Sbírka povídek mladé české autorky

Ivana Myskova_Bila zvirata jsou velmi casto hlucha
Nakladatelství Host vydalo sbírku jedenácti povídek Ivany Myškové se zvláštním názvem Bílá zvířata jsou velmi často hluchá. Jednotlivé texty jsou humorné, jazykově vytříbené a překvapivé.

Jsou uvězněni ve svých životech jako jelení šíje ve zpuchřelé pneumatice, chřestí garnýžemi, rozkrajují hálky a budí žlabatky, sestrojují lapače času, a hlavně srdnatě pojídají nahnilá jablíčka pravdy. Ženy zaplavují muže tirádami a muži na ženy sesílají mlčení. Postavy této knihy jsou si dobře vědomy svých slabostí a za své viny očekávají spravedlivý trest. Nejsou vláčeny neblahými historickými událostmi, na pořádné drama si zadělají samy. Pořád se něčeho bojí, hodně se štítí a občas někoho nedopatřením zabijí. Snad by trocha sebelásky vedla ke šťastnějším koncům i začátkům. Ale jak ji do nich vpravit, aby ji nevyzvracely?

 

Bílá zvířata jsou velmi často hluchá

Autorka: Ivana Myšková

Počet stran: 208
Vazba: vázaná
Formát: 135×205 mm
ISBN: 978-80-7577-067-7
Doporučená cena: 269 Kč

Knihu Bílá zvířata jsou velmi často hluchá vydalo nakladatelství Host.

 

Ukázka z knihy

Mladistvá hraběnka sedí v rokokovém křesílku v honosném sále s portréty předků, levou rukou přidržuje rám vyšívacího bubínku a pravou protahuje bělostnou kanavou jehlu s červenou nití. Za jejími zády postává služtička zhruba stejného věku a ve chvíli, kdy jehla projede tkaninou, opatrně ji z hraběnčiných prstů převezme a rozběhne se s jehlou a nití skrz otevřené dveře až do druhého sálu. V okamžiku, kdy se nit zadrhne a dívku nepustí dál, přibíhá zase zpátky k paní. Ví, že steh je hotov. Hraběnka z dívčiných prstů opět opatrně přebírá jehlu s nití a opět ji pomalu zasouvá do kanavy vedle předchozího stehu. Dívka napjatě vyčkává a pak opět velmi jemně uchopí špičku jehly s červenou nití a opět se s ní zvolna rozbíhá do druhého sálu. A pochopitelně se s ní opět vrací.
To všechno se ve stejném pořadí opakuje asi čtyřikrát, když tu hraběnka promluví: „Takhle to nikdy nevyšiju.“

 

Ohlasy

O souboru povídek Ivany Myškové stále platí slova, jimiž její prvotinu Nícení charakterizovala Alexandra Berková: Text, který může zklamat polykače příběhů, ale jejž je radost číst: nejvyšší jazyková vytříbenost, kultivovanost výrazu, brilantní surfování na špici verbální vlny. Druhá knížka má však navíc náboj, co nezklame ani ty „polykače“; autorčina „verbální vlna“ je dějotvorná. Tvoří tragikomické situace s erotickou podšívkou, aby vzápětí roznítila odpovědi na matoucí otázky. Nese vzkaz, že soucit povznáší a vede k obohacení.

Antonín Bajaja

Čtenář si jistě všimne, že každou z jedenácti čísel povídkové sbírky Ivany Myškové předchází motto, pozoruhodný citát z nejrůznějších autorů. Spisovatelku jako by inspiroval k budování situací. Buduje je velmi vynalézavě. Souvislost s mottem se vynoří později a je vždy překvapivá. Tento typ prózy patří k uměleckému rodokmenu, jejž v české literatuře představují například Věra Linhartová nebo Jiří Kratochvil: oporou a průvodcem hravého tvůrčího procesu je vědomí, že jde o umělé dílo. Ivana Myšková si přitom počíná po svém. Vývoj situací řídí naléhavá, přímo posedlá fantazie: míří ke stále nečekanějším a vrývavě konkrétním detailům, k zážitkům a myšlenkám, které náhle zavoní nebo zapáchají „skutečným životem“. Vyprávění zní jednou humorně, ba groteskně, jindy účastně. Pokaždé mě zaskočilo jako úchvatné dobrodružství odehrávající se v lidském světě plném nepojmenovaných prohlubní. Vypovídá o současném člověku: o tom, co zvedá vypravěččina obraznost odněkud ze dna.

Milan Uhde

 

Ivana Myšková

Ivana Myšková (* 1981) vystudovala Literární akademii v Praze. V letech 2007–2013 působila na stanici Vltava ČRo. Nyní je na volné noze. V roce 2007 debutovala rozhlasovou hrou Odpoledne s liliputem, o pět let později jí nakladatelství Fra vydalo prozaickou prvotinu Nícení.

Informace byly čerpány ze stránek nakladatelství Host.


Nakladatelství Host zaujímá v současnosti nepřehlédnutelné místo na českém knižním trhu. Vydává tradičně především kvalitní českou prózu a poezii, literární teorii i literaturu naučnou – publikace věnované zejména historii, sociologii, filmové vědě i dalším oborům. V posledních letech se výrazně rozšířila řada překladové beletrie, ale nově zde našla přístřeší například i prestižní edice Česká knižnice s výbory z děl českých klasiků.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeBílá zvířata jsou velmi často hluchá

Myšková, Ivana

Host, 2017

Napsat komentář