Dne 6. 4. tohoto roku dostala Dana Kalinová vyznamenání, řád Isabely Katolické. Dostala ho od španělského krále Filipa VI. z rukou španělského velvyslance. Za co?
Dovolte, abych v tomto článku citoval právě španělského velvyslance:
Jeho Veličenstvo král Filip jí toto vyznamenání uděluje, aby ocenil její dlouhé a nesmírně plodné působení ve prospěch kultury a literatury.

Dana Kalinová a španělský velvyslanec Pedro Calvo-Sotelo Ibáñez-Martín
Pochopitelně každý, kdo se hýbe „v knihách“, Danu Kalinovou zná – byla dlouhá léta ředitelkou veletrhu Svět knihy. Několikrát jsem na něm vystavoval, jednak píšu a jednak je moje tvorba s knihou úzce spjata.
A mluvil jsem s lidmi na veletrhu, napříč léty – některým se líbil moc, jiným méně a některým vůbec. Jak to tak bývá. Jenže pokud vím, dostat se k paní Kalinové i jejím kolegyním např. se stížností bylo poměrně snadné… a řadu věcí nemohla ovlivnit ani jako ředitelka…
Když se loni na veletrhu profláklo, že Kalinka končí, poslední den, na znamení, se všichni všude ve všech halách roztleskali – mnozí ji objímali a ona brečela… takovou věc člověk málokdy zažije.
Musím napsat, že jsem toto udělení španělského řádu nějak ve zprávách ani nezachytil, ale mohlo mi to utéct…
A slova o tom, že nikdo není doma prorokem, platí v Čechách, jako by byla přímo odtud. Celá léta se ví, jak důležité, životně nutné je propagovat českou kulturu venku. Ví se, kolik do této bohulibé činnosti jiné země (např. Skandinávie) sypou ze svých rozpočtů peněz.
Paní Dana Kalinová věnovala mnohá léta – více než dvě desetiletí – propagaci české literatury v zahraničí a zahraniční literatury v Česku.

Nevím, jaké ocenění pro paní Kalinovou chystá naše vláda či politické spektrum, nicméně možná by se pan ministr kultury mohl zeptat, jestli by právě ona nechtěla začít a alespoň trochu rozjet Literární institut místo pana Janyšky. Ten totiž rezignoval jako ředitel Literárního institutu – asi zjistil, jak zoufale rozbité a rozhádané a urputné je naše umělecké prostředí, a možná se zalekl i dalších věcí…
Pozor, aby mi bylo rozuměno, iniciativu pana ministra beze zbytku vítám. A možná by svaz nakladatelů a knihkupců mohl tuto paní s velkou praxí, znalostí věci a lidí doporučit.
Španělský velvyslanec do třetice:
…práce paní Dany Kalinové pro Svět knihy byla od samotného počátku jedním z mnoha dobrodružství na cestě za znovuzískáním svobody v této zemi…
Vážená paní Kalinová, po dobu více než 22 let jste spoluutvářela tento ráj českých a zahraničních knihoven, ráj, kde se vždycky našlo místo i pro nějakou tu knihu od španělsky píšícího spisovatele. Přijměte prosím toto vyznamenání od španělského krále a velvyslanectví. Děkuji Vám…

Já nejsem novinář, ale jedno vím – každá zem si svůj trh hlídá, nebo alespoň jeho rovnováhu. U nás se spousta nakladatelů živí přebíráním a překládáním odjinud, ale neexistuje jediná agentura, jediný úřad, který by funkčně a zodpovědně vyvážel naše knihy ven… reciprocita? Nedejte se vysmát!
A poslední překvapení – dnes, kdy dopisuju tenhle článek – víte, kdo má svátek? Isabela!
Rád bych připsal – a česká kniha!
11. 4. 2017, Martin Patřičný
Martin Patřičný

Martin Patřičný, foto J. Štolba
Martin Patřičný je výtvarník-dřevař, autor knih, vypravěč. Narodil se 31. ledna 1955 v Praze. Řemeslu se vyučil soukromě u svého strýce řezbáře a soustružníka dřeva. Prošel několik středních škol a maturoval na gymnasiu. Za totality pracoval v dělnických profesích, např. jako dřevorubec, skladník, řidič. Od roku 1988 se plně věnuje výtvarné práci se dřevem. Byl spoluautorem scénáře a průvodcem 26 díly velkého televizního dokumentu Kus dřeva ze stromu – Nadace Dřevo pro život, režie Bedřich Ludvík, ČT 2/ 2008, 2009. V roce 2000 s Václavem Větvičkou a Hanou Hegerovou vyhlásili Den stromů, původně Den stromů a dřeva, 20. 10. 2000 poprvé. Národní muzeum je podpořilo výstavou Den stromů (M. Patřičný, J. Michálek). Patřičný má za sebou přes sto výstav v tuzemsku, např. 1993 – Rudolfinum, Praha, 1995 – Lichtenštejnský palác, HAMU, 1998 – Obecní dům a Národní muzeum v Praze, 2002 – Akademie věd… Pravidelně vystavuje na Světě knihy. Pro For Arch připravil dvě rozsáhlé výstavy o dřevě. V zahraničí vystavoval mj. v roce 2003 v Haagu a Naardenu, 2006/7 – Salon Nezávislých, Paříž, (Německo, Rakousko, Dánsko, Švédsko, Belgie, Itálie) a mimo Evropu roku 2008 v Torontu – North York Centre Library. Martin Patřičný vydal tyto knihy: Pracujeme se dřevem (v roce 2017 vyjde 5. vydání), Dřevo krásných stromů (tři vydání), Monografie (2009),
Kus dřeva ze stromu poznání (s Bedřichem Ludvíkem), Všecky krásy dřeva (2014), Jako v nebi, Patřičná Čítanka (2014), Velká kniha o dřevě (2016). Od roku 1998 uspořádal řadu „Dřevěných večerů“ – diskusních i hraných s poesií a živou hudbou v Národním muzeu v Praze, Městské knihovně Praha a dalších městech ČR.
Související knihy
Všecky krásy dřevaPatřičný, Martin
Grada, 2014
Velká kniha o dřevěPatřičný, Martin
Fortuna Libri, 2016
Pracujeme se dřevemZákladní příručka
Martin Patřičný
Grada, 2010
Jako v nebiPatřičný, Martin
Agentura KRIGL, 2012
Patřičná čítankaPatřičný, Martin
Jonathan Livingston, 2014
Kus dřeva ze stromu poznáníPatřičný, Martin - Ludvík, Bedřich
Edice České televize, 2011
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.