Knihu Zanzibar jak vyšitý od autorky Radky Dráčkové vydalo nakladatelství Labyrint ve své edici Raketa.

—————————————————–

Tahle knížka krátkých linek
je ušitá ze vzpomínek
na ostrůvek odlehlý.
Navlékla jsem do jehly,
co mé oči postřehly
i co lidé řečí znalí
do ucha mi pošeptali.

Ráno si paní Okala
zpívala a prádlo vyprala.
Drhla šaty i kraťasy
spoustu bublin z mýdla,
vyprala i kočce fousy,
koze srst a slípce křídla.

Teď když se to všechno zvládlo,
kam pověsí mokré prádlo?
Že by na nit z mořské řasy?
Ne. Opicím na ocasy!

Opice na Mangrovníku
udělaly dlouhý nos.
My teď máme gymnastiku.
Ať ti svůj krk půjčí pštros!

Zamyšleně prohrábla si
Okala své černé vlasy:
Mám se zeptat pavouka,
jestli šňůru usouká?

Napnu k plotu linku z not!
Nebo pět šest měkkých strun.
Vítr na ně zadrnká
blues pro trenky a písek z dun.

Na chodníčku v Jambiani se ztratila coca cola. Ležela tam celá ztracená a nevěděla, co sesebou. Sluncem rozpálené bublinky ji lechtaly jak tisíc mravenců. Nejdřív si jí všimla koza. Tak ráda by se napila! Než ale stačila meknout, začal hudrovat krocan: „No to pozor, já tady byl dřív!“ To víte, že se hned přidaly slepice: „Jak typické, dámám byste nenabídli, to je pěkné vychování.“ Když to vypadalo, že se spustí mela, objevili se dva psi, a ten větší, hnědý, povídá: „Ale prosím vás, vždyť o nic nejde, tak si o tu coca colu všichni zahrajeme fotbal a ještě si užijeme legraci.“ „No konečně rozumné slovo,“ řekla na to kráva a už se stavěli do družstev. To vám byla kopaná. Koza má dočista kozí nohy, a tak všechny střely posílala do autu. Kráva pořád olizovala míč, a měla chuť ho dokonce žvýkat! Krocan se čepýřil na všechny okolo, ale nikdo mu ne a ne nahrát. Ani jedna slepice neuměla dát pořádnou ránu. Psům by to docela šlo, kdyby nekopali všechny míče předníma. Ostatní začali hudrovat, že by se to nemělo uznat, protože ruka ve fotbale neplatí. A nejhlasitěji krocan a slepice. Hra křídlem by jim prý také neprošla. A tak opice, na kterou jsme úplně zapomněli, div že smíchy nespadla ze stromu. Seděla si na větvi jak na hlavní tribuně a celou dobu se dívala. Coca cola totiž vůbec nebyla ztracená. V Jambiani se žádná coca cola neztratí. Opice ji zmerčila, sotva se skutálela panu učiteli z kola. A opici nikdy nic neujde. Dlouho už si na ni dělala chutě. Ale proč si potom pro ni už dávno neslezla? Přece čekala, až začnou dávat fotbal.

O autorce

Radka Dráčková se narodila v roce 1976 v Havířově. Vystudovala bilingvní francouzsko-české gymnázium a obor český a francouzský jazyk na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Procestovala hodně zemí, včetně chudší části světa, a působila na dobrovolné misi rozvojové organizace Pro-Contact v západoafrické Guineji. Cesty do východní Afriky spolu s vášní pro práci s textilem daly vzniknout rukopisu knihy pro děti o Zanzibaru. Je šťastně vdaná a má dvě holčičky. Vyhýbá se sociálním sítím.

Zdroj: nakladatelství Labyrint

Labyrint je nakladatelství a kulturní revue. Mezi jeho kmenové autory patří např. Petr Sís, Jaroslav Rudiš, Jaromír 99, Lenka Reinerová, Olga Walló, David Böhm a Dr. Racek. Podporuje řadu nezávislých kulturních projektů a spolupořádá mezinárodní komiksový festival KomiksFEST! Kvalitní beletrii, českou i překladovou prózu, knihy o umění, komiksy a knížky pro děti vydává již přes 20 let.

Související knihy

Dráčková, Radka

Labyrint, 2015