Myslím, že výše uvedené si žádná z žen raději ani netouží představovat, stačí, že k tomu dochází bez jejich vědomí, nicméně jedna průkopnice, která se do problému ponořila hlouběji, by tu byla – spisovatelka, scenáristka a dramaturgyně České televize Alena Müllerová (*1962). Na literární scéně debutovala románem Odporný svět (2004, Host). Po meziskoku k literatuře faktu Albetrov 16:00 (2009, NLN) se nyní vrací ke vztahové próze knihou Muž ve střídavé péči, kterou vydalo nakladatelství Motto.

V hlavní roli je tu pochopitelně muž, novinář Cyril. Když si bral za ženu Emu, chtěl jí být věrný a nějakou dobu tomu tak i bylo. Vzorně se staral i o dvě dcery. Jenže život to občas skoulí ne podle našich představ, a Cyril poznal knihovnici Růženku. Když se Růžence narodil syn Eliáš, věděla o ní i Ema, která se s ní dokonce sešla. Přesto k rozchodu nedošlo a Cyril začal využívat obě domácnosti ve svůj prospěch.

Pravda ale je, že střídavá péče o muže je docela výstižný termín. Určitě by taková instituce byla šetrnější k dětem, než když musí přecházet z jedné domácnosti do druhé. Takové dítě má rádo svůj řád, potřebuje mít doma věci do školy a určitě mu nedělá dobře, když spí každý týden v jiné posteli. Pro zdravého muže to není tak náročné přejíždět z jednoho bytu do druhého, zvláště když je na volné noze. (str. 22–23)

K dětem je jistě otcovo cestování šetrnější, ovšem co ty dvě ženy? Ale nic nefunguje věčně. V momentě, kdy jedenáctiletého Eliáše srazí auto a on v nemocnici leží v kómatu, je roky fungující trojúhelník zbourán…

Autorka příběh nevypráví striktně chronologicky, ale začíná ve chvíli, kdy Eliáš vběhne pod auto (rok 2005), pak se vrací do roku 1998 a ve vzpomínkách obou žen i hluboko před rok 1989, do jejich dětství. Čtenář tak má šanci nahlédnout na to, jaké podmínky formovaly hlavní hrdiny a jaké prostředí utvářelo jejich charakter. A hlavně se seznámí s Eliášem, který už ve čtyřech letech vystupuje jako geniální dítě, jež to má mezi svými průměrnými vrstevníky velice těžké.

Do popředí tedy vystupuje nejen otázka, zda je pro muže možné žít ve dvou paralelních rodinách, ale i jak se průměrný svět staví k nadprůměru. Proč raději tolerujeme někoho méně inteligentního, ale nedokážeme ocenit genialitu.

Eliáš si už ve čtyřech letech začal psát příběh inspirovaný bájemi o vzniku světa. Pro jeho povídku „Černý zázrak“, která tolik koresponduje s osudem chlapce samotného, však autorka nešla do vlastní fantazie, ale použila text svého syna Jáchyma Rejžka, za což mu hned v úvodu děkuje.

Život na zemi je těžší než život na nebi, řekl bůh.Tady ti bude dobře. Zůstaň tu se mnou navěky.

Na hradě Černej zázrak dál ležel, jako kdyby spal. (str. 190)

Jste-li ženou a máte-li chuť na lehké kratší čtení, pak vám určitě příběh Cyrila a jeho dvou žen přijde k chuti. Budete soucítit s oběma hrdinkami, bát se o život Eliáše, ale hlavně vám bude vrtat v hlavě, jak byste se s podobnou situací vyrovnaly vy samy. Přiznám se, že netuším, zda by takové čtení bylo zajímavé i pro muže, ale nejspíše nikoliv. Proto knihu raději pořiďte jako dárek pro čtenářku středního věku, která již má i své zkušenosti a lépe se do příběhu vcítí.

Alena Müllerová se jistě s lecčíms setkala při své práci na dokumentech typu „Manželské etudy“ či „Třináctá komnata“, takže určitě ví, o čem píše. A i vzhledem k tomu, že studovala scenáristiku, je zřejmé, že psát umí…

Související knihy

Müllerová, Alena

Motto, 2016