Dětství v Bruselu. Škola, kde jsem otupělý nudou pozoroval oknem, jak prší. Víkendy v Ostende se stínem Jamese Ensora na dosah ruky. Babička byla šílená. Charcotovská hysterička. Strejda tíhl spíš k lehké psychopatii. A táta byl ochotný odjet kamkoliv: do Argentiny, do Ameriky… Kamkoliv, jen když to bylo někde daleko… Vezmem kramle, říkal… Celé té podivné skupince se moc dobře nevedlo. O něčem svědčí už jen to, že náš rodinný lékař byl psychiatr… Takže se ze mě nutně stal napřed neurotik a potom, o dost později, psychoanalytik… Mezitím, v čase svěžího a radostného dospívání, jsem se pokusil odjet mezi Tupamaros v Uruguayi. Skončil jsem pod stanem v horách poblíž Briançonu…
Nakonec, abych si to vyřídil s ubíhajícím časem a zvítězil nad svými obsedantními zábranami, jsem se přinutil, po vlastní psychoanalýze a díky ní, ke psaní. Psát všemu navzdory.
Román? No ano, román, chcete-li… Ale román, jehož hrdinkou i základní zápletkou pak bude psychoanalýza.

Ukázka z knihy

Babička byla šílená. Hysterická. Omdlévala, kdy se jí zachtělo, pro nic za nic. Naschvál. Pro nějaký spor. Sebemenší překážku, která se jí postavila do cesty… Anebo prostě z nudy. Už v dívčím věku se tak jednou provždy zbavila všech náboženských povinností, když prohlásila, že kadidlo při obřadech jí kdoví jakým záludným a dosud neznámým etiopatologickým procesem nevyhnutelně působí ztrátu vědomí. Pravda byla prostší: nedokázala zůstat zticha déle než pár minut. (str. 11)

Ohlasy na knihu

Každý má své chutě, mě psychoanalýza nebere, Oidipus a Iokasté mě nudí stejně jako Ježíš a Marie. Jenže Decklerck píše o tolik lépe než ten pisálek, co zplodil bibli, a to všechno mění!

– critiqueslibres.com

Je to vskutku román, kde hlavní roli hraje paměť. A co víc, paměť psychoanalytika! Člověk se ho brzy snaží analyzovat mezi řádky. Jako by nám autor pobaveně svěřil navlhlé klíče ke svému nevědomí. A sám Declerck měl jistě oči zarudlé od toho, jak zkoumal a pozoroval v zrcadle, v ušmudlaném zrcadle, sám sebe. Jak tomu čelit? Humorem a smíchem.

– Libération

Běsi, co mě sužují

Autor: Patrick Declerck
Přeložil: Tomáš Kybal

Počet stran: 237
Vazba: vázaná
Formát: 135×205 mm
ISBN: 978-80-7577-034-9
Doporučená cena: 279 Kč

Knihu Běsi, co mě sužují vydalo nakladatelství Host.

O autorovi

Patrick Declerck (* 1953) je belgický filozof, antropolog, psychoanalytik a spisovatel. Zabývá se tématy, jako je desocializace, bezdomovectví nebo alkoholismus. Je autorem jednoho z nejvýznamnějších děl současné antropologie Les naufragés. Avec les clochards de Paris (Ztroskotanci. S pařížskými bezdomovci, 2001). Za knihu Běsi, co mě sužují (2012) získal belgickou cenu Prix Victor-Rossel. Česky vyšla jeho sbírka povídek z roku 2004 Tábor Radostné vědy (Dauphin 2008).

Zdroj informací a fotografie: nakladatelství Host

Nakladatelství Host vydává především kvalitní českou a překladovou prózu, poezii, literární teorii i literaturu naučnou. Odborné publikace se zaměřují na historii, sociologii, jazykovědu, osobnosti filmu i další obory. V posledních letech se výrazně rozšířila řada překladové beletrie, severských kriminálních románů a thrillerů.

Související knihy

Declerck, Patrick

Host, 2017