Michal Menšík alias Nikkarin je jeden z našich nejtalentovanějších mladých ilustrátorů a kreslířů komiksu. S jeho prací jste se mohli setkat například u knih Dárce, Spočítej hvězdy nebo Jemně tajemně, pravděpodobně si ho také přiřadíte ke vtipným stripům o Bedřichovi z časopisu Čilichili.

Svůj první autorský komiks 130: Odysea Nikkarin vydal v roce 2009, o rok později mu nakladatelství Labyrint publikovalo i jeho pokračování 130: Hodní, zlí a oškliví. Na třetí díl série si jeho fanoušci museli počkat dlouhých pět let, než se 130: Čas hvězdoplavců objevil na knižních pultech. V současnosti autor pracuje na závěrečném pokračování své tetralogie, které by se mělo jmenovat 130: Poslední lekce.

„Stotřicítka“ nás seznamuje s fantaskním příběhem poutníka Bo, který se toulá pustinou a seznamuje se se světem, jenž byl velmi poznamenán nedávno ukončenou válkou. Po celé zemi se objevují zvláštní předměty, jejichž účel nikdo nezná; mnozí lidé se stále ukrývají v podzemních bunkrech, aniž by tušili, že na povrchu už je po válce, a někteří dokonce po velkém výbuchu, který boje ukončil, nabyli nadpřirozených schopností.

Na své pouti se Bo setkává s roztomilou bytůstkou Kňchem, jenž sice lidskou řečí nemluví, ale vyluzuje podivné zvuky, s bojovníkem Princem Atoinem, který se touží vrátit na svou rodnou planetu, a také s lovcem hvězd, Valendielem Akendorem, jenž si posléze kvůli svému zohyzdění začne říkat Křižák. Společně se vydávají do Ozon City, ale jak po cestě, tak i v samotném městě na ně čeká mnoho nástrah. Navíc jsou jim v patách nepřátelé v čele s krvelačným Lupusem, který touží po pomstě…

Nikkarinovi se podařilo ve své sérii 130 zkombinovat originální sci-fi příběh s líbivou, do detailu vyvedenou nekolorovanou perokresbou, jež je pro autora typická. Přestože je zápletka kreslířových komiksů jedinečná, popkultury znalý čtenář v ní najde mnoho odkazů na různá umělecká díla – od Dalího slonů a Star Wars, přes biblický příběh Adama a Evy, až po Malého prince, jenž se stal jednou z největších autorových inspirací a podle kterého vytvořil (v trochu drsnější verzi) postavu Prince Antoina.

Příznivce Nikkarinových komiksů jistě potěší také řada bonusů, které se nachází na konci každého svazku. Autor se podělil například o svůj komiks Kapitán Bé, který vytvořil ve 13 letech, krátké příběhy s postavičkou Kňcha, nebo další kresby a náčrty vztahující se k této sérii.

Menšíkova práce je často srovnávána s francouzským komiksovým kreslířem Jeanem Giraudem známým jako Mœbius a jeho dílem Le Garage Hermétique, kterým se Nikkarin při své tvorbě pravděpodobně inspiroval.

Za zmínku stojí i krásně vyvedené mozaikové obálky, jež jsou na rozdíl od zbytku komiksu barevné a hned na první pohled poutají čtenářovu pozornost.

Postapokalyptická série 130 patří k nejvydařenějším autorským pracím, které se za poslední dekádu objevily na českém komiksovém trhu. Přestože komiksy to na našem trhu nemají vůbec lehké a oslovit široké publikum se podaří spíše výjimkám, věřím, že díky autorům, jako je Nikkarin, se i českému komiksu začne brzy blýskat na lepší časy.

Související knihy

Nikkarin

Labyrint, 2014

Nikkarin

Labyrint, 2010

Nikkarin

Labyrint, 2015