Donald E. Westlake (1933–2008) byl americký spisovatel, autor bezpočtu románů. Většinou žánru krimi, zabrousil však také do sci-fi. Psal pod mnoha pseudonymy a jeho knihy dostaly řadu ocenění. Nakladatelství Cosmopolis přináší českým čtenářům nové vydání asi nejoblíbenější série z pera tohoto autora s Johnem Dortmunderem v hlavní roli.

První díl nazvaný Jak neuloupit smaragd, který byl zfilmován v roce 1972 pod názvem Ukradený diamant s Robertem Redfordem jako Johnem Dortmunderem, vyšel v polovině září tohoto roku.

Jelikož ke mně starší vydání této knihy nedoputovalo, měla jsem tu čest se s dílem Donalda E. Westlaka seznámit až nyní. Na základě anoncí jsem čekala příběh, u něhož se budu dobře bavit, což se splnilo, i když trošku jinak, než jsem myslela. Do žánru krimikomedie totiž patří například i knihy Za všechny prachy nebo třeba Půjčiti stříbro, loupiti zlato a u těch jsem se poměrně často smála nahlas, kdežto u Westlakova Jak neuloupit smaragd jsem se spíš uculovala. Více než americký mi kniha připomínala suchý britský humor. Faktem zůstává, že peripetie Johna Dormundera jsou akční i zábavné.

Děj se začíná odvíjet ve chvíli, kdy John po čtyřech letech opouští vězení. Venku ho již očekává jeho přítel Kelp, který pro něj má „tutový kšeft“ – uloupení smaragdu v hodnotě jednoho milionu dolarů. Je sice neprodejný, ale jistý gentleman z velvyslanectví africké zemičky Talabwo by za jeho krádež slušně zaplatil. Jde prý o svatý kámen, který při dělení území bohužel připadl sousednímu Akinzi. A tak se Dortmunder s Kelpem a dalšími třemi kumpány pouští do honby za smaragdem.

Spřádají úžasné plány, přelstí důmyslnou ostrahu a kámen z muzea, kde je dočasně vystaven, uloupí. Jenže… Nic nejde tak hladce, jak by mělo a kolotoč absurdních vloupání na ta nejstřeženější místa se roztáčí. Kdo nakonec smaragd dostane, na to si budete muset počkat až do posledních řádků knihy.

Napínavá a zábavná jízda vás provede ulicemi New Yorku, proletíte se s hlavními hrdiny vrtulníkem, ale i se projedete po vlakových kolejích. Určitě vás nadchne, stejně jako mne, dokonalost a promyšlenost jednotlivých plánů loupeží, které přesto nekončí happyendem. I když, v detektivce bývá přece správným koncem chvíle, kdy pachatel končí v želízkách. Jenže toto zlaté pravidlo ve Westlakově sérii neplatí. Žádný z čtenářů si určitě nebude přát, aby jeho hrdinové byli dopadeni, naopak jim bude držet palce, aby se jim přece jen ta loupež povedla a oni přišli k balíku peněz.

Připadá vám to zvrácené? Ano, asi určitě nejde o příběhy, které by byly v souladu se základními pravidly morálky, jako že krást se nesmí, ale přesto v nich čtenář vnímá i určité poselství – krást se nevyplácí a ten největší lupič může mít větší cit pro spravedlnost než například „ctihodný“ advokát. Smolařů je vždy všem líto, soucítí s nimi, a proto jim drží palce, aby jim to konečně vyšlo. Právě na této ideji stojí oblíbenost Westlakova Johna Dortmundera.

Musím říct, že i mě se dostal pod kůži, a moc ráda si přečtu i jeho další dobrodružství, přestože v nich klasická detektivka dostává na frak. Pokud tedy máte chuť se příjemně pobavit díky akční komedii s kriminálními prvky, určitě si nezapomeňte knihu Jak neuloupit smaragd připsat na seznam svých vánočních přání. Za svitu barevných světel stromečku pak můžete tuto nevelkou lahůdku přečíst za jednu noc.

Související knihy

Westlake, Donald

Cosmopolis, 2015