Současná česká autorka Viktorie Veselá si odbyla svůj debut knihou Jako můry za světlem. Nyní jí vyšel druhý román v nakladatelství Alpress Sázka na mizeru, který se stejně jako ten první věnuje mezilidským vztahům. Absolventka VUT Brno a studentka jazyků a psychologie se rozhodla vložit do své tvorby svoji lásku k jazyku i k problematice lidské duše, a to především té ženské.

Hlavní postavy jsou rovnou dvě – svobodná Hana a její sestřenice, šťastně vdaná Elvíra. Obě dostaly do vínku ne zrovna spokojené dětství – Hančini rodiče se zabili v autě, když jeli do porodnice, a Elvířin otec byl náladový tyran. Přesto obě dospěly a vyzrály ve zkušené ženy. Elvíra má klidného manžela Jarouška, který sice víc času věnuje číslům než jí, ale poskytuje jí i synovi Adamovi zázemí. Hana žije stále s babičkou a až na občasné nevydařené vztahy s muži se stará především o staré lidi, kteří kupodivu mají mnohdy víc elánu do života než ona.

Elvíra se díky práci seznámí s atraktivním hudebním skladatelem Medardem Klíčovým a podlehne jeho svodům. Z malé avantýrky se však vyklube silná sexuální závislost, která začne ohrožovat spokojený život rodiny. Ela se stává „Mistrovou“ múzou Donatellou, která vyhoví všem, i těm nejzvláštnějším, požadavkům.

Přiznám se, že pro mne bylo obtížné identifikovat se s Elou, u níž se mi zdálo, že přišla o veškerý rozum. Její jednání jsem nedovedla pochopit (např. sex naslepo se dvěma cizími muži jen proto, že „Mistr“ si to přeje) a bylo mi vcelku jasné, že spěje ke katastrofě. Takřka o vše musela nejprve přijít (o peníze, sebeúctu, rodinu), aby si uvědomila, po čem vlastně skutečně touží, a paradoxně teprve pak byla schopná odpustit i svému otci.

Nedokázala jsem se však vcítit ani do Hanky, která mi svým naturelem a rozvahou byla bližší. Bohužel mi však připadala vedle temperamentní Ely trošku jako figurka bez života. Paradoxně tak nejlépe vyznívaly postavy bezdomovce Vladimíra (zejména zajímavé byly jeho přednášky o vesmíru) a vtipně podané postavičky seniorů, kteří se snaží žít do posledního dechu naplno. Jen díky výrokům paní Bouškové jsem se i zasmála.

Co mi trochu scházelo, byl slibovaný humorný nadhled – celý román na mne působil spíše jako depresivní memento, jak snadné je někoho oklamat a jak je důležité vážit si toho, co člověk má. Na druhou stranu, takové poselství rozhodně není marné.

Není snadné vymezit skupinu čtenářů a čtenářek, jimž je román Viktorie Veselé určen. Možná, kdyby autorka přidala podrobnější popisy intimních scén, přišli by si na své milovníci vzrušujícího čtení. Naopak romanticky založeným čtenářkám nabízí poměrně málo romantiky. A nadšení vyznavači psychologických zápletek budou postrádat opravdu napínavé momenty. A to přesto, že autorka vystavěla psychologii svých hrdinek dobře.

Shrnuto sečteno – román Viktorie Veselé Sázka na mizeru je tak trochu „nadžánrové“ čtení ze současnosti, které však bohužel ničím výrazně nevyniká. Jde však o teprve druhý literární počin nadějné autorky, která nás možná v budoucnu příjemně překvapí.

Související knihy

Veselá, Viktorie

Alpress, 2016