Jan Balabán se narodil 21. ledna 1961 v Šumperku. Když mu byl jeden rok, přestěhovala se jeho rodina do Ostravy. Po maturitě na gymnáziu studoval na Filozofické fakultě Palackého Univerzity v Olomouci, obor čeština a angličtina. Během studia strávil dva měsíce na Kings College ve Skotsku. Po absolvování v roce 1985 pracoval jako technický překladatel ve Vítkovických železárnách a od roku 2000 se stal překladatelem na volné noze.

Svými povídkami přispíval do několika časopisů jako například Revolver Revue, Literární noviny, Scriptum, Landek , Tvar a Host. Stál u zrodu výtvarné skupiny Přirození a současně spolupracoval i se sdružením umělců Kontrast. Pro MF Dnes psal výtvarné recenze a od roku 2007 pravidelně publikoval v časopise Respekt. V roce 2007 také napsal rozhlasovou hru Posedlí.

Do všeobecného povědomí vstoupil s knihou povídek Možná že odcházíme, která získala několik ocenění. V anketě Lidových novin byla vyhlášena Knihou roku 2004 a získala cenu Magnesia Litera v roce 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu v roce 2004. Název knihy je stejný jako povídka Raye Bradburyho, po němž je navíc pojmenována závěrečná Balabánova povídka, která knihu uzavírá. Jde o 20 samostatných povídek, které ale mají společné pojítko, kterým je samota. Další významnou knihou je autorův poslední román Zeptej se táty, který také získal cenu Magnesia Litera za rok 2010 a v anketě Lidových novin byl vyhlášen Knihou roku 2010. Toto dílo se zabývá smrtí otce, kvůli které se změní pohled jeho dětí na jeho osobnost, ale i chování. Vydání se Balabán nedožil.

Jan Balabán psal zejména existencionální povídky, ve kterých se soustředil na jednotlivé lidské osudy. Jeho tvorbu přesně vystihla Zuzana Malá, která vytvořila Balabánovo heslo ve Slovníku české literatury.

„Jan Balabán byl autorem specifické poetiky prázdnoty a tísnivosti žití. Ve svém nejsilnějším žánru, v povídkách, nejčastěji z různých úhlů nahlížel individuální tragiku lidských osudů. Soustředil se většinou na jeden rozhodující okamžik života hlavního hrdiny, do jehož příběhu nechává čtenáře proniknout bez jakékoliv expozice či závěrečného východiska“.

Jeho dílo je také pevně spjaté s Ostravou, kde celý život žil a 23. dubna 2010 i zemřel.

V roce 2011 o Janu Balabánovi vznikl stejnojmenný dokumentární film, který režírovala Petra Všelichová.

Zdroj:

http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1639&hl=balab%C3%A1n+ (6. 4. 2012)

http://www.janbalaban.cz/home-2.html (7. 4. 2012)