V srpnu loňského roku byl zahájen projekt Olympijský rok, jehož hlavní myšlenkou bylo mapování přípravy devíti vrcholových atletů na olympiádu v brazilském Riu de Janeiru. Uplynul rok a na pultech se objevuje zlatým hávem zahalená kniha Herberta Slavíka a Václava Cibuly, která koresponduje se stejnojmenným rozhlasovým seriálem.

Jak ono mapování probíhalo? Reportéři Českého rozhlasu Radiožurnál byli přímými svědky přípravy devíti sportovců, mezi něž patří atletka Anežka Drahotová, šermíř Alexander Choupenitch, cyklista Jiří Ježek, pětibojař David Svoboda či tenistka Lucie Šafářová.

Kniha byla pokřtěna v rámci otevření olympijského centra ve „fanouškovské“ zóně obchodního střediska Quadro za účasti Anežky Drahotové, Alexandera Choupenitche a nyní již zlatého medailisty Lukáše Krpálka.

Vizuálně bohatý průvodce životy předních českých olympioniků navazuje na pořad Českého rozhlasu s identickým námětem. Nelze však samozřejmě pouze přepsat slovo od slova rozhlasové reportáže a vzniklý souhrn textů prohlásit za knihu. Kromě vysoce kvalitních fotek, za nimiž fotograf Herbert Slavík musel leckdy sestoupat i pod vodní hladinu, tvoří publikaci i zábavné, čtivé texty, které příznivcům českého olympijského sportu přibližují disciplínu a rutinu, jimž jsou sportovci každodenně vystaveni. Došlo také na „historky z natáčení“, sportovní zázemí a jeho stěžejní roli už v útlém dětství výše uvedených atletů.

Reportéři byli sportovcům v patách po dobu jednoho roku. Ne každý by si neustálý dohled nechal líbit. Co se limitů týče, existuje skutečně jen málo událostí, u kterých spoluautoři knihy nebyli

„Tomáš se mnou byl i u maturitní zkoušky. U jednoho předmětu jsem byla hodně nervózní, tak tam jsem ho nepustila. U ostatních byl ale se mnou,“ uvedla Anežka Drahotová.

Alexander Choupenitch, český šermíř, se svým přiřazeným partnerem procestoval během roku kus světa po soutěžích. Ani on během tvorby rozhlasového a následně knižního medailonku nepociťoval nátlak či stres. Jen přiznal, že po jednom prohraném utkání v Paříži požádal reportéra, aby okamžik počkal, než se zklidní.

Ve změti unikátních fotografií narazí čtenář i na podvodní záběry z plaveckého bazénu. Zejména na jejich aranžmá s odrazem olympijských kruhů se prokázal um Herberta Slavíka. Jak těžké je podle něj podvodní fotografování?

Ve sportovní fotografii se neustále vynořují nové možnosti a zejména podvodní focení již funguje zcela běžně. Nejen televizní kamery se vyskytují pod hladinou.

Dvorní fotograf publikace Olympijský rok také přiznal, že má občas pocit, že na sportovce může klást větší nároky, aby vznikla skutečně dokonalá kompozice. Leckdy si uvědomuje, že je toho i na atlety možná moc. Veškeré fotografické sešlosti nicméně proběhly bez újmy.

Pokud byste rádi zavzpomínali na právě proběhlé olympijské hry v brazilském Riu a nedostala se vám do rukou publikace Olympijský rok, neváhejte navštívit stále otevřenou Fan Zónu v obchodním centru Quadrio, kde bude až do 20. září probíhat výstava Rio 2016.

Související knihy

Cibula, Václav – Slavík, Herbert

Radioservis, 2016