Český středověk, zejména pak jeho počátek, tone v příšeří. Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, a také dostatečnou mírou fantazie, před námi vyvstávají postavy a děje, které – navzdory odlišným kulisám – až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné. Touto optikou se na historii dívá i známý spisovatel a publicista – a skvělý vypravěč – Jan Bauer.

Vydejme se spolu s ním nejprve na Moravu a hledejme stopy královny Fritigildy, jež předběhla svou dobu, Sámovy potomky či Metodějův hrob. Z dalších světců nemůžeme opominout svatého Václava, přičemž jeho pozemská i posmrtná existence vzbuzují překvapivě mnoho otazníků. A co teprve svatá Orosie, kterou ve Španělsku uctívají jako českou princeznu, zatímco u nás o ní nic nevíme… Zajímají nás také osudy letopisců. Jaký byl příbuzenský poměr svatého Vojtěcha a mnicha Kristiána, autora legendy, jež byla nazvána jeho jménem?
Bůh se však – zdá se nám – odvrátil od jihočeských Doudlebů, stejně jako od nešťastného knížete Jaromíra, mladičkého Václava III. či statečného Jeronýma Pražského. A snad potrestal i Rudolfa IV. řečeného Padělatel, Jiřího Popela z Lobkovic, opilého proroka Mikuláše Drabíka, nešťastnou „zimní královnu“ Alžbětu Stuartovnu, jež porodila třináct dětí (avšak jedna z jejích dcer – jeptiška! – ji v tomto ohledu prý ještě překonala) či bujné husitské adamity, kterým jejich „ráj na zemi“ zničil sám Žižka. I pátrání po dětech tohoto legendárního vojevůdce, stejně jako po kořenech blaníkovské legendy, vás pohltí stejně tato středočeská hora bájné rytíře.
Dějiny českého národa (ač se nám někteří „moderní vzdělanci“ snaží namluvit opak) jsou krásné, hrdinské, byť občas i bezbožné… Tedy takové, které v nás mohou – a mají – vzbudit zájem a hrdost. Věříme, že k tomu přispěje i tato kniha.

 

Krásná i bezbožná tajemství našich dějin

Autor: Jan Bauer

Počet stran: 256
Vazba: vázaná
Formát: 145×213 mm
ISBN: 978-80-7475-095-3
Doporučená cena: 299 Kč

 

Knihu Krásná i bezbožná tajemství našich dějin
vydalo nakladatelství Čas.

 

Ukázka z knihy

(z příběhu Podvržená přilba svatého Václava)

Avšak tím nejpádnějším důkazem pro pozdější doplnění přilby zcela nefunkčním nánoskem je na něm zobrazená postava. Všichni laici i odborníci až doposud soudili, že je to ukřižovaný Kristus, jak by se slušelo na přilbu světcovu. Právě s postavou Krista na kříži, tohoto posvátného křesťanského symbolu, souvisejí legendy spojované s

českým patronem. Citoval jsem zde Kristiána, podle něhož přece kouřimský kníže spatřil, jak „svatý Václav má na čele zářící podobu svatého kříže“. Konečně zářící svatý kříž uviděl na Václavově čele podle pozdějších legend také saský panovník Jindřich Ptáčník. Údajně tím byl natolik fascinován, že českému vladaři uvolnil na sněmu říšských knížat vlastní křeslo a navíc mu nabídl cokoliv ze svých pokladů. Václav si vybral relikvii, rameno sv. Víta, saského patrona, a založil pak na Pražském hradě kostel tohoto zasvěcení. Postava ukřižovaného Krista na knížecí přilbě však byla symbolická ještě z dalších důvodů. Václav zemřel jako svatý mučedník za Kristovu víru, jako Kristův rytíř, a proto se zobrazení Božího syna umírajícího na kříži pro přilbu přímo nabízelo. Český patron měl být už napohled vládcem zbožným, jeho svaté mučednictví muselo být navenek zcela zřejmé. A čím jiným to bylo možné dát najevo než právě postavou Krista, výjevem, který je dobře znám všem věřícím a jenž vydává o Václavově zanícení pro víru zcela jednoznačné svědectví?

Přečtěte si celou ukázku.

 

Jan Bauer

Jan Bauer (nar. 11. dubna 1945 v Jihlavě) je jedním z nejplodnějších českých spisovatelů. Na svém kontě má více než 150 knižních titulů. Z těch čtenářsky nejúspěšnějších můžeme uvést například pětisvazkové Záhady českých dějin, Vládci českých zemí – Historie panovnického trůnu Čech a Moravy, Sex v dějinách, Čeští světci a kacíři, Klasikové v nedbalkách, Ženy z rodu Habsburků či Ženy z rodu Přemyslovců. Jako člen autorského kolektivu se podílel na desetisvazkovém projektu Toulky minulostí světa. V posledních letech se věnuje také psaní historických detektivek a románů (např. Číše jedu pro krále, Dárek pro mistra kata nebo Klášter kostlivců). Několik titulů napsal pod pseudonymy Felix Krumlowský a Vojtěch Fišer. Za svou literární tvorbu obdržel mj. Cenu Karla Hynka Máchy (1995), Zeyerův hrnek (2007) a prestižní jihočeskou literární cenu Číše Petra Voka (2010). Je externím spolupracovníkem časopisů History revue a Svět objevů.
Kniha Lucemburkové (2015) je jeho šestým počinem v Nakladatelství ČAS; předcházely jí tituly Bílá místa našich dějin, Hříchy a vášně přemyslovských králů (obě 2013), Skrytá tvář českých dějin, Rožmberkové – první po králi (obě 2014) a Krásná i bezbožná tajemství našich dějin (2015).
Nahlédněte též do našich článků o dalších Bauerových knihách: Převratné události v českých dějinách, Král zvedá meč, Jak umírá král – Hrdinové i zbabělci v českých dějinách.

Informace o autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Čas.

 

Soutěž!

Zapojte se do naší soutěže o knihu Jana Bauera Knížata, králové, prezidenti, která probíhá od 18. do 31. října 2015.

---

Nakladatelství Čas si do štítu vetklo heslo „Kniha je ženského rodu“. Rádi by totiž vydávali hlavně kvalitní beletrii stvořenou ženským perem a určenou ženským očím a srdcím, ovšem samozřejmě nejen jim. V současnosti nakladatelství vydává tyto ediční řady: Příběhy nejen pro ženy, Erotika, Osobnosti, hudba, film, Pro děti a jejich rodiče, Poezie, Literatura faktu a Ostatní. České i překladové tituly vydává s pečlivou redakční úpravou a v kvalitním grafickém zpracování.

Související knihy

Krásná i bezbožná tajemství našich dějin
Legendy versus historická „pravda“

Bauer, Jan

Čas, 2015