Autorem knihy Stručná historie času, jejíž čtvrtý dotisk připravilo nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo (první vydání knihy pochází z roku 2007), je slavný britský teoretický fyzik Stephen W. Hawking. Stephen Hawking vystudoval teoretickou fyziku na Oxfordské univerzitě, v současné době působí jako profesor matematiky na univerzitě v Cambridge (zajímavostí je, že tento post zastávali například Isaac Newton a P. A. M. Dirac). Na kontě má množství prací z oblasti fyziky černých děr, kosmologie a kvantové teorie gravitace, což jej vyneslo mezi přední odborníky tohoto oboru. Již při studiích na Oxfordu se u něj objevily první příznaky amyotrofické laterární sklerózy, která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla. Od roku 1968 se může pohybovat jen za pomoci vozíčku a od roku 1985 s okolním světem komunikuje jen pomocí speciálního počítače.

Titul Stručná historie času, opatřený podtitulem Od velkého třesku k černým dírám, je první Hawkingovou knihou určenou laikům (dalšími Hawkingovými popularizačními knihami, jež vyšly v českém jazyce, jsou například Vesmír v kostce a Ilustrovaná teorie všeho). Díky tomu, že jde o populárně naučnou knihu, která si však uchovává velkou míru odbornosti, stala se tato publikace mezi čtenáři bestsellerem. Její velkou předností je, že i nefyzikálně vzdělaný člověk má díky ní šanci pochopit různé vědecké i předvědecké teorie popisující vznik a podobu vesmíru. Hawking se ve své knize zabývá například Newtonovými zákony, teorií relativity Alberta Einsteina anebo Maxwellovou teorií, která tvrdí, že světlo je elektromagnetické vlnění.

Kniha je rozdělena na jedenáct kapitol, kterým předchází poděkování a předmluva a za nimiž následuje velmi krátká biografická část vyzdvihující ty aspekty života Alberta Einsteina, Galilea Galilee a Isaaca Newtona, které se v životopisech obvykle nerozebírají. Nechybí slovníček důležitých pojmů a rejstřík, usnadňující hledání v textu. V rámci jednotlivých kapitol se čtenář dozví mnoho zajímavých a co nejsrozumitelněji vysvětlených informací o čase a prostoru, černých dírách, vzniku a budoucnosti vesmíru, elementárních částicích a podobně.

Ačkoli se autor snažil svůj výklad pojmout jako přednášku pro laickou veřejnost a nepochybně se mu podařilo leccos velmi zjednodušit (celá kniha obsahuje pouze jedinou rovnici, a to Einsteinovo slavné E = mc², popisující vztah mezi energií a hmotností), je nemožným úkolem stručně a jednoduše popsat většinu základních fyzikálních teorií a zákonů na necelých dvou stech stranách. Čtenáři, kteří mají hodiny fyziky již dlouho za sebou či si z nich pamatují pramálo, tak možná budou muset nejednou dohledávat vysvětlující informace v jiných zdrojích. Myslím, že kniha i méně s problematikou srozumění čtenáři by si jistě zasloužili větší rozsah.

I přesto, že koncentrace informací je kvůli relativně malému počtu stran pro některé čtenáře pravděpodobně neúměrně vysoká, kniha splňuje svůj účel. Díky oproštění se od složitých fyzikálních rovnic a pouček zprostředkovává vědění o vesmíru i lidem, jež fyziku nestudovali a hlouběji se jí nevěnují. Rozhodně má potenciál přivést k vědě velké množství čtenářů, kteří se již dlouho zvědavě ptají po základních otázkách o fungování vesmíru. A to nejen díky již několikrát zmíněné srozumitelnosti, ale rovněž zásluhou vtipnosti a čtivosti, kterými oplývá.

Související knihy

Hawking, Stephen

Argo, 2007