Markéta Harasimová (*1977) není žádnou začínající autorkou, vždyť kniha Vražedná vášeň z nakladatelství Čas je v pořadí již desátým literárním počinem této rodačky z Krnova. Její tvorbu zaměřenou především na dívky (např. Jsi můj osud, Když svítí hvězdy) a na ženy (Růže a slzy, Sametová kůže) si mnohé čtenářky bezesporu oblíbily. Nepíše totiž jen „sladké“ příběhy, které mají dobrý konec, ale do svých románů vnáší i komplikace a problémy, které leckdy musí řešit právě ony ve svých reálných životech. Tím, že její hrdinky dokážou obstát, dává svým čtenářkám mimo literární zážitek i naději, že lze vyhrát nad nepřízní osudu. A asi právě tato jiskřička naděje je důvodem, proč jsou její knihy tak oblíbené.

Vražedná vášeň však není jen knihou o lásce a její spalující vášni, ale současně detektivním případem.
Ve firmě ViaSan vyvíjející lék na rakovinu jsou těsně před dokončením možná zázračného preparátu. Pětačtyřicátník výzkumník Artur však více než vývoj nového preparátu řeší svůj vztah s asistentkou majitele firmy takřka třicetiletou Lilianou. Vášeň rodící se mezi nimi navzdory věkovému odstupu však těžce poznamenává únos Arturova kolegy Vojtěcha Zagy. Když je pak nalezen mrtev se zřejmými stopami po mučení, roztáčí se kolotoč vyšetřování. Bohužel i zamilovaný pár se ocitá v ohrožení a kriminalisté Hokr a Conek budou mít plné ruce práce, než jim do případu beze stop začne proudit světlo poznání.

Hlavní hrdinové jsou vystaveni nesmírnému tlaku obav a strachu, sami musí dokonce čelit násilí a v krizových situacích vychází na povrch jejich charakter. Kdo se zhroutí a kdo obstojí? Unese jejich propukající vztah takovou zátěž? A co unese váš vztah?

Myslím, že tato kniha by měla pro svou dramatičnost a napínavost šanci uspět i na filmovém plátně. Současně je však plná láskyplných a erotických scén. Její hrdinové mluví přirozeným jazykem odpovídajícím jejich postavení a vůbec dialogy patří k nejsilnějším stránkám příběhu. Ve filmu by se jistě ztratila určitá nedokonalost stylu, která může místy rušit.

Paní autorka se snaží svůj příběh předat tak, jakoby jej opisovala ze života. A musím říct, že se jí to vcelku daří. Máte-li smysl pro detail a příslušnou erudici, pravděpodobně si všimnete i drobných nesrovnalostí. Například k amputaci končetin nedochází po obyčejné meningitidě, ale spíše po nákaze meningokokem. Tyto drobné chybičky však nemají na samotný příběh vliv a většina čtenářů pohlcených ústředním dějem se těmito podružnostmi nejspíše zabývat nebude.

A přiznám se, že ani já jsem nečetla knihu proto, abych autorku nachytala na švestkách, ale abych si užila dobře vykonstruovanou zápletku.Takže jsem se při čtení bavila, bála, smála se i měla slzy na krajíčku. Rozbouřit emoce svých čtenářek umí totiž Markéta Harasimová skvěle. Pokud to ještě nevíte, je možná čas se s jejím dílem seznámit třeba prostřednictvím Vražedné vášně. Možná si po jejím dočtení uvědomíte spolu s hlavní hrdinkou, že

„Život je krátký a nevyzpytatelný… Neměl by v něm zbývat prostor pro nesmyslné malichernosti a žabomyší války.“ (str. 175)

Související knihy

Harasimová, Markéta

Čas, 2015