Je mi ctí vás, milí čtenáři, seznámit s knihou, kterou mi bylo potěšením číst. Dílo se jmenuje Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce a vyšlo v nakladatelství Argo. Autorem je Robert Fulghum, americký spisovatel, unitářský pastor, učitel, filosof, zpěvák, malíř atd. Své publikum si získal právě díky této publikaci, která v sobě skrývá mnoho moudrosti i radosti. Robert Fulghum je člověk mnoha povolání a schopností. Za svůj život vystřídal opravdu mnoho profesí a mimo ty, které jsem už uvedla, za zmínku určitě stojí to, že pracoval jako kovboj či závodil na rodeích. Má několik vysokoškolských diplomů, ale považuje se za samouka, kterého něčemu naučila teprve škola života.

O své spisovatelské profesi říká: „Nechtěl jsem být spisovatelem. Je to něco, co přišlo po tom, co mi bylo 50 let. A já jsem vždy měl život, jaký jsem chtěl, manželku, jakou jsem chtěl, a v tomto věku jsem měl docela jasno o tom, co je důležité. Úspěch mého psaní přišel, jako když najednou objevíte bohatého strýčka, který vám nechá vlak plný kladiv. Myslím kolik kladiv můžete použít? Je to čokoládový sirup. Je to něco navíc.” (zdroj wikipedia)

První vydání této knihy vyšlo v Americe již v roce 1988, český překlad vyšel poprvé v roce 1991. V roce 2003 vyšlo přepracování k 15letému výročí. A v tomto roce vyšlo další přepracování knihy. Autor přidal 25 nových textů. Některé další vypustil, upravil pořadí, aby prý čtení lépe plynulo.

Robert Fulghum má své čtenáře rád, a tak Českou republiku navštívil již mnohokrát. Naposledy zde byl v loňském roce, aby přestavil svou knihu Drž mě pevně a miluj mě zlehka. V roce 2005 byl hostem u Marka Ebena v jeho pořadu Na Plovárně a bývá hostem na knižním veletrhu Svět knihy v Praze.

Dílo je plné zamyšlení, drobných příběhů a humorných vyprávění, které v sobě obsahují filosofická moudra. Autor čerpá z obyčejných životních situací, se kterými se potýkáme každý den.

Velice se mi líbila jednoduchá dějová linka jednotlivých drobných próz, které ale v sobě měly velké kouzlo okamžiku. Autor je rozený vypravěč a umí využít obyčejné události a vytvořit z ní něco nepopsatelného. Například když vyprávěl o malém klukovi, který v parku skákal do kaluží, či o koupelnových skříňkách, které na své majitele prozradí víc, než by možná sami chtěli. Ze situace, která se může stát každému z nás, je najednou vyprávění, jenž má v sobě hloubku a sílu. A za to autorovi patří můj obdiv.

Fejetony, které jsou v knize obsaženy, jsou krátké. Většinou jsou na pouhou stránku, ale jejich délka postačí na to, aby oslovily takové množství lidí. Autor totiž píše o věcech, které jsou kolem nás každý den a my je často míjíme bez povšimnutí a považujeme je za samozřejmost. Píše o životě. Píše o drobnostech, které ho tvoří. Píše o svém životě osobně a zároveň i obecně.

S radostí toto dílo doporučuji. Čtenář se při čtení zasměje, dojme, ale pokud bude číst pozorně, odnese si i něco do života. Třeba co je to mosazné pravidlo dárků či jak správně pomoct, když se někomu vybije baterie u auta.

Související knihy

Fulghum, Robert

Argo, 2012