Po Peteru Mayle (Dobrý ročník) a Martinu Walkerovi, který stvořil svého Chef de Police Bruna a postavil jej do hlavní role hned v celé sérii případů, do Francie přesídlil i skotský rodák Peter May (*1951). Velkou popularitu mu vynesla trilogie Skála, Muž z ostrova Lewis a Šachové figurky s Finem Macleodem v hlavní roli. Oblíbené jsou i jeho tzv. „čínské thrillery“, z nichž u nás vyšly knihy Pán ohně, Čtvrtá oběť a Sál smrti.

Nyní vydalo nakladatelství Host druhé pokračování Akt Enzo. Po hádankově laděném románu Výjimeční lidé, který spíše připomínal dobrodružné lovce pokladů, přichází Enzo Macleod řešit šest let neobjasněnou vraždu uznávaného kritika vín, Američana Gila Pettyho. A nebude se pohybovat pod zemí jako minule, ale naopak bude prozkoumávat ten nejzajímavější povrch Francie – vinice.

Forenzní expert Lorenzo se rozhodl pokračovat v objasňování případů shrnutých v knize nevyřešených případů novináře Raffina. Kritik vín Gil Petty zmizel při svém pobytu ve Francii a po roce byl nalezen „ukřižovaný“ na vinici. Celý ten čas bylo jeho tělo uchováno ve víně. Kdo ze zneuznaných vinařů se jen mohl dopustit takto děsivé pomsty za špatné ohodnocení svých vín, se však nelze dopátrat – Petty žádné výsledky svých degustací totiž uveřejnit nestihl…

Enzo se pouští do práce – přivolá si na pomoc svoji studentku Nicole, ubytuje se na stejném místě, kde bydlel zesnulý, začne ochutnávat vína okolních vinařů a zajistí si možnost spolupráce s místní policií. Když je nalezeno další macerované mrtvé tělo, tentokrát však místního, rok pohřešovaného muže, začne teorie o zneuznaném vinaři dostávat trhliny. Motiv podzimních vražd bude zřejmě třeba hledat jinde a hodně rychle, pokud nemá zmizet někdo další!

„Takže buď ve střehu. Nietzsche kdysi varoval, jak je nebezpečné se pustit do křížku s ďábly. Četla jsem to už kdysi dávno v jeho díle Mimo dobro a zlo a nikdy jsem to nezapomněla.“ Zhluboka se nadechla a upřela na Enza pohled, který mu říkal, že to myslí vážně. „Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom nestal nestvůrou. A hledíš-li dlouho do propasti, vhlédne pak propast i do tebe. Je to riziko povolání forenzního psychologa. I policajta. Už jsem viděla, jak to dobré povahy semlelo.“ (str. 114)

Musím se přiznat, že se mi při čtení Kritika často zdál jeho děj povědomý. Známé reálie, „domaines“ a „châteaux“, vinice, malá rodinná vinařství, noční sběr hroznů, výroba vína, lidé hrdí na svůj původ – všechno mi to připadalo důvěrně známé. Přišlo mi, skoro jako by Petr May opisoval z knih Martina Walkera (viz Temný vinohrad). Jenže pak mi to došlo – oba autoři se tentokrát sešli na stejné dějové půdě, tudíž i obsahově jsou si obě knihy v některých aspektech podobné. To, co ve své knize Walker jen naznačuje, May dotahuje k dokonalosti. Tam, kde Bruno musí pátrat po motivech vraždy v historii ne tak dávné (Víno, sýry, lanýže a jedna vražda…), tam se Enzo musí ponořit ještě mnohem hlouběji.

Čtenář tak může čtením knih obou autorů poměrně dobře doplnit své znalosti Francie a její historie, a současně dostává i svou dávku napětí, lehce romantických scén a vcelku inteligentních zápletek. Co se zápletky týče, musím poctivě přiznat, že hned po několika kapitolách jsem věděla, co se asi odehrálo a kdo je zřejmě pachatelem, ale až do samotného závěru Mayovy knihy jsem netušila proč.

Pokud tedy budete chtít od druhého dílu Akt Enzo klasickou detektivku s vrahem dokonale utajeným až do konce knihy a s překvapivým závěrem, nebo snad stupňující se napětí jako v severském thrilleru, budete nutně zklamáni. Jestliže se však spolu s Mayem naladíte na vlnu vcelku pohodového prázdninového vyprávění, občas lehce narušeného napadením hlavního hrdiny, pak je román Kritik z pera Petera Maye tím pravým čtením pro vás. Posloužit pak může i jako netradiční průvodce na cesty po Francii.

Související knihy

May, Peter

Host, 2016