Přinášíme vám ukázku z knihy Outdoorová kuchařka,
kterou vydalo nakladatelství Smart Press.

 

Outdoorový ramen

Japonská polévka ramen je ve své domovině tak populární, že existují specializované ramenérie – restaurace, kde se nic jiného nepodává. Tak sofistikovanou pochoutku jako v proslulém tokijském podniku Takano na treku sice nepřipravíte, oproti obvyklým nudlovkám z pytlíku ale bude outdoorový ramen skutečným rolls-roycem. Když budete mít v batohu místo, přibalte ještě dvě vařená vejce, která do klasické verze ramenu patří, případně kousek pečeného masa, jež se do polévky nakrájí na plátky.

(rozpis na 2 porce)

150 g nudlí mie
2 cm zázvoru
1 mrkev
půl pórku
2 stroužky česneku
2 lžíce sójové omáčky
10 plátků sušené hlívy ústřičné
2 lžičky sušeného vývaru

Sušenou hlívu namočíme do vlažné vody na deset minut. Pórek a mrkev očistíme, mrkev nakrájíme na kostičky, pórek na kolečka. Česnek oloupeme a nasekáme najemno, stejně tak zázvor. V ešusu krátce osmahneme pórek, pak přidáme mrkev, rozdrcený česnek, zázvor a vše restujeme dvě až tři minuty. Pak zalijeme vývarem rozmíchaným ve tři čtvrtě litru vody a dáme na deset minut vařit. Když uplynou, přihodíme nudle a houby a necháme ještě tři minuty probublávat. Nakonec dochutíme sójovou omáčkou. Jak připravit jiný než sušený vývar zjistíte v receptu na straně 181.

 

Čočkový kuskus s tuňákem

Je málo surovin, které by byly pro trek tak vhodné jako kuskus. Rychlá příprava, nízká váha a univerzální chuť, kterou lze zkombinovat s lecčím, z něj dělají skoro základní ingredienci na večeři při výšlapech všeho druhu. Dá se jíst samotný, ochucený jen trochou oleje a koření, ale taky s masem, zeleninou, opečeným špekem, sýrem… variant jsou desítky. Záleží na aktuálních chutích a taky na momentálních zásobách. Krom klasického kuskusu jsou na trhu i jiné varianty, třeba chuťově výraznější čočkový. K tuňákovi se hodí bezvadně.

(rozpis na 2 porce)

120 g kuskusu
1 konzerva tuňáka v oleji
2 stroužky česneku
1 mrkev
pepř, sůl

Mrkev očistíme a nakrájíme na menší kostky, česnek oloupeme a pokrájíme na silnější plátky. Na dno ešusu nalijeme olej z tuňákové konzervy a na něm orestujeme nejprve mrkev a posléze přidáme česnek. Nakonec přihodíme kuskus, promícháme s obsahem ešusu a sundáme z vařiče. Zalijeme horkou vodou tak, aby hladina sahala asi palec nad vrstvu kuskusu. Necháme několik minut stát. Rybu zatím rozdělíme na malé kousky. Když kuskus změkne, přimícháme tuňáka, koření a podáváme.

 

Houbový guláš v kotlíku

Když přijde přelom léta a podzimu a s ním houbová žeň, nemusíte z domu brát skoro žádné ingredience: stačí trocha sádla, cibule, možná pár brambor. Kotlík, v němž budete vařit, poslouží jako košík, sbírat můžete i do plátěné tašky. V guláši se dobře uplatní jak hříbky, tak křemenáče, klouzky, ale také mladé pýchavky. Více druhů hub udělá zajímavější chuť.

(rozpis na pětilitrový kotlík)

1 kg hub
1 větší cibule
4 brambory
2 lžíce sádla
sůl, majoránka

Houby důkladně očistíme a nakrájíme na větší kousky. Brambory oloupeme a nakrájíme na kostky. Cibuli oloupeme a nasekáme na drobné kostičky. V kotlíku nad ohněm rozpálíme sádlo, vhodíme na něj cibuli a orestujeme. Přidáme brambory a houby, krátce opečeme a pak zalijeme horkou vodou: stačí půl litru. Má-li být guláš řidší, ještě trochu přidáme. Necháme dusit, dokud houby i brambory nezměknou. Nakonec osolíme, okořeníme majoránkou a necháme ještě chvíli probublávat. Místo majoránky můžeme použít divoké bylinky: třeba dobromysl, která roste na slunných krajích cest. Podáváme s chlebem.

