Švédská autorka Catharina Ingelman-Sundbergová (*1948) je profesí námořní archeoložka. V devadesátých letech se začala věnovat psaní beletrie – historických románů, v nichž čerpala ze svých profesních zkušeností. Její poslední tvorba se však vymyká tomu, co dosud napsala. Od vážných knih plných vikingů se přesunula do žhavé současnosti a ještě ke všemu do žánru krimikomedie. Její hrdinové Märtha, Stina, Anna-Greta, Lumen a Motyka už ve svých předchozích eskapádách z knih Brambory na vloupačku a Půjčiti stříbro, loupiti zlato zaujali širokou čtenářskou veřejnost. Upoutali nejen příznivce krimi žánru, ale i humoristické beletrie, nejen ty starší věkem, ale i ty mladé.

Vždyť koho by nepobavil nápad důchodců, nakrást peníze tam, kde je jich hodně, a věnovat je tam, kde neustále chybí? Jejich původní motivací sice bylo dostat se do vězení, protože péče o vězně jim připadala lepší než o seniory, ale když je po jejich vydařeném lupu policie nevypátrala, rozhodli se pro změnu strategie: naloupí peněz co nejvíce, rozdají je málo placeným pracovníkům ve státních službách (pečovatelé, lékaři) a vytvoří vesničku snů pro všechny seniory s restauracemi, tělocvičnami a dalšími vymoženostmi uzpůsobenými jejich věku a potřebám.

„Heleď, krást je to nejjednodušší,“ řekla Stina. „Ale pak ty peníze vyprat a rozdat je lidem, co je potřebují, to je alespoň desetkrát těžší.“ (str. 33)

Radostné stáří – toť ušlechtilý cíl. Jenže malé loupeže v bankách vynesou vždy jen několik milionů a oni jich budou potřebovat mnohem více. Proto Märtha navrhne po zdařilém vysátí bankovního trezoru pomocí popelářského auta akci úplně nových rozměrů – uloupí luxusní jachtu svého souseda, který vlastně okrádá stát, když podniká ve velkém a firmu má v daňovém ráji na Kajmanech (kohopak nám to jen připomíná?). Vypraví se tedy do Saint-Tropez a pustí se do odvážného plánu…

„Všichni špatně placení lidi musí dostat víc peněz,“ zasáhla Märtha. „Nehodlám ukončit zločineckou kariéru, dokud nevytvoříme spravedlivou společnost, v níž každý bude moci vyžít se svou výplatou a důchodem.“ (str.118)

Ale nejen loupežemi je člověk živ. Každý potřebuje vedle sebe mít někoho blízkého. Proto se tentokrát děj extrémně zábavné loupežné jízdy proplétá se vztahovými problémy. Anna-Greta trpí tím, že ostatní jsou v párech a ona nikoho nemá, Lumen zase proto, že Märtha pořád oddaluje jejich sňatek, a Motyka jen stěží rozdýchává Stininu akčnost při zakládání restaurace na lodi – první vlaštovky plánované vesničky. Čtenář je tak ve velkém nebezpečí, že se nebude ani vteřinku nudit – nuda je totiž jediné slovo, které Liga seniorů nemá ve svém slovníku! A když už se zdá, že by snad staroušci mohli být chvíli v klidu, má Märtha v záloze nějaký další plán, nebo se o nenadálé překvapení postarají vymahači výpalného či penzionovaný komisař Blomberg.

Catharina Ingelman-Sundbergová tentokrát ve své knize neupozorňuje jen na to, jak špatné podmínky jsou v domovech pro přestárlé a jak mnoho peněz by bylo třeba k jejich pozvednutí na lepší úroveň, ale ukazuje také, jak je jednoduché vydělávat velké peníze bez nutnosti odvádět daně, z nichž pak stát financuje právě ony sociální služby. Jde o uzavřený kruh, který se právě prostřednictvím svých hrdinů rozhodla autorka rozetnout.

Čtenář má pocit, že senioři, kteří se zhostili úlohy Robina Hooda, jsou vlastně něčím, co by potřeboval každý stát, jehož zákony jsou na takové praktiky krátké.

Krimikomedie Loupež bez cavyků, kterou vydalo nakladatelství Argo v překladu Heleny Matochové, jíž vděčíme za to, že všechny vtipné hlášky vtipně vyznívají i v češtině, tak nabízí vše, co má dobrá humoristická kniha mít: svérázné hrdiny (věkové rozpětí 77–84 let opravdu není běžné), ztřeštěné nápady, plány, které občas nevyjdou na sto procent, zábavné dialogy, dobře propracovanou psychologii hlavních postav, překvapivé zvraty potvrzující, že kdo jinému kopá jámu, sám do ní padá. Současně však také poskytuje prostor pro zamyšlení se nad skutečně ožehavými problémy dneška.

Jestliže máte pocit, že žádné pokračování není tak dobré jako první díl, a bojíte se proto zklamání, mohu vás ubezpečit, že autorčina fantazie je zřejmě zatím nevyčerpaná a vy se budete bavit u tohoto třetího dílu série stejně jako u předchozích dvou. Můžete se ostatně přesvědčit sami!

Související knihy

Ingelman-Sundberg, Catharina

Argo, 2016