Přinejmenším tak to vidí Američan James Patterson (*1947) u svého oblíbeného hrdiny, detektiva a soudního psychologa Alexe Crosse v knize Šťastné a veselé.

Hned v prologu sice Alex dopadne vykradače kostelních kasiček a spokojeně míří domů strávit se svojí rodinou Štědrý den, ale ona pohoda Vánoc mu dlouho nevydrží. Je povolán jako zkušený vyjednavač k muži, který drží svou bývalou ženu, jejího nového muže, svoje tři děti a manželku senátora v zajetí, ohrožuje je všechny zbraněmi s tím, že nad nimi vynese soud a vykoná rozsudek. Alex musí zjistit, co se v životě bývalého advokáta tak pokazilo, že začal pít, brát drogy a ohrožovat své okolí. Jak je možné, že se z vlivného a bohatého muže stala troska mířící pistolí na vlastní děti? Dokáže jej pak přesvědčit, aby všechny jím odsouzené nechal jít? Stihne tento hlavolam rozluštit dříve, než bude pro někoho z přítomných pozdě?

Po tomto vysilujícím dramatu má však Alex jen pár hodin spánku, než je znovu odvolán do služby. A tentokrát nejde o nic menšího než o teroristický útok…

James Patterson prostě svému hrdinovi nedovolí, aby prožil klidné svátky se svými blízkými. Neustále jej zaměstnává zločiny, které však s ohledem na to, co se děje kolem nás, rozhodně nepůsobí přehnaně. Třebaže je Alex Cross tak trochu jako James Bond, který každou válku se špatností vyhraje, prostě neohrožený, pohádkový hrdina, to, s čím bojuje, je až příliš skutečné. Lidské osudy zmařené působením drog, v nichž jejich uživatelé původně hledali zapomnění na nespravedlnosti, jimž byli nuceni přihlížet, teroristé, kteří dělají malý „ohníček“, aby jeho kouřem zaclonili něco s mnohem většími následky, ale i malí zlodějíčci, kteří vybírají kasičky s obsahem určeným pro charitu, to vše až příliš kopíruje realitu, v níž žijeme. Až si čtenář s lítostí uvědomí, proč jen nemáme více skutečných neohrožených Alexů Crossů, aby s tím vším dokázali bojovat.

Jamese Pattersona jsem dosud poznala jako výtečného vypravěče knih pro děti (Lovci pokladů) i jako tvůrce krimi série Ženský vyšetřovací klub. Přiznám se, že Osudná třináctka byla pro mne trošku zklamáním, ale knihou Šťastné a veselé si u mne jednoznačně vylepšil reputaci. Sice jsem měla trošku obavy, zda dokáži celou knihu sledovat boj se svérázným „únoscem“, ale když vyřešení přišlo vcelku záhy, bylo jisté, že se nudit nebudu. Navíc jsem zjistila, že Alex Cross je asi jediná série, kterou Patterson píše sám, bez spoluautorů (nebo u ní jen nejsou uvedeni?), takže jsem měla šanci poprvé ocenit jeho skutečný styl.

A musím říct, že James Patterson mě nezklamal. Jeho mysl je opravdovým gejzírem nápadů. Nejen, že tvoří v několika různých sériích, ale i do jedné knihy „nacpe“ místo jedné zápletky rovnou tři a ani se přitom nezapotí. Alespoň tak na mne jeho kniha působí – napsána lehce a bez jakéhokoliv autorského bloku. Nevěříte-li, pak vězte, že knih o Alexi Crossovi u nás vyšlo již 19!

Máte-li tedy chuť se vrátit do svátečních časů zasypaných sněhem, máte šanci s knihou Šťastné a veselé.

Související knihy

Patterson, James

Alpress, 2015