Ivanka Devátá se narodila 27.11.1935 v Praze v rodině skladatele a dirigenta Antonína Devátého. Narodila se ve znamení Střelce, jehož vládcem je Jupiter, který symbolizuje spravedlnost a štěstí. Předznamenává tak autorčinu povahu – optimistickou, aktivní, společenskou a upřímnou. Dětství prožila Ivanka Devátá v Brně, kde také poprvé stanula na prknech, která znamenají svět. Ve škole a v rozhlase hrála dětské role, hostovala v Divadle na Veveří a pokoušela se psát básničky. V roce 1950 se s rodiči přestěhovala do Plzně. Po maturitě na gymnáziu absolvovala Damu a v letech 1958–1991 byla členkou pražského Realistického divadla Zdeňka Nejedlého., kde ztvárnila stovky velkých i menších rolí. Hrála například v Maryši, Loupežníkovi nebo ve Snu noci svatojánské. Do raného období její herecké dráhy spadá spolupráce s rozhlasem a také tehdy ještě velmi mladou televizí. Hrála například v prvním českém seriálu Bláhova rodina, který se nedochoval – byl vysílán naživo bez záznamu. Dále v seriálech Hříšní lidé města pražského, Nemocnice na kraji města a v porevoluční době pak v Rodinných poutech a Velmi křehkých vztazích. Většina jejích postav byla v souladu s hereččinou osobností rázná a výřečná.

Až počátkem devadesátých let zahájila druhou svou velmi úspěšnou životní dráhu a svůj nepřehlédnutelný a laskavý humor vtělila do mnoha knih. Její prvotina, nazvaná příznačně Rodinný podnik, byla poprvé vydána roku 1992 a od té doby se dočkala mnoha dalších vydání. Následovaly knihy Vůně posečené trávy (1994) – humoristické a autobiografické povídky a fejetony, jež vykreslují nostalgii válečných a poválečných let a při tom nepostrádají pořádnou dávku humoru, Všechny mé domovy (1995), Lázeňská kůra (1997), Koukám se okolo (1998) – o věcech, se kterými se běžně setkáváme z docela jiného úhlu pohledu, Co číhá za humny (1998) – napsaná ve spolupráci s Ivou Hüttnerovou. Ve spolupráci s Miroslavem Plzákem napsaná a na přelomu tisíciletí vydaná kniha Soužití k zabití (2000). Následovaly knihy V oblaku dezinfekce (2001), Jen jednou mladá (2003) – příběh mladé herečky, která právě ukončila divadelní fakultu a nastoupila do svého prvního angažmá, Pravé domácí (2004), Koukám a co nevidím (2005), Mezi nebem a peklem (2010) – věnována ženám a jejich radostem i strastem od chvíle, kdy se provdají, z řady svou tragikomičností lehce vybočující Jak jsem se zbláznila (2013) a zatím poslední Radši nekoukat (2014).

Z více či méně autobiografických románů je zřejmé, že Ivanka Devátá je vynikajícím pozorovatelem, psychologem lidských duší a výborným vypravěčem. Její úsměvný pohled na svět si získal a určitě ještě získá přízeň mnoha čtenářek ale i čtenářů. Kolem se díváme všichni. Jen někteří z nás však mají ten vzácný dar, že svět pozorují očima opravdu otevřenýma a těžkostem se dovedou zasmát. A ještě zajímavost: ve své besedě pro seniory prohlásila Ivanka Devátá, že chtěla být celý svůj život profesorkou češtiny. Jenom náhoda ji zavála k divadlu. Jako diváci můžeme být této náhodě vděční a jako čtenáři můžeme být neméně vděční i tomu, že nezapomněla ani na svůj sen a češtině se věnuje aspoň prostřednictvím svých laskavým humorem oplývajících knih.

Použité zdroje: Wikipedia.org, Osobnosti cz. , Celeb Wiki , ČBDB / Českosl. bibliograf. databáze, Baila, Co je co- encyklopedie, Knihy.ABZ.cz, Albatrosmedia.cz
Foto: Ivanka Devátá – Svět knihy 2011 (Matěj Baťha, CC BY-SA 3.0)