Přinášíme vám ukázku z knihy Máme dítě s ADHD, kterou vydalo nakladatelství Grada.

Jak se syndrom ADHD pozná? Jak se projevuje?

Syndrom ADHD má své základní projevy, které jsme již uvedly, a to je porucha pozornosti, hyperaktivita a impulzivita. Mimo tyto základní projevy syndromu ADHD lze u hyperaktivních dětí pozorovat i přidružené poruchy, které s vlastním syndromem úzce souvisejí. Jedná se o percepčně motorické poruchy – poruchy motoriky, motorické a senzomotorické koordinace a dále poruchy percepčních funkcí, zejména zrakového a sluchového vnímání. Pozorujeme také poruchy dalších kognitivních funkcí, zejména poruchy paměti (zvláště tzv. krátkodobé a provozní paměti), které úzce souvisejí s poruchou koncentrace pozornosti, a rovněž poruchy v oblasti myšlení a řeči, včetně zvláštností v komunikaci dětí s ADHD – vše opět souvisí s impulzivitou a percepčně motorickými poruchami. S prožíváním sebe sama souvisí u dětí s ADHD i emoční poruchy a následně i poruchy chování.

Souvislost s ADHD mají také vývojové poruchy učení (specifické poruchy učení – SPU), které mají svůj podklad v poruše percepčně motorických funkcí a u hyperaktivních dětí bývají nezřídka umocněny kolísáním schopnosti koncentrace pozornosti, impulzivitou a poruchami paměti a řeči. Některé z těchto poruch bývají u dětí pozorovány již od útlého věku, jiné začnou vystupovat výrazněji v  obdobích, kdy jsou na dítě kladeny zvýšené nároky. Většinou již při vstupu do mateřské školy bývá požadována určitá míra pozornosti a korekce chování dítěte – hyperaktivita, impulzivita, emoční poruchy a  poruchy chování se do jisté míry začnou projevovat a ztěžovat dítěti jeho socializační proces. Největší nároky na výkonnost dítěte ale klade základní škola  – vstup do základní školy bývá pro dítě s  ADHD zlomovým.

Příklad z praxe

Maminka sedmileté holčičky si stěžovala psycholožce: „Ve školce s ní nebyly žádné potíže, říkali sice, že je taková živá, ale poslechla je, dala si říct. Měli ji rádi, protože byla veselá a  kamarádská, nezkazila žádnou legraci. Její paní učitelka se sice trochu zarazila, když jsem se jí ptala, jestli ji mám dát do školy, když je narozená před prázdninami, ale pak řekla, že je chytrá a šikovná, že se sice hůř soustředí třeba při čtení pohádek, nebo když ji něco moc nebaví, ale že to se ještě spraví, že dozraje. A teď je to – nesoustředí se, nestíhá, nepracuje, nezapojuje se do kolektivních činností, odmlouvá a je drzá. Kde se to najednou vzalo?“ Mamince bylo sděleno, že na základě výsledků vyšetření má její dcera opravdu syndrom poruchy pozornosti, ale že ve školce nejsou kladeny ještě tak vysoké nároky na soustředění, na podřízení se kolektivu a dodržování určitého režimu a pravidel a že u slabších forem tohoto syndromu dojde k eskalaci příznaků až se vstupem do základní školy, kdy už jsou nároky na dítě kladené mnohem vyšší.

Základní projevy ADHD v jednotlivých vývojových stadiích dítěte

Vliv na změny projevů v jednotlivých vývojových stadiích dítěte má jednak proces zrání a dozrávání centrální nervové soustavy, jednak působení vlivů sociokulturního prostředí, ve kterém se dítě pohybuje a vyrůstá – především rodiny a posléze i školky, školy. U menších dětí, ve vývojovém období novorozence a kojence (do jednoho měsíce a  pak do jednoho roku věku dítěte), není ale ještě snadné hyperaktivitu rozpoznat, každý případ není tak „čítankový“ jako ten náš úvodní. Hyperaktivní děti však často bývají opravdu neklidnější než ostatní, mají poruchy biorytmu (Černá, 1999; Vágnerová, 1999), tj. poruchy rytmu spánku a bdění (ve dne spí, v noci bdí), a to v mnohem větší míře než ostatní děti, navíc tyto poruchy přetrvávají déle. U dětí bez poruchy biorytmu dochází ke srovnání výkyvů v rytmu bdění a spánku většinou několik týdnů po narození. Hyperaktivní děti mívají tyto poruchy mnohem déle, často i několik let  – špatně usínají, v  noci se často budí.

Některé hyperaktivní děti rovněž poměrně záhy odmítají odpolední spánek, což narušuje v  budoucnosti adaptaci dítěte v mateřské škole. Hyperaktivní kojenci někdy také hůře sají, bývají proto dokrmováni, nebo je nutné přejít na umělou výživu. Toto bylo zdůvodňováno horším sacím reflexem, může ale jít i o projev poruchy pozornosti – hyperaktivní dítě déle nevydrží u jedné činnosti, což kojení v podstatě také je. Bývá již pozorována i  mnohem vyšší pohybová aktivita (zatím nekoordinované pohyby končetin) než u ostatních dětí. Hyperaktivní děti ale také často a zdánlivě bez příčiny pláčou. Takoví kojenci způsobují matkám již v tomto raném věku mnoho obtíží – jsou neklidní, podráždění, křičí, jsou plačtiví, i  když byly uspokojeny všechny jejich potřeby. Maminky se cítí unavené, frustrované tím, že neuspokojují potřeby svého dítěte, nerozumí mu a nedokážou je uklidnit, a tak již od této doby může být ohrožen vztah matky a dítěte.

Maminkám se rovněž v tomto období dostává prvních negativních zpětných vazeb z jejich okolí – bývají partnerem nebo i prarodiči osočovány, že nejsou schopné se postarat ani o tak malé dítě. To u nich často přispívá ke  vzniku pocitu vlastní neschopnosti, nekompetentnosti nebo až viny. Narušení stability psychiky matky může nakonec vyústit až v  nepřijímání, odmítání dítěte nebo vést k partnerským či mezigeneračním krizím. Statistiky uvádějí vysoké procento rozvodovosti u rodičů hyperaktivních dětí (i když zde samozřejmě působí i jiné faktory než jen obtíže s výchovou hyperaktivního dítěte). Ve vývojovém období kojence již také zaznamenáváme nerovnoměrný vývoj motorických funkcí – některé děti mívají vývoj urychlený (chodí např. již v  deseti měsících, byla zaznamenána chůze již i  v  osmi měsících) nebo mohou být některé vývojové fáze vynechány (přeskočeny) – časté bývá vynechání právě fáze lezení, dítě si předčasně stoupá a chodí. Nezřídka ale jde i o opoždění motorického vývoje, kdy dítě začne chodit až po třináctém měsíci věku.

Máte ve svém okolí zkušenosti s podobnými poruchami? Zajímáte se o vývoj dítěte? Pročtěte si ukázku na stránkách nakladatele.

Knihy nakladatelství Grada vycházejí v České republice již od roku 1991. Grada si za dobu své existence vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury co do objemu tržeb, počtu vydávaných nových titulů i šíří oborů své působnosti a to jak v České tak i ve Slovenské republice.  K dnešnímu dni Grada vydala téměř 8000 novinek v celkovém nákladu více než 16 milionů knih. Nabídka společnosti GRADA pokrývá široké spektrum odborné literatury z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Ročně produkuje více než 400 novinek ve více než 29 oborech asi v 90 edičních řadách.

Související knihy

Jucovičová, Drahomíra – Žáčková, Hana

Grada, 2015