Blízký východ je vysoce nestabilním a konfliktním regionem, tedy oblastí častého výskytu mezistátních i vnitrostátních konfliktů a s tím spojené spirály zbrojení a napjatých vztahů mezi státy. Autorka ve své knize předkládá systémové vysvětlení tohoto fenoménu, když hledá příčinu nestability a geopolitické nevyzrálosti Blízkého východu v absenci jednotícího politického centra, které by mělo potenciál region sjednotit, stabilizovat a zároveň jej i bránit před pronikáním vnějších mocností. Ukazuje, jak od první poloviny 20. století dochází k trvalému soupeření několika adeptů na pozici vůdčí mocnosti regionu, a to Egypta, Íránu, Saúdské Arábie a Turecka. Snahy jednotlivých regionálních mocností prosadit navzájem si konkurující vize však umocňují jeho nejednotu a znesnadňují vznik a fungování celoregionálních kooperativních institucí.

 

Regionální řád a mocnosti Blízkého východu

Formování blízkovýchodního řádu na pozadí soupeření regionálních mocností v letech 1945–2015
Autorka: Martina Ponížilová

Počet stran: 296
Vazba: brožovaná s klopami
Formát: 140×205 mm
ISBN: 978-80-7363-813-9
Doporučená cena: 298 Kč

Knihu Regionální řád a mocnosti Blízkého východu
vydalo nakladatelství Dokořán v edici BOD.

 

Ukázka z knihy

Tématu regionálních mocností, regionálních konfliktů a institucí se od konce bipolárního soupeření dostává čím dál více prostoru v debatách o nové podobě globálního řádu, měnící se distribuci moci v mezinárodním systému a nerovnoměrném ekonomickém a/nebo bezpečnostním vývoji jednotlivých regionů. Od přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy přestal být světový řád formován dvěma globálními velmocemi a regionální politiky a vnitroregionální vztahy přestaly být ovlivňovány dynamikou studené války (velmoci již natolik intenzivně nezasahovaly do vnitroregionálních vztahů a konfliktů), se prosazuje názor, že dochází k posilování autonomie a významu jednotlivých regionů. I když velmocenská konfrontace neumožňovala regionům, aby se zcela oprostily od ideologické a bezpečnostní rivality velmocí, která ve své době ovlivňovala celý mezinárodní systém, neznamená to, že by postrádaly vlastní dynamiku vývoje. Konec studené války a s ním spojená decentralizace mezinárodních vztahů přispěly k posílení významu regionů a regionálně mocných států v mezinárodní politice, ale tou zásadní událostí, která měla vliv na formování a růst autonomie regionů, byl již začátek dekolonizačního procesu. (str. 11)

Přečtěte si celou ukázku.

 

Martina Ponížilová

Martina Ponížilová (* 1986) je odbornou asistentkou na Katedře politologie a mezinárodních vztahů na Západočeské univerzitě v Plzni. Ve své badatelské činnosti propojuje znalosti mezinárodních vztahů a blízkovýchodních studií a zkoumá geopolitiku Blízkého východu, zahraniční politiky zemí této oblasti, a zejména chování regionálních mocností a malých států, vnitroregionální rozvojovou spolupráci a aktivity hnutí Hizballáh.

Informace o autorce byly čerpány ze stránek nakladatelství Dokořán.

 

Edice BOD

Řada přináší odbornou literaturu se zaměřením zejména na akademické publikum a poučené zájemce. Vyšly zde knihy: Izolovaný ostrov,
Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988–1991,
Homo adaptabilis aj.

Informace o edici byly čerpány ze stránek nakladatelství Dokořán.

---

Nakladatelství Dokořán vzniklo v roce 2001 a dosud vydalo více než 600 titulů, z nichž asi 1/3 tvoří překlady z angličtiny, francouzštiny, němčiny, holandštiny, čínštiny, italštiny, polštiny a ruštiny. Od počátku se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu s výběrovými přesahy do kvalitní beletrie a poezie. Snaží se vydávat tituly nejen zajímavé, ale i profesionálně vyrobené.

Související knihy

Regionální řád a mocnosti Blízkého východu
Formování blízkovýchodního řádu na pozadí soupeření regionálních mocností v letech 1945–2015

Ponížilová, Martina

Dokořán, 2017