Ukázka z knihy Buchenwald – Peklo na kopečku (Flint Whitlock)

Ukázka z knihy Buchenwald – Peklo na kopečku

27.8.2016 redakce Bez komentáře

Buchenwald – jméno budící hrůzu i v těch, kteří se o historii prakticky nezajímají. V tomto pekle na zemi páchaly zrůdy v uniformách SS své nejhorší zločiny. Vydejte se na znepokojivou prohlídku v následující ukázce.

Knihu Buchenwald – Peklo na kopečku od autora Flinta Whitlocka vydalo nakladatelství Cosmopolis.

VYSOKO NA KOPCI nad německým barokním městem Výmar je dodnes ošklivá jizva, která hyzdí jinak krásnou venkovskou scenerii. Kopec vysoký 478 metrů se jmenuje Ettersberg. Před rokem 1937 se na jeho vrcholku rozkládal nádherný, nedotčený bukovo-dubovo-jedlový les. Všude byl slyšet zpěv ptáků a v královské honitbě se lesním podrostem proháněla hojná divá zvěř. Nedaleko od vrcholu stále stojí královský letní zámek. Na tento kopec chodil Johann Wolfgang Goethe – jeden z nejvýznamnějších spisovatelů a filozofů všech dob –, aby zde odpočíval, rozjímal a čerpal inspiraci.

Pak se během horkého a slunečného léta roku 1937 stalo něco, co navždy změnilo tvář krajiny. 15. července se po klikaté silnici z Výmaru na Ettersberg pomalu a hlučně vyškrábal konvoj nákladních aut přivážejících vězně z koncentračního tábora Sachsenburg, ležícího jihovýchodně od Výmaru nedaleko od československých hranic. Za křiku, nadávek a rozkazů ozbrojených stráží, štěkotu a vrčení jejich psů, zmítajících se na řetězech nakrátko, vyskákali z korb vystrašení a zmatení vězni. Vyfasovali kladiva, pily a plechovky hřebíků a strážní jim řekli, ať se dají do práce – Schnell! To, co stavěli, se jim stane novým domovem – koncentračním táborem, který dosud neměl ani jméno.

Brzy, asi s poukazem na zalesněné okolí, se mu brzy začalo říkat koncentrační tábor Bukový les, čili – jak je mnohem známější – německy Konzentrationslager (neboli KL) Buchenwald. Jako výsměchem tomu nádhernému okolí se z tábora stalo jedno z nejohavnějších míst v Deutschland das Schöne – v Německu nádherném –, a to nejenom kvůli elektrickému plotu z ostnatého drátu, kterým bylo obehnáno těchto 480 akrů (194 hektarů), nebo kvůli hrozivým strážním věžím, na kterých vojáci s reflektory a kulomety vězně neustále upřeně hlídali, ani kvůli řadám deprimujících, odfláknutých baráků či kvůli vysokému čtverhrannému komínu, kterým krematorium neustále chrlilo kouř, oheň a popel z těl, která pohltilo jako nějaká mytická ohnivá příšera. Ne, KL Buchenwald byl odporný kvůli tomu, jak zkaženým byl místem, jak hluboce ponižoval a devastoval lidského ducha.

Kolem Buchenwaldu je spousta otázek: Jak se toto dříve krásné místo stalo místem nepopsatelné hrůzy? Kdo je za to odpovědný? Co strašného se tam v utajení odehrávalo? A co je nejdůležitější: jak mohli lidé z jednoho z nejcivilizovanějších národů na zemi udělat to, co tam udělali?

KL BUCHENWALD BYL ztělesněním krutosti kvůli tomu, jakým způsobem se zde zacházelo s nešťastníky, kteří tu byli uskladněni: nikdy nekončící krutost, neustálé ponižování, strach, který lidi přiváděl k šílenství, nekonečné vyčerpávající práce, duše drásající hladovění, nepředstavitelná špína, nezvladatelné epidemie a odporné lékařské experimenty. Bezmála osm let si lidé, kteří ovládali toto hrůzné panství na kopci, užívali své absolutní moci nad nešťastnými oběťmi. Jen málo míst na světě se tak jako Buchenwald stalo výkladní skříní toho, kam až může lidstvo klesnout.

Zatímco bychom však chtěli Buchenwald považovat za ojedinělou výjimku, anomálii, byl ve skutečnosti součástí většího, dobře promyšleného plánu, se kterým přišel jeden z nejzlovolnějších a nejzločinnějších režimů, který kdy v nějaké zemi vládl.

Tato kniha je tedy příběhem Buchenwaldu. Vyprávění to není pěkné a citlivější povahy by se do následujících stránek měly začíst jen opatrně. Je však nutné tento příběh vyprávět, aby svět mohl lépe pochopit, co hrozí, když se moc dostane mimo jakoukoliv kontrolu, neboť jak jednou řekl irský státník 18. století Edmund Burke: „Má-li zlo triumfovat, potřebuje jediné – aby slušní lidé nedělali nic.“

————————————-

Zaujala vás ukázka? Zkuste štěstí a zahrajte si o knihu v naší soutěži! Šanci máte až do 29. srpna 2016.

Nakladatelství Cosmopolis vzniklo na jaře roku 2015 a je součástí zavedeného nakladatelského domu Grada. Logo značky v sobě zahrnuje hned několik významů: hřbety stojících knih, živoucí město a rytmus. Přináší tak svým čtenářům knihy z celého světa, zahraniční i českou beletrii všech žánrů, a současně drží prst na tepu doby. Pestrou skladbu žánrů (od detektivek a thrillerů přes humor až po čtení pro ženy) ilustruje také motto redakce: knihy všech barev.