Přinášíme vám ukázku z knihy Dvacet rad rodičům, kterou vydalo nakladatelství Barrister & Principal.

ČEHO SE RODIČE BOJÍ

Je běžné, pokud máte strach, jestli jste dobrý rodič. Tady je pár věcí, které často dělají rodičům starost, a také několik rad a uklidňujících slov.

Zvládám to dobře?

Všichni rodiče mají strach, jestli dělají vše, co je v jejich silách. Někteří se bojí víc než jiní. Je normální, že vás to trápí, ale většina z vás si při výchově vede opravdu velice dobře a většina dětí přečká výchovu bez vážných následků.

Někteří podléhají obavám, že v očích druhých nejsou jejich rodičovské schopnosti dostatečné. To plyne z touhy být dokonalým rodičem. A někteří nejen že chtějí být dokonalí, oni si navíc přejí, aby všichni ostatní věděli, jak jsou dokonalí. Chtějí, aby se z dětí staly živoucí důkazy jejich úžasných výchovných metod.

Chraňte se před pokušením porovnávat sami sebe s jinými rodiči a jejich děti s těmi svými. Srovnávání vede jen k závisti a zahořklosti. Jakmile si jednou uvědomíte, že nemusíte být dokonalými rodiči, stačí jen „dost dobří“, potřeba srovnávat se vytratí jako pára nad hrncem.

Další se zase obávají, že by mohli svým dětem emocionálně ublížit, pokud nebudou své rodičovské povinnosti plnit naprosto bezchybně. Je pravda, že soustavně špatná výchova může u dětí postupem času vyvolat vážné problémy: problémy, které mohou přetrvat až do dospělosti – ale žádný z nás nedokáže jednat správně úplně vždy a za všech okolností. Občasné selhání ještě neznamená katastrofu.

Daleko spíše dětem ublíží celkové klima v domácnosti, kde nejsou stanovena jasná pravidla, kde děti cítí, že si musí rodičovskou lásku zasloužit, kde nemají příležitost naučit se sebekontrole a kde se necítí doceňované. Oproti tomu děti, které vyrůstají v rodinách, kde vládne bezpodmínečná láska, respekt a jednoznačné vedení, život většinou zvládají bez jakýchkoli problémů, i když to jejich rodiče z času na čas zmrší. (Viz Rada č. 2: Milujte bezpodmínečně)

NEZKAZÍM SVOJE DÍTĚ?

Tohle býval běžný zdroj obav u předchozí generace, kdy okolí rodiče pravidelně varovalo, jak je nebezpečné děti přehnaně hýčkat. Určitý strach z rozmazlování ovšem přetrvává i nadále.

Některé rady, které udělovali odborníci rodičům v padesátých a šedesátých letech, dnes působí až poněkud směšně, například: „Nechte dítě brečet, dokud ho to samotné nepřestane bavit.“ „Když pomočí postýlku, naplácejte mu na zadek,“ nebo „Nikdy mu nesmíte prozradit, že jste ho adoptovali.“ Rady tohoto druhu ničemu nepomáhaly a byly kontraproduktivní.

Představa, že byste neměli utišit plačící dítě ze strachu, abyste ho snad náhodou nezkazili, přežívá v určitých kruzích dodnes. Zkazit se může mléko, pokud si nepohlídáte datum spotřeby, ale dítě zkazit nemůžete. Děti je třeba nakrmit, jestliže mají hlad, ukonejšit, když je něco rozruší, a poskytnout jim co nejvíce příležitostí, aby se usmívaly a navazovaly blízký vztah se svými rodiči. Právě tímhle způsobem se malé děti učí, z toho, jak na ně lidi mluví, hrají si s nimi a konejší je. Také jim prospívá pevný řád a rutina, pokud ovšem nejsou v rozporu s uspokojováním základních potřeb.

Celá situace se poněkud změní, když se děti začnou vyvíjet a vnímat své okolí a lidi kolem sebe. To je doba, kdy je třeba stanovit jasné hranice a poskytnout jim co nejvíc příležitostí, aby se naučily regulovat své chování (předstupeň osvojování sebekontroly). Tato schopnost provázená konzistentním rodičovským přístupem a láskou, kterou si dítě nemusí ničím zasloužit, pomáhá vašemu potomkovi naplnit svůj potenciál.

 ———————————–

Potýkáte se s problémy při výchově dětí? Pročtěte si další ukázku ze zmíněné knihy.

Pokud by vás zajímaly další informace, nahledněte do našeho článku, ve kterém se knize věnujeme.

Nakladatelství Barrister & Principal bylo založeno v roce 1994 a vydává původní i překladovou prózu a poezii včetně dětské literatury, knihy z dějin a teorie umění, z českých a světových dějin, náboženství a teologie, psychologie, sociologie, politologie a politiky, médií, filozofie, ekonomiky a literární vědy.

Související knihy

Oates, Kim

Lukáš a syn, 2016