 

Setonův hrnec

Klasický tábornický recept zná většina milovníků dobrodružných knížek ze Setonových Dvou divochů. Právě díky ní u nás označení parní jáma ustoupilo obecně vžitému názvu „Setonův hrnec“. Tenhle recept se hodí, když vás čeká delší zastávka na jednom místě. A nebo můžete jámu vykopat pod kopcem, nachystat vše potřebné, vyběhnout nahoru a po dvou hodinách se vrátit k jídlu, které se zatím samo udusilo.

(rozpis pro čtyřčlennou rodinu)

1 kg vepřového plecka
1 cibule
10 dkg špeku
pečicí papír
kopřivy
mateřídouška

Pomocí polní lopatky vyhrabeme půlmetrovou jámu a sekerkou připravíme kůl, který má v průměru kolem osmi centimetrů a na výšku víc než jáma. Zapíchneme jej doprostřed jámy. Mezitím bokem rozděláme oheň, snažíme se vytvořit hodně popela. Když je ho dost, nahrneme do něj ploché kameny a topíme dál, aby byly opravdu horké a pořádně prohřáté.
Maso nakrájíme na plátky, ovšem pozor, na konci nedokrajujeme: vzniknou tak „kapsy“, které naplníme špekem, cibulí a mateřídouškou.
Maso zavineme do pečicího papíru, poté zabalíme ještě do kopřiv a převážeme tenkým drátkem. Na dno díry naházíme rozpálené kameny a překryjeme je vrstvou popela. Na tu dáme maso a zahrneme další vrstvou kamenů. Zahrabeme jámu, hlínu udusáme a po zhruba dvaceti minutách vytáhneme kůl, do díry nalijeme dva ešusy studené vody a celé zahrabeme. Za dvě hodiny maso vytáhneme, očistíme od listů a servírujeme.

 

Ovesné karbanátky

Rozličné smažené placičky a karbanátky jsou elegantním způsobem, jak si ozvláštnit jídelníček na jakékoliv výpravě. Budete sice potřebovat trošku větší zásoby oleje než obvykle, ale za těch pár lžic navíc karbanátky určitě stojí.

(rozpis na 2 porce)

4 hrsti jemných ovesných vloček
1 hrst slunečnicového semínka
1 hrst pohankové lámanky
půl lžičky sušeného droždí
2 lžíce sušené smažené cibulky
1 lžíce sušené mrkve
sůl
4 lžíce oleje

Všechny suroviny kromě oleje smícháme tak, aby vznikla rovnoměrná směs. Potom je zalijeme studenou vodou a vytvoříme těsto, ze kterého budeme moci pohodlně uplácat karbanátky. Nemělo by být moc tuhé, ať nejsou jako broky, ale taky ne úplně řídké. Olej rozpálíme a smažíme na něm karbanátky – budou stačit asi tři minuty po každé straně, když je uděláme o velikosti pingpongového míčku a zploštíme.

———————————-

Další ukázku a více informací o knize najdete v našem článku!

 

Petra Pospěchová

Petra Pospěchová se narodila v roce 1978 v Olomouci, první vzpomínky má ale z Vizovic, odkud pochází část její rodiny a kde ji babička odmala nechala míchat tvaroh se žloutkem a vykrajovat cukroví. Vystudovala sociologii v Brně, od osmnácti let pracuje v novinách. O gastronomii začala psát v Týdnu, psala pro Hospodářské noviny a v současnosti píše pro MF Dnes. Zbožňuje poctivou domácí kuchyni, zejména tu valašskou. Když zrovna není v redakci ani v kuchyni, chodí a leze po horách. V nakladatelství Smart Press již vydala knihu Regionální kuchařka.

Zdroj informací a fotografie: nakladatelství Smart Press.

---

Nakladatelství Smart Press založila v roce 2005 Martina Boledovičová. Díky úspěšným knihám, které vydává, se o nakladatelství dozvěděly desítky tisíc čtenářů. Nakladatelství se věnuje především vydávání originálních kuchařek nadšených českých autorů.

Související knihy

Outdoorová kuchařka
Od rodinných výletů po zimní horské expedice

Pospěchová, Petra

Smart Press, 2016