Čtou děti hodně, nebo málo?

Podle průzkumu projektu Čtení pomáhá více jak polovina dětských a dospívajících čtenářů přečte za jeden rok 13 a více knih, čtvrtina sedm až 12 knih a 18 % tři až šest knih. Pouze jedno procento respondentů uvedlo, že ročně přečte maximálně dvě knihy.

Co na to odborníci?

Alena Ježková, spisovatelka

„Nevnímám jako uspokojivé, když 45 % dětí ve školním věku přečte jednu nebo méně knih za měsíc. To je naopak alarmující. Čtení podporuje celkovou gramotnost, takže děti, které čtou takto málo, se pravděpodobně také neobratně vyjadřují a dělají gramatické chyby. Bohužel to dobře znám z besed na školách nebo v knihovnách, kde se jen málo dětí vůbec umí vyjádřit nebo položit gramaticky správnou otázku… Co s tím? Více takových projektů, jako je Čtení pomáhá. Nestačí totiž dětem předčítat anebo je do čtení nutit, je třeba je motivovat.“  

Marie Večeřová, učitelka 1. stupně, ZŠ Zbýšov u Brna

„Ačkoli výsledky průzkumu nepovažuji za úplně špatné, myslím si, že je škoda, že naše děti netráví s knihou v ruce více času. Výsledky však nejsou vizitkou jen samotných dětí, ale také nás rodičů a učitelů. Čtení považuji v rámci předmětu český jazyk a literatura za jednu z nejdůležitějších částí. Díky čtení si děti rozšiřují svou fantazii, nepřímo se učí gramatiku a rozšiřují si slovní zásobu, učí se chápat text různé povahy. Úkolem nejen nás učitelů je děti ke čtení správně motivovat, ideálně už v brzkém věku. Ale jak? Základem je dobrý seznam doporučené, nikoli povinné literatury, z níž si žáci mohou vybrat ty knížky, které je něčím zaujmou. Pomoci může i zábavnou formou vedený čtenářský deník, nebo možnost prezentovat svůj pohled na přečtenou knihu či na oblíbeného autora  před třídou. Dobré jsou také různé odměny, například pochvala v žákovské knížce pro nejpilnější čtenáře, kniha jako dárek s věnováním od autora pro nejnáruživější čtenáře školního roku apod.“  

Jiří Dědeček, básník, textař, překladatel, předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu

„Já myslím, že ta čísla nejsou tak špatná. Jedna kniha měsíčně, hubená nebo tlustá, to je dobré. Hodně pak ovšem záleží na způsobu, dokonce bych řekl na kvalitě četby. Já sám jsem v dětství zkonzumoval měsíčně mnohem více knih, ale tím, že jsem je doslova hltal, bylo to čtení povrchní, které ve mně nezanechávalo nic kromě vzpomínky na pocit vzrušení z dobrodružství. Pokud dnešní děti jsou schopny číst tak, že si knihy nejen v obrysech pamatují, ale dokonce si z nich berou nějaké citové poučení i praktické vědomosti, je to ten nejlepší způsob čtení, jaký si dovedu představit. Já jsem to štěstí neměl, byl jsem knihožrout, dodnes se s tímto neblahým zvykem potýkám.

Když už je člověk jednou nevratně dospělý, ví, že čtení v dětském věku je důležité, ale nějak to těm dětem nedovede vysvětlit. Nemá cenu nakazovat, ba ani rozumově argumentovat, každý malý čtenář si musí najít svou cestu ke knize sám. Hodně se mluví o tom, jak zhoubný vliv na  dětskou četbu má televize, ale já bych ji tak docela nezavrhoval – znám mnoho dětí, které se pustily do čtení teprve poté, co dílo spatřily zpracované filmově, například Medvídek Pú. A nelitovaly, nebo to aspoň nedávaly na sobě znát.“

Láká hlavně žánr

Žánr, doporučení od známých a autor – to jsou tři nejčastější faktory, podle kterých si děti a dospívající vybírají knihy ke čtení. Žánrem se řídí 26 %, na doporučení dá 22 % a na jméno autora slyší 18 % oslovených mladých čtenářů. „Pro desetinu našich respondentů platí, že obal prodává, další desetina si knihy vybírá zcela náhodně a jen jedno procento čtenářů uvedlo, že se nechává ovlivnit reklamou,“ komentuje průzkum Martin Roman, autor projektu Čtení pomáhá, a dodává: „I tyto výsledky mohou být klíčem pro to, jak děti ke čtení správně motivovat, jakou knihu jim nabídnout, čím se řídit.“

Čím dítě zaujmout

„Od šestého roku dítěte do cca 11 let je už dítě schopno si udělat vlastní názor a díky začlenění do kolektivu vrstevníků se nechat ovlivnit jejich doporučením. V tomto věkovém období si dítě volí nejčastěji knihy naučné, encyklopedické, dobrodružné, dítě začíná být zvídavé a touží po knihách s nadstavbou, např. dobrodružstvím. Děti starší 11 let už mají zájem o knihy příběhové, zápletkové, napínavé. Velkým fenoménem dospívajících dětí je nyní žánr young adult, knihy psané na pomezí dětské a dospělé literatury,“ vysvětluje Petr Šašek z knihkupectví Neoluxor.

O průzkumu

Průzkum proběhl v červnu 2015 prostřednictvím online dotazníku. Zúčastnilo se ho 938 žáků a studentů základních a středních škol, kteří jsou zaregistrováni v projektu Čtení pomáhá.

***

Projekt Čtení pomáhá, podporuje čtenářství a zároveň umožňuje dětem a mládeži podílet se na charitativní činnosti. Děti jsou k četbě motivovány finanční odměnou 50 korun, kterou však nezískávají pro sebe, ale věnují ji na charitu. Každý rok se tak různým nadacím rozdělí až 10 miliónů korun. O tom, kdo pomoc obdrží, rozhodují právě dětští čtenáři. Každý z čtenářů, který se zaregistruje na webových stránkách projektu, přečte některou z doporučených knih a správně zodpoví kontrolní otázky k dané knize, získává kredit 50 korun. Ten pak věnuje na některou z nabízených konkrétních charitativních akcí. Charity navrhují oslovené dobročinné organizace a partneři projektu. Knihy zařazené do projektu byly vybírány v celorepublikové anketě o nejlepší dětskou knihu. V odborné porotě, která knihy navrhovala, byly osobnosti, jako je Zdeněk Svěrák, Marek Eben, Alena Ježková, Jiří Dědeček a Martin Roman. Další knihy na seznam postupně přibývají. Iniciátorem a donátorem projektu je Martin Roman.

Webové stránky projektu, z nichž byl převzat i náhledový obrázek: www.ctenipomaha.cz

Facebook: http://www.facebook.com/ctenipomaha