Afrika viděná zevnitř, očima českých biologů, geologů, antropologů a archeologů, kteří bádají v afrických pouštích a savanách nad dosud nevyřešenými otázkami vývoje člověka, lidských společností, klimatu, živé a neživé přírody. Je to kniha o dlouhých dějinách kontinentu. Píše se v ní o vysychání Sahary, která ještě docela nedávno, před sedmi tisíciletími, nebyla pouští, ale obydlenou savanou s mnoha jezery a spoustou zvířat. V průběhu vysychání se z původních lovců a sběračů postupně stávali pastevci, občas zemědělci a místy dokonce vznikaly vyspělé civilizace. Mnohé civilizace později zanikly a také dnes se situace dramaticky proměňuje. Některé africké regiony se propadají do hlubokých krizí, jiné naopak zaznamenávají prudký rozvoj spojený s nebývalým nárůstem počtu obyvatel. Přesto přetrvávají v málo obydlených územích Afriky rozsáhlé kusy původní neporušené divočiny, kde si cestovatel a výzkumník připadá, jako by se ocitl v nějakém dávno zaniklém, pravěkém světě.

Afrika zevnitř

Kontinentem sucha a věčných proměn
Autor: Petr Pokorný a kol.

Počet stran: 384
Vazba: vázaná
Formát: 208×266 mm
ISBN: 978-80-200-2627-9
Doporučená cena: 795 Kč

Knihu Afrika zevnitř vydalo nakladatelství Academia
v edici Mimo – přírodní vědy.

Ukázka z knihy

Sucho v tropickém lese východní Afriky znamená zvětšení travnatých ploch na úkor lesů, a tím výhodnější podmínky pro pastvu i život člověka. Totéž sucho v sahelu ovšem znamená zánik osídlení. Je pravděpodobné, že dlouhá kontinuální evoluce moderního člověka i jeho předků je vázána na hornatý reliéf zejména východní Afriky právě proto, že tam klimatická změna znamená relativně malý posun biotopu na svahu jedné sopky o pár set metrů výš nebo níž. Saharská oblast sice vypadá jednolitě, ale přece jen leží na rozhraní dvou klimatických systémů.
Ze severu a severozápadu proudí vlhčí oceánské větry, které přinášejí od pobřeží vláhu, ale při kontaktu s teplým a suchým saharským vzduchem se ředí a rychle se vysušují, takže pobřeží přechází na vzdálenosti 10–30km do pouště ostrým klimatickým a vegetačním gradientem. Nad pouští během dne stoupá horký a suchý vzduch, který během noci opět klesá. Výsledkem tohoto cyklického padavého pohybu je nulový odpar a nulové srážky.
Saharská oblast tedy negeneruje vlhké klima a ani směrem od severu nepřijímá významnější srážky. Jak je tomu od jihu? (str. 36)

Přečtěte si celou ukázku.

Petr Pokorný

Petr Pokorný (* 1972) vystudoval vývojovou biologii a imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pod vlivem Jiřího Sádla, Ivana Horáčka, Vojena Ložka a Václava Cílka, které dodnes považuje za své učitele, se začal zabývat kvartérní paleoekologií. Aby se naučil řemeslu, studoval na Biologické fakultě JČU v Českých Budějovicích pod vedením Vlasty Jankovské pylovou analýzu. Potom řadu let pracoval v pražském Archeologickém ústavu AV ČR, kde bádal nad společnými dějinami přírody a lidí. Dnes je členem Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a podílí se tam na formování polooficiální Paleoekologické skupiny. Pravidelně se účastní českých mezioborových výzkumů v severovýchodní Africe vedených Miroslavem Bártou. Je autorem asi stovky vědeckých prací, spoluautorem a editorem několika odborných a několika populárně vědeckých knih. Pravidelně přispívá do časopisu Vesmír.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Dokořán.

Související knihy

Pokorný, Petr

Academia, 2016