Přinášíme vám ukázku z knihy Pozdvižení v klášteře, kterou vydalo
nakladatelství Cosmopolis.

Poslední střecha. Dortmunder se ohlédl a uviděl světelný paprsek na střeše nad kaviárem, který kreslil bílé čáry do noci, nahoru a dolů, dopředu a dozadu. Policajt zatím Dortmundera nezahlédl, ale brzy se tak stane.
Ve skutečnosti tohle ale nebyl konec bloku. Před rohem stála ještě jedna budova, široká a hranatá. Naneštěstí byla jen tři patra vysoká se změtí stříšek ve tvaru písmene A a dobrých šest metrů pod místem, kde teď Dortmunder stál.
Vzadu za ním se pohupující baterka začala pohybovat jeho směrem. „Ach, bože,“ řekl Dortmunder.
Jaké má možnosti? Za prvé – vězení. A jelikož by byl tentokrát označen za recidivistu, bylo by to vězení na věky. Za druhé – zlomený kotník. Za třetí – jestli má policajt dobrou baterku a oči, vězení a zlomený kotník.
„Asi bych na to měl jít,“ řekl si Dortmunder. Vyvýšená obruba okraje střechy byla pokrytá klenutými kluzkými taškami.
Dortmunder obrubu přelezl, rukama svíral tašky, nohy mu visely dolů, paže měl napnuté, nos a tváře cítily syrový chlad cihlového povrchu zdi domu. Vnímal každou molekulu vzduchu z drtivé vzdálenosti mezi sešlapanými podrážkami svých bot a šikmého vršku budovy pod sebou. „Radši nebudu riskovat,“ změnil názor. Možná by se mohl schovat za některou z těch konstrukcí schodišťových šachet. Nebo by mohl najít nějaké jiné požární schodiště a sejít dolů. „Je to příliš nebezpečné,“ řekl si a zabral, aby se znovu dostal nahoru na střechu, a ruce mu sklouzly.

