staví pulty nakladatelství PORTÁL obtěžkané především literaturu odbornou z oblasti pedagogiky obecné i speciální (např. B. Bazalová, Autismus v edukační praxi), sociální práce, managementu, ale i výchovy, životního stylu. Nezanedbatelnou část portálovské produkce představují knihy pro děti a ty, kdo se jim dennodenně věnují, ať už rodiče či pedagogové (beletrie, hry a cvičení, knihy rozvíjející dětskou tvořivost). Ani dospělí nepřijdou v tomto směru zkrátka: jim jsou věnovány knihy rozhovorů (Rozhovory s C. G. Jungem, Jan Royt – Krajinami umění), beletrie (K. Levin Hanin kufřík) a knihy o spiritualitě (A. Grün, Proměň se!).

Pokračuji dál. Po pravé straně mě upoutá panel KNIHOVNY VÁCLAVA HAVLA, panel skromný, ale z perspektivy aktivit, které Knihovna týden co týden pořádá, pro společnost velmi důležitý. A pomalu se blížím k zadní stěně sálu. Zde se přede mnou rozevírá prezentace produktů ČESKÉHO ROZHLASU, audioknih. Kromě široké plejády nahrávek Český rozhlas připravil i autogramiádu Neviditelný herec, na níž vystoupí ti, v jejichž podání si posluchači mohou knihy vychutnat (konkrétně T. Medvecká, D. Černá a I. Trojan).  Nejedná se však o jediného vydavatele audioknih na Světě knihy (ostatně jedním z hlavních témat festivalu je právě audiokniha); dalšími jsou na příklad vydavatelství TYMPANUM AUDIOKNIHY s tituly tak lákavými, jakými jsou knihy P. Coelha, U. Eca, J. R. R. Tolkiena; Supraphon, který přináší nahrávky Divadla Járy Cimrmana, Hovory Miroslava Horníčka, Povídky a Pohádky Zdeňka Svěráka, záznamy s Janem Werichem; dále vydavatelství OneHotBook s „příběhy, které si chcete nechat vyprávět“.

Avšak čas ubíhá a je třeba udělat čelem vzad a ubírat se jinou uličkou směrem ke střední hale. Do cesty mi vstupuje nakladatelství ARGO, které si bezesporu vydobylo přední místo mezi českými vydavateli, čemuž odpovídá nejen obsáhlý katalog v síle knížky, ale i metry a metry dlouhý pult s nespočtem vystavených knih žánrově pokrývající poezii, sci-fi i fantasy, thrillery i detektivky, literaturu pro děti a mládež, populárně naučnou literaturu a mohla bych vyjmenovávat dál. Můj pohled však strhne vlnící se fronta před panely vyzdobenými logem nakladatelství HOST a portréty některých autorů u nich publikujících. Šňůra lidí se vine ke stolku, za nímž sedí křehká žena, spisovatelka Kateřina Tučková, nositelka několika ocenění (Magnesia Litera, Cena Jiřího Škvoreckého). Zakoupím její román Vyhnání Gerty Schnirch a stoupnu si do řady.

Kateřina Tučková

Když pokládám knížku před autorku, neodolám, abych jí nesdělila své zážitky coby kantora na střední umělecké škole: nejen že její knížku Vyhnání Gerty Schnirch studenti čtou, ale hluboce je oslovuje, vede je k přemýšlení nad historickými fakty, které jsou někdy podávány zkresleně, jednostranně. A za to, jak sugestivním způsobem dokáže Kateřina Tučková odhalit pravou tvář odsunu Němců a všeho zla s ním spojeného, jsem jí za sebe i své studenty poděkovala.

Na svém putování lesem knih přicházím k prostoru náležejícímu nakladatelství MLADÁ FRONTA. Na panelu, ohraničujícím místo k setkávání spolupracovníků a hostů vydavatelského domu, se skví slova jednoho z velkých českých spisovatelů, před pár lety zesnuvšího Arnošta Lustiga: Kniha je most od zvířete k člověku. Číst znamená polidšťovat se. Pod citátem jsou na stolku vystaveny autorovy knihy (mimo jiné nedávno vyšlá vzájemná korespondence Arnošta Lustiga s Otou Pavlem Krásně jsem si početl), poblíž na židlích sedí Lustigova dcera Eva, jejíž zásluhou se v prosinci minulého roku na několika místech v Praze konaly večery u příležitosti nedožitých devadesátých narozenin jejího otce, a doc. Miroslav Jindra, přední překladatel anglo-americké literatury.

Miroslav Jindra

Poslední zastavení v levém křídle Průmyslového paláce náleží nakladatelství GRADA. Na pultu jsou rozprostřeny knihy širokého žánrového spektra: od knížek pro děti přes českou i světovou beletrii až po publikace odborného charakteru. Hovořím se Zuzanou Čentíšovou z propagačního oddělení, která mne upozorňuje na chystané sobotní akce: autogramiádu Zdeňka Svěráka, besedu s Petrem Ryskou a setkání Veroniky Válkové s jejími dětskými čtenáři. Je rozhodnuto: dnes na veletrhu Svět knih nejsem v tomto roce naposled.

První zleva: laureátka soutěže Zuzana Kultánová

Přesto ještě neodcházím. Přecházím do střední haly a mířím do Velkého sálu. Od 17 hodin zde proběhne udílení cen jubilejního 30. ročníku Ceny Jiřího Ortena mladým literátům do třiceti let. Letos byli nominováni Dominik Melichar za sbírku básní Schýlené tělo, Jan Němeček za básnickou sbírku Proluka a Zuzana Kultánová za novelu Augustin Zimmermann. Slavnostním aktem vyhlášení ceny provází Vojtěch Klinger, který mimo jiné zmiňuje, že se do soutěže zapojilo celkem šestadvacet mladých autorů. Poté jsou postupně jednotlivými členy komise přečtena hodnocení té které knihy a jednotlivě představeni jejich tvůrci, literární ukázky zaznívají v podání herců. Vítězem letošního ročníku se stává prozaička Zuzana Kultánová, jejíž temnou novelu Augustin Zimmermann porota ústy svého předsedy Josefa Chuchmy ocenila za „sugestivní, literárně neodvozený obraz Prahy druhé poloviny 19. století a několika tragických osudů v ní“. Laureátka se vyznává:

„V tvorbě je pro mě nejzajímavější člověk sám ve své složitosti a často osamělosti. Myslím, člověk je to, co by mělo stát ve středu literatury. Člověk a jeho osobní úděl je to, co mě zajímá a nepřestává fascinovat.“ A dodává: „Důležitým aspektem, s nímž se snažím pracovat, je jazyk. Je to pro mě nekonečný, a přitom omezený nástroj dorozumívání a popisování stavu světa a člověka. Věřím, že slovo má nekonečnou moc i bezmoc.“

Pokračování zítra…