Autorem monografie Hitlerův Mnichov, opatřené podtitulem Vzestup a pád hlavního města nacistického hnutí, je americký historik David Clay Large. David Clay Large je profesorem na Fromm Institute univerzity v San Francisku a na Institute of European Studies v Berkeley. Specializuje se na historii Evropy 20. století, především na německé a rakouské dějiny. K jeho nejznámějším pracím patří Wagnerism in European Culture and Politics nebo Nazi Games: The Olympics of 1936, do češtiny byla zatím přeložena kromě titulu Hitlerův Mnichov pouze jeho kniha Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890-1990, kterou napsal ve spolupráci s Felixem Gilbertem.

Kniha Hitlerův Mnichov, kterou vydalo roku 2016 nakladatelství Argo v edici Historické myšlení, se soustředí na hlavní město Bavorska, které je v současné době jednou ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo. Na Mnichov, ležící v podhůří Alp, nazírá jako na centrum kulturní avantgardy přelomu 19. a 20. století, ovlivňující celé německé umělecké myšlení. Autor čtenáři předkládá paradox, podle kterého se nejtolerantnější, nejdemokratičtější a nejrozvernější německé město stalo rodištěm nacismu a „hlavním“ městem nacistického hnutí.

Ačkoli jako metropoli německého umění označil Mnichov Hitler krátce po vzniku Třetí říše, jako centrum umělecké tvorby byl znám již dlouho předtím. Počátky mnichovského kulturního vzestupu jsou spojeny s vládou druhého bavorského krále Ludvíka I., který prožil dlouhé roky jako korunní princ v Řecku a Itálii a byl připraven původně skromné sídelní město umělecky povznést. Za vlády Ludvíka II. (vnuk Ludvíka I.), který sice k obohacení Mnichova nepřispěl tak výrazně, oplývala bavorská metropole dokonce větším počtem malířů a sochařů než Berlín s Vídní dohromady.

Autor si pokládá otázku, jak se mohlo stát, že toto centrum pivního veselí a umělecké inspirace sehrálo rozhodující roli v rozvoji národního socialismu. Odpověď se skrývá v deseti kapitolách, popisujících kulturní kořeny nacionálního socialismu. Large seznamuje čtenáře s procesem, při kterém bavorský tradicionalismus potlačil kulturní pestrost, což dokládá například na příbězích uměleckých osobností, jež město postupně opouštěly. Následuje popis toho, jak se Mnichov přeměnil na hlavní centrum nacistického hnutí, kterým zůstal až do posledních týdnů války.

Text knihy je psán velmi čtivě, informace v něm obsažené jsou čtenáři servírovány záživnou a ke čtení motivující formou. Zajímavé jsou drobné „anekdoty“, průběžně se objevující v textu a popisující perličky ze života kulturně významných Berlíňanů. Ačkoli kniha nepřekypuje velkými objevy, může mít pro mnohé čtenáře velký vliv na obraz druhé světové války, který si v sobě utváří. Znát kulturní pozadí tohoto velkého konfliktu je stejně důležité, jako znát politické útvary a strategie v něm figurující. Znalost kulturního podhoubí a jeho formujícího vlivu na politické události může dokonce změnit pohled některých čtenářů na celou záležitost.

Titul Hitlerův Mnichov doporučuji především těm čtenářům, kteří se zajímají o problematiku meziválečného a válečného období a již disponují obecnými znalostmi, které by mohli dosadit do kontextu k informacím, získaným z recenzovaného titulu.

Související knihy

Large, David Clay

Argo, 2016