V říjnu 2016 vydalo nakladatelství Fragment knihu Margaret Peterson Haddix s názvem Trosečníci v čase: Setkání (The Missing, Book 1: Found, 2008). Překlad pochází od Vojtěcha Ettlera.

Margareth Peterson Haddix je současná americká autorka (* 1964). Přes svou mimořádnou aktivitu je našim čtenářům ještě převážně neznámá – Setkání je vůbec první její u nás přeloženou knihou. Poprvé publikovala v polovině devadesátých let minulého století, od té doby má na svém kontě několik desítek titulů, většinu z nich dokonce s několika reedicemi. Kromě samostatných či nepříliš početně obsazených sérií je ve světě nejznámější především dvěma – starší The Shadow Children (Stínové děti) se sedmi knihami vydávanými mezi roky 1998 a 2006 a následnou The Missing (u nás pojmenována jako Trosečníci v čase) s prozatím deseti příběhy, jež na sebe bezprostředně navazují a vycházely mezi lety 2008 až 2015. Dva z nich jsou spíše jen povídkového rozsahu (z roku 2013 a 2014) a vyšly pouze v elektronické edici.

Trosečníci v čase: Setkání je, jak už název naznačuje, čistokrevná scifi. Příběh začíná prologem, v němž se čtenáři seznámí s Angelou DuPre během jejího prvního dne, vlastně v prvních hodinách, práce na přepážce letecké společnosti Sky Trails. Její deprese z nepříjemné a arogantní spolupracovnice Moniky je rozptýlena ve chvíli, kdy se za oknem terminálu objeví zaparkované letadlo, jež nikdo neviděl přistávat, a jak se zdá, Angela je nejspíš jediná, kdo si jej vůbec všiml. Zatímco Monika horečně telefonuje po všech instancích, Angela se vydá posádce a pasažérům vstříc. Ale všechno je ještě záhadnější, než nečekané zjevení letounu, o němž nikdo neví a nikdy neslyšel. Z letadla nikdo nevychází, a tak Angela vstoupí na palubu, aby zažila další šok. Vlastní děj pak pokračuje první kapitolou datovanou o třináct let později. Hlavní hrdina Jonáš je třináctiletý chlapec, ničím se nevymykající normálu. Ví od rodičů, že je adoptovaný, a nijak se tím netrápí. Ovšem co platí v jednu chvíli, nemusí platit stále. A tak společně se sestrou Katkou a nejlepším kamarádem Karlosem postupně začíná pátrat po svém původu. A že jde o původ neobyčejný, to je asi každému již v tuto chvíli jasné. Odkud Jonáš a Karlos pocházejí? Krok za krokem, nitku po nitce rozplétají nečekaná tajemství a s každým dalším objevem se před nimi otevírají další otázky.

Dvě stovky a osmdesát pět stran k tomu rozdělených do třiceti dvou kapitol se čtou jedním dechem. Margareth Haddix své řemeslo ovládá s naprostou profesionalitou a tak příběh nepostrádá všechny rysy napínavého a přirozeně gradujícího dobrodružství. Kniha má snad jednu jedinou slabou stránku – vrhl jsem se na ni bez předchozí znalosti autorčina díla, takže jsem netušil, že jde o příběh na pokračování, a marně jsem po poslední straně otáčel dále a hledal pokračování návykového vyprávění. Zbytečná snaha. Na pokračování si budu já i všichni další fanoušci Trosečníků v čase muset počkat. Jak dlouho, to je zatím ještě stále tajemstvím, ale věřme, že to nebude čekání dlouhé. Být to na mně, vrhl bych se na druhý díl s názvem Sent (Odesláni), vydaný v originále rok po Setkání, hned. Případně by se teď docela hodil nějaký ten stroj času, co říkáte?

Za zmínku možná ještě stojí, že jazykově i obsahově je kniha pojata s příjemnou lehkostí. Margareth Peterson Haddix se nepouští do žádných detailních spekulací a bláznivých technických teorií, jak cestování v čase funguje. To možná zklame to malé procento technicky založených čtenářů, ale rozhodně potěší zbytek čtenářské populace. Pokud bychom se měli opřít o původní historické členění sci-fi na technický Verneův směr, či psychologicky orientovaný Wellsův, je zřejmé, kde paní Haddix stojí. Kniha se tak stává přitažlivou pro celé věkové spektrum – nebál bych se ji předložit své osmileté dceři, stejně jako nepochybuji, že osloví mnohé z mých téměř důchodových vrstevníků. A to, řekněme si upřímně, není tak úplně samozřejmá vlastnost a za každou takovou knihu buďme nesmírně vděční.

Související knihy

Haddix, Margaret Peterson

Fragment, 2016