Jak žili významní králové, císaři a carové, o nichž se učíme ve škole? Čeho všeho se dopustili, co vše dokázali, co dali světu a čím to, že k tomu vůbec měli příležitost? Odkud se vzala ona nesmírná moc, kterou vládli? To se dozvíte v knize Slávky Poberové První po Bohu.

První po Bohu

Nejmocnější vládcové, kteří utvářeli svět
Autorka: Slávka Poberová

Počet stran: 226
Vazba: pevná s přebalem
Formát: 135×205 mm
ISBN: 9788075432605
Doporučená cena: 279 Kč

Knihu První po Bohu vydalo nakladatelství Alpress.

Císaři, králové a carové utvářeli dějiny světa. Byli krutí i milosrdní, vládli z boží vůle a měli neomezenou moc nade všemi. Přesto Karel Veliký, Filip IV. Sličný, Zikmund Lucemburský, Jindřich VIII., Karel V., Ludvík XIV., Petr Veliký a další byli lidé jako ostatní – milovali, radovali se, trápili a umírali. Tak jaký byl vlastně jejich život?

Ukázka z knihy

První po Bohu byli samozřejmě panovníci. Od kdy? My jsme vzali za počátek dobu Karla Velikého, ale mohlo to být i dřív. Jisté je to, že panovník si tím dodával důležitost, podporoval svou svrchovanost, vyvyšoval se nad jiné. A ti to mlčky schvalovali. Může se nám to – občanům 21. století žijícím na Západě s jeho kulturou – zdát absurdní, ale tím to nesprovodíme ze světa. Bylo to prostě tak. A z toho vyplynulo i množství činů, které nám dnes připadají neuvěřitelné.
Kdo dal právo Filipovi IV. Sličnému zničit templáře? Kdo nechal Zikmunda Lucemburského tak dlouho čekat na české království, že přitom byla spousta mrtvých? Kdo Karlovi V. poskytl možnost provdávat své sestry za naprosto nevhodné ženichy? Kdo Fridrichovi II. dovolil rozpoutat války s tisíci mrtvými, a přitom založit cosi tak půvabného, jako je Sanssouci? Ano, zdá se to vyplývat právě z toho jediného, z toho, že oni byli První po Bohu. Ale už tehdy byl přinejmenším jeden, který na to nedbal, který vyslovil onu rouhačskou větu: Král nemá moc od Boha. Vilém Oranžský za to zaplatil životem, ale jednou vyslovená pravda byla na světě. I když potom se na ni na staletí zapomnělo. Snad že ti První po Bohu udělali i něco velkého, zase tam sice byly mrtvoly, ale ty se časem vytratily a Versailles Ludvíka XIV. žilo. Stejně jako barokní Drážďany a míšeňský porcelán, které spatřily světlo světa za Augusta Silného. A krásný Petrohrad Petra Velikého. Jindřich Mořeplavec dál mohl vysílat své lodě na jejich objevné plavby… O tom vypráví tato knížka. (str. 1)

Přečtěte si celou ukázku.

Slávka Poberová

Slávka Poberová je autorkou knih Životy na schovávanou (2010, Olympia), Nejmocnější ženy Evropy (2010, Alpress), Případ pro veverku v kole (2011, Olympia), Zlodějky vody (2011, Olympia) aj.

————————————————

Nahlédněte do komnat francouzských králů. Poznejte vznešený zámek ve Versailles zase z jiné stránky, jako místo plné touhy a vášně. Přečtěte si knihu Erotické dějiny Versailles, jejímiž autory jsou Michel Verge-Franceschi a Anna Moretti.

Erotické dějiny Versailles

Autoři: Michel Verge-Franceschi, Anna Moretti
Přeložila: Šárka Belisová

Počet stran: 296
Vazba: vázaná
Formát: 145×205 mm
ISBN: 987-80-264-1407-0
Doporučená cena: 399 Kč

Knihu Erotické dějiny Versailles vydalo nakladatelství CPress.

Jsou Versailles místem symbolizujícím moc? Ano, ale také místem rozkoše, touhy a hýření. Ze skromného loveckého pavilonu po svém otci Ludvíku XIII. si Ludvík XIV. zbudoval mládenecký příbytek, aby se měl kam uchýlit se svými prvními láskami, jako byla Louise de La Vallire. Později si přes zásadní nesouhlas svého ministra financí Colberta prosadil, že si tam zařídí nevěstinec svých mladých let. A tak se tam v rozverném víru střídaly milenky a jeho oblíbenkyně, počínaje paní de Montespan a konče paní de Maintenon, ale i ženy, s nimiž král zažíval chvilkové milostné povyražení na jediný večer. Laškovalo se tam se zanícením v alkovnách komnat s výzdobou, o niž se postaral malíř Le Brun, nebo za křovinami a keři zahrad, o něž se zasloužil věhlasný královský zahradník Le Nôtre.
Po milcích Filipa I. Orleánského a orgiích jeho syna Filipa II. Orleánského z doby, kdy jako regent vládl za Ludvíka XV., soupeří o čest posloužit neukojitelné žádostivosti Ludvíka XV. slečny z Parc-aux-cerfs, jež pro krále vybírala jeho oficiální „favoritka“ paní de Pompadour. V předvečer Velké francouzské revoluce se za unaveného Ludvíka XVI., posměšně řečeného Měkký, který se dře, aby uspokojil Marii Antoinettu, tato „malá Sodoma“ s uvolněnými mravy vybouří naposledy.

Ukázka z knihy

Když se pan de Montespan v  létě dostavil ke  dvoru, našel tam manželku těhotnou s králem! Ztropil povyk a 30. září byl uvězněn. O několik dní později, 4. října, se dostává na svobodu a snaží se vyhovět prosbě, aby opustil dvůr a vrátil se na svůj venkovský zámek Bonnepont poblíž města Auch. Každé otočení kola mu nepochybně rvalo srdce a narůstal v něm hněv. Jak však mohl mít navrch hrnec bláta nad hrncem zlata? Na Bonnepont hned svolal přátele a veškeré blízké i vzdálené příbuzenstvo. Tam se pak všichni ve starodávné kapli zúčastnili „pohřbu“ cizoložné markýzy, uspořádaného s velkou pompou. Rozchod manželů od stolu a lože však byl oficiálně prohlášen až o devět let později roku 1676 soudním rozhodnutím vyneseným v pařížském Châteletu. Král i nevěrnice se tedy veřejně dopouštějí dvojnásobného cizoložství, které je touto legalizací dokonale ospravedlněno. Král, otec korunního prince, markýza, matka dvou dětí, se tak mohli oddávat svému štěstí a novým radostem mateřství.
Skandál to byl samozřejmě velký, ale cožpak se oba milenci svou urozeností, láskou a svým stavem nevymykali průměrnosti? Ludvík, lhostejný ke všemu, co přicházelo zdola – výtky duchovních, hlavně však žárlivý šepot –, si prosadil milovanou bytost, jak to udělá každý zamilovaný muž, pokud miluje doopravdy. (str. 60–61)

Přečtěte si celou ukázku.

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete plno báječných knih za skvělé ceny.

Líbily se vám dnešní historické a vášnivé tipy? Napište nám svůj názor v komentářích.

Související knihy

Poberová, Slávka

Alpress, 2017

Moretti, Anne – Verge-Franceschi, Michel

CPress, 2017