Reportáž ze setkání k Velkému jarnímu čtvrtku 2017

Velkočtvrteční literární poklady

1.3.2017 Markéta Selucká Bez komentáře

Na 16. březen 2017 je již po jedenácté nachystána akce známá pod názvem Velký knižní čtvrtek. V ten den se ve výlohách i na pultech knihkupectví zabydlí „hity jarní sezóny“, patnáct nově vydaných knih českých i zahraničních autorů. S některými tituly byla možnost se seznámit minulý týden prostřednictvím agentury 2media.cz, s. r. o.

Pařížská třída 13, 2. patro jednoho z honosných činžovních domů Prahy 1. V prostorách bytu, kde sídlí mediální agentura 2media.cz, se díky ní ve středu 22. února v dopoledních hodinách konalo setkání s pěti spisovateli, jejichž díla vedle děl dalších autorů budou ozdobou Velkého knižního čtvrtku. Setkání se také zúčastnili zástupci zaangažovaných nakladatelství (Vyšehradu, Arga, Hostu ad.) i distribuční společnosti Kosmas. Nechyběli ani profesionální fotografové a filmaři.

Radka Potměšilová

Moderátorka setkání Radka Potměšilová nejprve přítomným hostům představila osoby nejdůležitější, tedy autory zde prezentovaných děl, paní Petru Dvořákovou a Lenku Horňákovou-Civade a pány Petra Bergmanna, Jozefa Kollára a Mariusza Surosza. Nicméně jako prvního oslovila obchodního ředitele distribuční společnosti Kosmas pana Ctirada Fuchse a požádala ho, aby stručně představil i další tituly, které jsou pro Velký knižní čtvrtek nachystány. Z těch, které uvedl, zmíním pouze dvě, a to biografii jedné z nejinspirativnějších osobností počátku 20. století, knihu nazvanou Apollinaire od polské spisovatelky a překladatelky Julie Hartwigové, a příběh ženy, která odhalila rodinné tajemství, zpracovaný v románu Můj dědeček by mě popravil napsaném Jennifer Teegeovou a Nikol Sellmairovou.

Poté se moderátorka obrátila na Lenku Horňákovou-Civade, která do Prahy přijela z Provence, kam se po studiích výtvarného umění na pařížské Sorbonně provdala. Zeptala se jí, jaké je překládat vlastní dílo z jednoho jazyka do druhého (svoji románovou prvotinu Marie a Magdalény, která bude na Velkém knižním čtvrtku prezentována a která získala řadu francouzských literárních ocenění, autorka napsala ve francouzštině a pak ji přeložila do češtiny).

„Dvojí kultura se do procesu překladu promítla. Nebylo třeba českému čtenáři vysvětlovat fakta, jejichž znalost pro Francouze není samozřejmá.“

Doba, kdy se osud hrdinek naplňuje, se vine od nacistické okupace, přes 50. léta, okupaci v 68. roce až po normalizaci.

Lenka Horňáková-Civade

Druhým autorem, jenž měl o své knize, konkrétně o inspiraci k ní, pohovořit, byla opět žena, paní Petra Dvořáková, nositelka ceny Magnesia Litera. Osu její knížky pro mládež Každý má svou lajnu tvoří příběh sourozenců Adama a Kateřiny, které s ostatními dětmi malého města pojí florbal; ten je také prostředím, v němž se pohybují i spisovatelčini synové.

Mariusz Surosz, polský esejista, historik a novinář, od roku 2011 žijící v Praze, na dotaz moderátorky „Jaký je pohled Poláků na Čechy?“ s úsměvem odpověděl:

„Poláci mají představu, že všichni chlastají pivo a vrcholem kultury je Karel Gott a Helena Vondráčková.“

Jeho kniha Ach, ty Češky! na osudech slavných osobností (např. gymnastky Věry Čáslavské, historičky umění Růženy Vackové, herečky Adiny Mandlové) mistrovským způsobem vykresluje „naši povahu, komplexy i obrovskou sílu“.

Dalším hostem setkání byl slovenský spisovatel, reportér a scenárista Jozef Kollár. Spojujícím tématem povídek zahrnutých do souboru 55 minut mezi životem a smrtí se stal sen o emigraci ze socialistického Československa na Západ. Ti, co se rozhodli jej naplnit, často museli – riskujíce mnohdy i své životy – zdolávat hranice nelegálně velmi bizarním způsobem (např. ve vlastnoručně vyrobeném tanku či rogalu). Jozef Kollár zde evokoval osud Roberta a jeho rodiny, kteří přelétli hranice v horkovzdušném balonu a s nimiž se také později osobně setkal.

Posledním z přítomných autorů byl Petr Bergmann věnující se regionální historii Broumovska. Jemu coby sběrateli místopisné grafiky, pohlednic, regionální literatury a fotografií nejen Broumovska, ale také Krkonoš položila moderátorka otázku, jak obtížné pro něj bylo z nashromážděného materiálu vybrat pro publikaci Krkonoše. Na starých rytinách a litografiích obrázky.

„Selekce byla na celé práci tou nejtěžší,“ přiznává autor. „Jelikož kniha je vydávána ve třech jazycích, česky, polsky a německy, musel jsem zkracovat i své texty k rytinám.“

Kniha obsahuje více než 100 unikátních grafik z let 1790 až 1900, které od doby, kdy vznikly, většinou ani nebyly publikovány.

Závěrečné slovo předala paní Radka Potměšilová zástupkyni nakladatelství Vyšehrad, která představila Vyšehradem vydávaný titul Čas mého života. Jde o autobiografii anglického spisovatele Jeroma Klapky Jeroma (známého především jako autora knížky Tři muži ve člunu), jenž v ní líčí nejen své dětství a dospívání, ale svým duchaplným stylem evokuje dobu viktoriánské Anglie, dobu známou také jako la belle époque.

Prezentované knihy již samy o sobě jsou příslibem, že Velký čtenářský čtvrtek má čtenářům různých věkových kategorií i literárních zájmů co nabídnout.

Doporučení:

Share