Pokud jste žena, nadto matka, pak tuto situaci dobře znáte. Myslím, že snad všechny ženy zakotví na nějakém portále, aby odběhly od každodenní rutiny péče o batole. Beáta Matyášová na rodičovské dovolené začala také psát. Prostor webu jí však byl těsný, a tak v nakladatelství Motto začaly vycházet její knihy. Karla v pasti, Klára nad propastí, Klaudie na rozcestí a Lucie v pozici stromu byly krátkými příběhy, jejichž hlavní hrdinky musely zabojovat se svými problémy a jít si za svým štěstím. Nyní jí v nakladatelství Almi vyšla útlá kniha s názvem O matkách a dcerách, která nelíčí osud jen jedné hrdinky, ale hned deseti.

Adina, Rebeka, Carla, Edita, Sandra, Mia, Belinda, Thea, Dona a vypravěčka Verona se setkaly na internetu. Svedla je dohromady potřeba komunikovat. Ač jsou rozdílného věku, postavení a matkami dětí různého věku, dokázaly k sobě najít cestu. Sdílí své každodenní problémy a starosti, až nakonec Verona pocítí touhu jejich různorodé osobní příběhy dát do knihy a také se sejít nejen virtuálně, ale i fyzicky.

V podstatě je necelá stovka stran textu rozdělena do tří částí: v první Verona představuje jednotlivé protagonistky (včetně sebe). Čtenář tak má šanci poznat základní rysy žen a vypozorovat vztahy babička – matka – dcera. Zda se v jejich životech projevil vliv výchovy a prostředí, z něhož vzešly, jaké jsou jejich touhy a plány. V druhé, prostřední části, dává Verona nahlédnout přímo do několika stránek webu. Krátký článek a pod ním diskuze na dané téma. A závěr již patří fyzickému setkání, jak jej prožívala Verona.

Přiznám se, že jsem z knihy z počátku nebyla nijak moudrá ani nadšená. Nechápala jsem, proč se autorka vydala cestou roztříštěného líčení osudů hned deseti hlavních hrdinek. A v podstatě asi úplně knize nerozumím ani po jejím dočtení. Připomněla mi však období mateřské, kterou jsem si také zpestřovala komunikací s jinými maminkami na rodinném webu, kde uzavřená přátelství vedla nejen k virtuálním setkáním. Také jsem v ní našla určitá varování, poučení z různých situací. Například, že ani velká oběť nemusí být záchranou nepříliš funkčního manželství, že ve vztahu ke svým rodičům je dobré odpouštět i to, co nás zraňuje, protože jednoho dne tu už pro nás nebudou… Ale že každý vztah musí mít i své hranice.

Základní myšlenkou však je, že jako ženy se musíme vypořádat s tím, že ač jsme již matkami, stále zůstáváme také dcerami svých maminek. Jsme vztahovými bytostmi a bez kooperace se svým okolím nemůžeme existovat. Když jsme odříznuty od světa (což se obzvlášť s malými nemocnými dětmi stává docela často), naplňujeme svoji základní potřebu komunikace alespoň ve virtuálním světě. Ovšem pozor, ne vše je v takovém prostředí sdělitelné. A mimo jiné i od tohoto faktu se pak odvíjí určité rozčarování při osobním setkání.

Co tedy říct o knize O matkách a dcerách? Že jde o velmi krátké oddechové čtení, u něhož se ženy přesvědčí, že ve své složité situaci nejsou samy, že podobně „potrefených“ se světem toulá mnohem více. Na druhou stranu, dáváte-li přednost delším příběhům, tak ten v knize nenajdete. Beáta Matyášová je stručná, přesto do deseti osob, deseti témat a deseti dnů vměstnala hodně podnětů k zamyšlení a je jen na čtenáři, čím se nechá oslovit.

Související knihy

Matyášová, Beáta

ALMI, 2016