Kmotry knihy byli jmenováni Jakub Kohák a Ester Kočičková. Po boku Lukáše Pavláska také usedl Bohuslav Vaněk-Úvalský, „zadní“ český spisovatel a autor známého románu Poslední Bourbon, jenž ke knížce Z deníku ajťáka nakreslil ilustrace.

Čeho se v Pavláskově debutu pro dospělé čtenáře dočkáme? Příhod jedné ajťácké party kluků, kteří se jmenují Žahour, Míra a Kropáček a kteří se snaží navazovat kontakt s okolním světem, což se jim ovšem příliš nedaří a vede k humorným situacím.

Lukáš Pavlásek s ilustrátorem knihy Bohuslavem Vaňkem-Úvalským

Komik a příležitostný herec Lukáš Pavlásek se dosud věnoval především knížkám pro děti a kvůli této své publikaci si dokonce založil vlastní nakladatelství: Lukáš Pavlásek– vládce všech galaxií. Důvodem tohoto úsměvného názvu jsou předpisy, které zavazují zakladatele k určité typografické normě. Výhodou je však prý dle autora absurdní situace, ke které dojde vždy, když se ho na nakladatelství někdo zeptá a on je nucen odpovědět celým názvem, což si náramně užívá.

Čím víc spolupráce s Lukášem pokračovala, tím víc prý Bohuslav Vaněk-Úvalský nestíhal. Běsný Pavlásek požadoval ilustrace. Ve středu večer to mělo být u korektora, takže ve středu ráno už bylo jasné, že se nic nestíhá. Vše tedy proběhlo velice rychle a předlohou byly normalizační kresby v časopise Dikobraz. Vše bylo namalováno za dvě hodiny. Kreslíř obrázky následně odeslal a vypnul si mobil, protože Lukáš Pavlásek by mu jinak volal a chtěl by je vylepšovat a tím by zkazil časový rekord.

Když jsem se ráno vzbudil, tak jsem měl trochu výčitky. Opatrně jsem otevřel počítač a skrze oční škvíru jsem se podíval do mailu a on to někdo stihl předělat a ty obrázky jsou hezký.

Ester Kočičková, kmotra knihy

Autor chtěl původně na křtu přečíst také ukázku, ale pak si uvědomil, že by byla díky deníkové formě moc dlouhá. Taky by možná za tu dobu stihl přečíst celou knížku, neboť má pouhých 140 stran, což je pravděpodobně limit, od kolika stran může být knížka považovaná za knížku.

Ester Kočičková se na křtu neocitla náhodou. Hraje totiž na Malostranské Besedě opus s kolegy z pořadu Na Stojáka. Hra se prý hraje jen kvůli Lukáši Pavláskovi, neboť si ji vymyslel. Jedná se o projekt Ženitba aneb Gogol na stojáka a je prý pěkným zpestřením především pro rusisty.

Knížku jsem obdržela včera v noci, a i proto jsem se dnes trochu zdržela. Knihu jsem přečetla na jeden zátah, protože nerada křtím něco, co neznám. Musím říct, že se to četlo velmi svižně i mně, která se v životě naučila možná tak napsat mail. Já počítač považuji spíše za nepřítele. Z četby této knihy jsem si odnesla dva základní poznatky. Je to deníková kniha, to znamená, že se logicky dostáváte do života a pod kůži toho člověka, který to píše, a najednou začnete přemýšlet jako daná postava a také se jako ona vyjadřujete. Na druhou stranu, ačkoliv je to nějaký ajťák Míra, si člověk nemůže pomoci a představuje si ho jako Lukáše Pavláska. Asi dvakrát se mi už dnes dopoledne stalo, že jsem se začala cítit jako Lukáš Pavlásek, což by právě mohlo být trochu nebezpečné – člověk mohl ztratit identitu.

Čtením tohoto deníku se dostane do hlavy Lukáše Pavláska a přijdete tak na zcela jiné myšlenky.

Jakub Kohák, kmotr knihy

Jakub Kohák knihu nečetl a měl tedy výbornou výchozí pozici k tomu, aby o ní promluvil. Život Lukáš Pavláska údajně nebyl veselý, byl plný krutosti a zatracování. Neměl v životě důvod se usmívat. Ale nyní vydal knihu, založil nakladatelství a dokonce má i přítelkyni. V nakladatelství Vládce všech galaxií se tedy blýská na lepší časy.

Kniha byla pokřtěna nápojem, který se velmi nápadně podobal Coca-Cole, ale samozřejmě jí nebyl, a také obskurním sirupem husté konzistence. Atmosféra křtu zcela jasně nastínila atmosféru, která obklopuje příběhy ajťáků v tomto deníku, a ty proto nesmí chybět v knihovně všech příznivců suchého humoru.

Související knihy

Pavlásek, Lukáš

, 2015