„Nebesa,“ pomyslela si sestra Mary Rozvážná, „jsou sotva dvě hodiny, mám za sebou jen půlku vigilií a kolena mě bolí jak čert. Ale jaká je to úleva vědět, oč jsem bohatší než všichni ti ostatní lidé tam venku ve světě, kteří jsou nuceni jezdit metrem, celý den se mezi sebou bavit, vydělávat si na živobytí, dívat se na televizi, jíst maso, nechat se vyrušovat v rozjímaní s JEDINÝM. Ten Jediný, Věčný, ke kterému by vždy měly směřovat naše myšlenky, ten Jediný, který nás pozvedá ze světského světa tím, že s NÍM rozjímáme. Ten, který nás nakonec pozvedne do věčné radosti ve své náruči plné míru a spokojenosti. Tajemství Jediného, který je Trojicí, a přesto Jeden, Ten, který stvořil tento svět, jen aby se ho zřekl, Ten, jenž nás stvořil ke svému obrazu, ale sám je nepochopitelný a nepoznatelný, Ten, který…“
Bylo snadné ponořit se zpět do rozjímání – velmi jednoduché. Sestra Mary Rozvážná už byla ve hře na rozjímání ostříleným mazákem. Před nějakými třiceti pěti lety se zřekla světa, masa, ďábla a jednopokojového bytu ve čtvrti Jackson Heights a vstoupila do tohoto kláštera jako ustaraná a nejistá mladá žena. A díkybohu v jeho portálech náhle našla takový pokoj, který opravdu převyšuje každé porozumění. „Kéž by všichni mohli být klášterními jeptiškami,“ často ji napadlo. „Jak by byl svět hezký a poklidný. Stále v odříkání, samozřejmě, ale i přesto hezký. Ne ve srovnání s Nebem, s posmrtným životem, s příbytkem Jediného, jenž…“
A tak dále.
Zde v tiché kapli kláštera svaté Filumeny na Vestry Street v dolním Manhattanu byly vždy po celých dvacet čtyři hodin dnem i nocí přinejmenším tři jeptišky – teď právě čtyři, jmenovitě sestry Mary Rozvážná, Mary Harmonická, Mary Rázná a Mary Družná – na kolenou a věnovaly se hlavní činnosti svého řádu; rozjímání o Bohu v tichosti a úctě. Světlo ze zákristie za oltářem a svíce skryté mezi výjevy z Křížové cesty podél obou bočních stěn byly velmi nenápadně posíleny nepřímým elektrickým osvětlením s vypínačem umožňujícím ztlumení – dar od bratra Mary Schopné, podnikatele z New Jersey – a dávaly právě tak dost světla na to, aby bylo vidět šest obyčejných kostelních lavic, jednoduchý oltář, tlustě omítnuté cihlové zdi a vysoký strop chrámu s trámy z hrubého dřeva. V tomto tichém a středověkém místě se mysl jednoho zcela přirozeně a bez nucení stočí k myšlenkám na Církev bojující tady dole, Církev vítěznou tam nahoře, až k Bytosti nejvyšší, podstatu, jejíž spirituální efúze…
Samozřejmě že i profesionálku, jako je sestra Mary Rozvážná, rozjímání občas omrzí. V takových chvílích ale naštěstí existuje modlitba, ke které je možné se uchýlit – s obvyklými prosebnými litaniemi: za dlouhý život pro papeže, za brzké vylidnění očistce, za konverzi bezbožného Ruska. A v poslední době zde bylo k modlení něco dokonce ještě mnohem naléhavějšího. A sice návrat sestry Mary Laskavé.
„Drahý Pane, kdyby Tě potěšilo vrátit nám sestru Mary Laskavou z hlubin svévole toho podvodníka z mrakodrapu, naše malé sesterstvo by ti bylo navěky vděčné. Navěky, Pane. Víme, že je vroucím přáním sestry Mary Laskavé, aby se vrátila sem, kde vládneš Ty, k životu v rozjímání a oddanosti. I naším přáním je, aby se vrátila mezi nás, a je-li to Tvým přáním a touhou…“
Bum. Sestra Mary Rozvážná se ohlédla a na lavici za ní ležel šroubovák. Docela velký, s hrubou černou páskou okolo rukojeti a téměř celé čepele, jen pár centimetrů lesklého kovu odráželo světlo svíček. Nyní bylo rozptýlení přímo tady.
Bum-bác. Malá plátěná taška dopadla na lavici vedle šroubováku. Byla šedá a špinavá, ale pevně utažená párem plátěných popruhů. Sestra Mary Rozvážná tento předmět zvedla, uvolnila popruhy a otevřela malou brašnu s mnoha kapsami, které obsahovaly množství dobře promazaných kovových předmětů. Některé byly ploché, jiné zahnuté, jeden zakroucený jako vývrtka. A tady jsou malé špičaté kleště, tady obdélník měkkého pružného hliníku, dále zkoušečka elektrického napětí se dvěma kolíky, tady pár drátů zakončených malými krokosvorkami.
Vlastně to byla docela dobrá souprava zlodějského nářadí.
Sestra Mary Rozvážná byla možná nezkušená, ale nebyla hloupá. Netrvalo dlouho a pochopila, k jakému účelu všechny ty nástroje slouží. Zvedla oči a podívala se vzhůru, a tam byl zloděj sám, vysoko nahoře, a držel se trámů. „Díky, pane,“ pomyslela si. „Naše modlitby jsou vyslyšeny.“

———————————————

Prolistujte si celou ukázku.

Nezapomeňte si také přečíst naše recenze předchozích dílů série, jimiž jsou Jak neuloupit smaragd a Zpackaný únos.

Nakladatelský dům Grada, největší vydavatel odborné literatury, rozšířil v roce 2015 své portfolio o značku Cosmopolis. Tato značka vám přináší kvalitní světovou a českou beletrii. Nabízí všem čtenářům ty nejlepší knihy z celého světa, strhující příběhy, napínavá dramata, ale i romantiku a zábavu.

Související knihy

Westlake, Donald

Cosmopolis, 2015